Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová dnes v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost v Británii žádat o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela "posunout hranice mezinárodního práva" a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45.000 lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě "zastavení lodí" s migranty.
"Británie může být hrdá na to, že v minulosti přivítala ty, kteří to nejvíce potřebovali... ale ti, kteří připlouvají na malých lodích, přímo neprchají před válkou ani nejsou v bezprostředním ohrožení života. Než překročili Lamanšský průliv, cestovali přes bezpečné evropské země. Je to nefér vůči těm, kdo sem přišli legálně. Co je moc, to je příliš," napsal Sunak v komentáři pro bulvární list The Sun.
Bravermanová dnes ve sněmovně zákon představila s podobou rétorikou. "Norma nám umožní zadržet a vyhostit imigranty bez nároku na propuštění na kauci nebo žádost o přezkoumání soudem. Britští daňoví poplatníci nyní platí za hotely pro imigranty šest milionů liber (asi 158 milionů korun) denně. Většina příchozích jsou muži pod 40 let věku s dostatkem peněz na to, aby zaplatili pašerákům za převoz. Potřeba reformovat je očividná," prohlásila ministryně.
Výjimku by dostali pouze nezletilí, lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou podstoupit cestu zpět, nebo by byly jejich životy návratem do domovské země ohroženy.
Labouristická stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová reagovala na Bravermanovou prohlášením, že opozice navrhuje zřízení mezinárodní policejní jednotky, která se bude zabývat nelegální migrací, konkrétně gangy pašeráků, a plán konzervativců odmítla jako nefunkční.
"Ministryně vnitra přišla s návrhem vyhostit každého, kdo sem přijde nelegálně, do jejich domovské země nebo bezpečné třetí země. Jenže to nebyla tahle ministryně, ale ta minulá (Priti Patelová, pozn. ČTK). Podle posledního zákona konzervativní vlády bylo 80.000 lidí označeno jako nepřijatelných, ale jelikož vláda neměla uzavřené smlouvy o návratu do domovské země, vrátilo se jich jen 21. A ty smlouvy nemají pořád," řekla Cooperová.
Stanice BBC podotýká, že britská vláda se loni dohodla s Rwandou, že do ní může posílat žadatele o azyl, kteří na Britské ostrovy přišli ilegálně. Žádný takový člověk však do Afriky ještě odvezen nebyl.
Bravemanová za hlasitého smíchu svých spolustraníků reagovala prohlášením, že "po pěti minutách hysterie pořád nemá ponětí, jaký je plán labouristů". "Hlavním cílem tohoto zákona je odstrašení, chceme vyslat zprávu migrantům i pašerákům lidí: 'nedělejte to, nenastupujte do těch lodí, nebude vám umožněno v Británii žít'," řekla ministryně vnitra.
Návrh zákona konzervativní vlády dnes ráno na stanici Sky News kritizoval i bývalý labouristický ministr vnitra Jack Straw: "Tohle opatření z nás udělá vyvrhele v očích dalších západních evropských států a stejně nebude fungovat," řekl Straw s odvoláním Úmluvu o právním postavení uprchlíků, kterou státy OSN vypracovaly v roce 1951.
"V pozici ministra vnitra se vám stane, že dostanete složku a vaši zaměstnanci vám řeknou: 'podívejte se, tenhle člověk nemá žádný důvod, aby tu zůstával, myslíme si, že by měl být deportován'. Když souhlasíte, vydá se příkaz k vyhoštění a dotyčný jej pak napadne u soudu. Bylo to otravné, ale bylo to fér. Soudy jsou od toho, aby dohlížely na práci ministrů," dodal Straw.
Člověk vyhoštěný na základě navrhovaného zákona by se také v budoucnu do Británie nemohl vrátit ani se později ucházet o britské občanství. Jak by úřady zjistily, že jde o téhož člověka, zatím není jasné.
Bravermanová dnes ve sněmovně ujišťovala, že zákon je v souladu s mezinárodním právem poté, co několik poslanců vyjádřilo obavu, že norma bude porušovat Evropskou úmluvu o lidských právech.
Liberální demokraté, další opoziční strana, nový zákon označila za "nemorální, neefektivní a velice drahý pro daňové poplatníky".
Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že téma migrace je pro britskou veřejnost důležité, konkrétně třetí nejdůležitější po ekonomice a zdravotnictví, a na významu nabylo s debatami o referendu o vystoupení z Evropské unie před rokem 2016. I když je počet žádostí o azyl v Británii nyní na dvacetiletém maximu, je stále pod průměrem Evropské unie. V roce 2022 žádalo o azyl v Británii 75.000 lidí, v Německu to bylo 240.000.
Novým zákonem chce britská vláda řešit i přetížený azylový systém, kde nyní v pořadí na vyřízení svého případu čeká 160.000 lidí. Systém podle Bravermanové stojí zemi tři miliardy liber ročně (asi 79 miliard korun). Labouristická poslankyně Diana Johnosnová dnes reagovala, že podle analýzy její strany "přetížení nezpůsobily lodě s migranty, ale především špatné hospodaření a administrativní organizace zaměstnanců".
Vláda chce přetížený systém řešit také stanovením horní hranice počtu žádostí o azyl u lidí, kteří do Británie cestují legálně.
Dobrých zpráv ze světového šampionátu už asi bylo dost. Po vítězném pondělním zápase s domácím Dánskem (7:2) přišla první špatná zpráva z tábora českého národního týmu. Jeden z hráčů, který už včera večer chyběl na ledě, už si na turnaji nezahraje.
Princ Harry už několik let nemá své místo uvnitř britské královské rodiny, které se dlouho stranil. V květnu ale vyjádřil myšlenku, že by se rád usmířil s nemocným králem Karlem III. Podle expertů ale zároveň řekl něco, co si měl rozhodně odpustit.
Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny na začátku října. Prezident Petr Pavel v úterý vyhlásil termín letošních parlamentních voleb. Rozhodnutí hlavy státu musí ještě posvětit premiér Petr Fiala (ODS).
Od smrti Aničky Slováčkové, která rozesmutnila celé Česko, již uplynul více než měsíc. Bolest je stále přítomna zejména u nejbližších, v rodině ale podle nejnovějších informací došlo k zásadnímu momentu. Jde o Aniččinu maminku Dádu Patrasovou.
Řada slavných lidí se v pondělí přišla rozloučit se zesnulým zpěvákem Karlem Bláhou, ale jedna tvář chyběla. Jiří Krampol se s Bláhou dlouhá léta přátelil, na pohřby ale zásadně nechodí. Rodině zesnulého se nicméně ozval.
Český sport zasáhla o uplynulém víkendu jedna velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 25 let v sobotu náhle a nečekaně zemřel Adam Bydžovský, trenér juda a úspěšný český reprezentant. Informoval o tom Český svaz judo na webových stránkách.
Až do konce května se neočekává výraznější oteplení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejtepleji bude během sledovaného období na začátku června. Denní maxima vyšplhají v průměru na 23 stupňů.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Veronika Arichteva má na prvním místě rodinu, která se v posledních dnech vyrovnává s úmrtím jejího tatínka Pavla Nového, známého producenta. Stále má ale maminku, kterou se rozhodla ukázat fanouškům u příležitosti Dne matek.
Česko oficiálně pogratulovalo novému papeži Lvu XIV. ke zvolení. Pražský hrad informoval, že prezident Petr Pavel dnes odeslal do Vatikánu telegram. Hlava státu zároveň pozvala nástupce zesnulého papeže Františka k budoucí návštěvě Česka.
Mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku pokračuje i dnes, opět s českou účastí. Hrozí ale, že dva ze členů národního týmu do večerního utkání s domácí reprezentací nenastoupí. Už nyní je navíc jisté, že dojde ke změně na brankářském postu.
Česko se rozloučí se zesnulým hercem Jiřím Bartoškou příští týden v úterý. Informovali o tom organizátoři karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška zemřel ve čtvrtek, bylo mu 78 let.