Christopher Steele, bývalý agent britské rozvědky MI6, je přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin bude odstaven od moci do jednoho roku. Steele, který v roce 2016 předal americké Demokratické straně informace o údajných vazbách kampaně tehdejšího republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na Rusko, to sdělil během rozhovoru s televizní stanicí Sky News.
Podle Steelea by se Západ měl připravit na konec Putinovy éry, který by mohl nastat z různých důvodů, jako je atentát, vzpoura nebo náhlé úmrtí.
Počátkem června byly odhaleny trhliny v Putinově autokratickém systému v důsledku vzpoury Wagnerovy skupiny, která je spojována s Jevgenijem Prigožinem. Spekuluje se také o zdravotním stavu ruského prezidenta, včetně možnosti, že trpí rakovinou.
Steele upozornil, že přesná povaha Putinových zdravotních problémů není jasná, ale důvěryhodné zdroje naznačují, že už nějakou dobu je nemocný. To by podle něj zvyšovalo pravděpodobnost náhlého úmrtí Putina.
Navíc by Putin mohl být cílem atentátu buď z vnitřních sil v Rusku nebo ze zahraničí. Steele označuje tento scénář za nejhorší pro Západ, protože by následky byly těžko předvídatelné a pravděpodobně by došlo k násilnému konfliktu mezi různými mocenskými strukturami v Rusku.
Pokud by k atentátu došlo, Steele uvádí, že šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov by měl největší šanci na získání prezidentského postu. Podle mnohých ale není otázkou jestli se tak stane, ale kdy. Putin, hlavní strůjce války na Ukrajině, byl v posledních měsících často zmiňován nejen kvůli invazi, ale i svému zdravotnímu stavu.
Například loni uvedl telegramový kanál General SVR, který o sobě tvrdí, že má přístup k informacím přímo z Kremlu, že Putin podstoupil na jaře operaci. Ačkoliv nebylo jasné, z jakého důvodu, už loni spekuloval například magazín Newsweek o možnosti rakoviny. I jeho zdroje navíc lékařský zákrok potvrdily.
Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v minulosti rovněž tvrdil, že Putin trpí několika závažnými chorobami, mezi nimiž je i rakovina. Další možností byla i Parkinsonova choroba, která se nepotvrdila. Naopak rakovina se u ruského prezidenta jeví stále více jako reálná. Z webu o ruských státních zakázkách totiž zmizely smlouvy Ústřední klinické nemocnice s lékařskou klinikou Kanceláře prezidenta Ruské federace.
Server Current Time je ale vypátral a zjistil, že Putina dlouhodobě navštěvuje onkolog a další specialisté. "Po analýze údajů o veřejných zakázkách novináři zjistili, že Putina nejčastěji doprovází chirurg specializující se na rakovinu štítné žlázy a otorinolaryngologii. Na různých cestách prezidenta doprovázelo šest až 13 specialistů," píše server.
Zmíněný chirurg se specializací na onkologii má být Jevgenij Selivanov, který se věnuje rakovině štítné žlázy. V Putinově přítomnosti strávil nezanedbatelných 166 dní, uvádí investigativní server Proekt.
Dokumenty, které novináři zkoumají od loňského roku, navíc ukazují, že navzdory časté péči elitního chirurga se o Putina starají i další specialisté na otorinolaryngologii, kteří s ním tráví ještě více času. To, že Putina doprovází prakticky neustále některé z lékařů, a na zahraničních cestách se neobejde bez týmu specialistů, naznačuje, že zdravotní stav ruského prezidenta může být vážný.
Putina ale neohrožuje pouze údajná nemoc. Ukrajinci se v uplynulých dnech pokusili na Putina spáchat atentát, tvrdí německý deník Bild. Podle zjištění serveru se ukrajinská tajná služba pokusila zabít Putina za pomoci nejmodernějšího ukrajinského dronu UJ-22 s doletem až 800 kilometrů. Měla totiž informace o cestě ruského prezidenta do průmyslového parku v Rudněvu. Nedaleko něj se stroj zřítil.
Německý deník v článku píše, že dron nesl 30 výbušných náloží, které používají také americké či kanadské ozbrojené síly. Trhaviny měly vážit celkem 17 kilogramů.
O nálezu dronu s výbušninami informovala v pondělí s odkazem na zprávy ruských médií agentura AP. Stroj se nacházel v lese zhruba 30 kilometrů východně od Moskvy. Ukrajinská strana věc nijak nekomentovala.
Co by následovalo, kdyby Putin zemřel?
Podle serveru Moscow Times není otázkou jestli, ale kdy. Údajně špatný zdravotní stav i možnost atentátu nutí Rusy přemýšlet nad tím, kam by Rusko po úmrtí Putina směřovalo. A zatímco opozice má tendenci věřit, že pokud Putin skoná, jeho režim odejde s ním a vznikne šance na "novou perestrojku", konzervativci si myslí, že tento okamžik by byl šancí ještě více "utáhnout šrouby".
Ruská ústava nespecifikuje, co se stane, pokud prezident zemře v době, kdy je v úřadu, pouze zmiňuje možnost "zdravotních důvodů", které znamenají, že prezident již nemůže vykonávat své pravomoci. V praxi je ale podle serveru postup stejný, jako v případě rezignace.
Otázkou tak zůstává, za by Putinovo úmrtí bylo nečekané, nebo by prezident stihl pověřit svého nástupce. Pokud by byl znám předem, ruské elity budou mít menší manévrovací prostor. Zůstane-li podpora Putina stabilní, on i jeho nástupce budou mít k dispozici značnou politickou výhodu v takzvané "ideologii putinismu", která v Rusku zatím zajišťuje stabilní režim.
Pokud by ale Putin zmřel náhle, anižby měl čas připravit svého nástupce, budoucnost bude mnohem nepředvídatelnější. Záleželo by na mnoha faktorech, které Putin nestihl ovlivnit, a role ruských elit by byla mnohem významnější.
Jiná situace by zřejmě byla, pokud by byl ruský premiérem opětovně někdejší prezident Dmitrij Medveděv. Za současné situace je ale nepravděpodobné, že by Putinovým nástucem byl současný premiér Michail Mišustin. Nemá k Putinovi dostattečně blízko a pokud by byl náhle dosazen do pozice úřadujícího prezidenta bez odpovídající přípravy, ocitl by se ve velmi obtížné situaci. Byl by závislý na prezidentské administrativě a jakákoli významná nezávislá politická rozhodnutí nebo personální změny ve vládě by podle serveru způsobily konflikt.
Pravděpodobnější postup je, že by po úmrtí Putina Rada federace do 14 dní vyhlásila prezidentské volby, které by se musely uskutečnit do tří měsíců od ukončení prezidentských pravomocí. Zde by pak primární úlohu sehrály klíčové mocenské instituce, které jsou součástí Putinova neformálního režimu.
Volby by se tak staly živnou půdou velkých korporací, bezpečnostních služeb, vedení Jednotného Ruska a vlivných spolupracovníků a přátel Putina. Odstartoval by intenzivní boj o oficiální mocenské páky a klíčovou otázkou by bylo, zda by elity dokázaly dosáhnout dohody o nástupci.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Česko na konci února šokovala zpráva, která se rozšířila ze Slovenska. Šlo o hoax o údajném úmrtí Dagmar Patrasové, která musela fanoušky ujišťovat, že je naživu. Známá herečka pochopitelně nechápe, jak se něco takového mohlo stát.
Pražská hromadná doprava od pondělí opět jezdí podle běžného jízdního řádu. Po většinu ledna a po celý únor totiž tramvaje a některé autobusy jezdily v mírně prodloužených intervalech.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
Martin Dejdar oslaví za necelých 14 dní další narozeniny. Významným oslavencem byl v loňském roce, kdy měl kulaté šedesátiny. Dárek si k nim nadělil sám. A odvaha slavnému herci opravdu nechyběla.
Načasování se úplně nepovedlo. Simona Krainová se o víkendu, kdy ve Spojených arabských emirátech došlo k výbuchům, rozhodla poreferovat o realitním trhu v Dubaji, kde se lidé také báli o život. Modelka se stala terčem posměchu i kritiky. Jak reagovala?
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Tragicky skončilo pátrání po pohřešované seniorce z Kroměřížska, které probíhalo v závěru února. Policisté totiž po nálezu těla zjistili, že se stala obětí vraždy. Podezřelému hrozí až 18 let vězení.
Zdá se to neuvěřitelné, ale dramatik, scenárista, textař, herec, spisovatel a cimrmanolog Zdeněk Svěrák oslaví 28. března 90. narozeniny. Obraz české kulturní scény spoluvytváří od šedesátých let minulého století. Je držitelem řady ocenění, od Litery přes Českého lva až po nejvyšší státní ocenění Řád bílého lva. K jeho jubileu Česká televize uvede dvacet pořadů, které budou na ČT1, ČT art, ČT: D i v iVysílání.
Syn slavného herce Toma Hankse, Chet Hanks, uvázl v Kolumbii a prostřednictvím sociálních sítí popsal bizarní situaci, která ho tam uvěznila. Ve videu na Instagramu vysvětlil, že po oslavě narozenin svého přítele na Portoriku zamířil do Medellínu za dalším kamarádem. Problémy nastaly ve chvíli, kdy se pokusil zemi opustit a odletět zpět do Spojených států.
Paul McCartney, legendární člen skupiny The Beatles, je hrdým otcem pěti dětí, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo jeho jediný syn James. Ten se narodil v září 1977 v Londýně do manželství s Lindou McCartney a vyrůstal obklopen převahou ženského elementu. James má totiž čtyři sestry – Heather, Mary, Stellu a nejmladší Beatrice, která se narodila až z Paulova druhého manželství. Dětství prožil na rodinné farmě v East Sussexu, kde se rodiče snažili dopřát dětem co nejnormálnější výchovu, a proto navštěvovaly státní školy místo soukromých ústavů.
Britská celebrita Katie Price opět šokovala veřejnost, když se na pódiu v irském Dublinu objevila v extrémně odvážném outfitu. Sedmačtyřicetiletá bývalá glamour modelka vystoupila na akci The Gossies 2026 v průhledném krátkém topu, který doplnila pouze prsními ozdobami v podobě střapců a miniskuní ve stejném stylu. Svůj vzhled podtrhla čepicí posázenou drahokamy a nechala tak vyniknout nejen své četné tetování, ale i nedávno zvětšené poprsí.