Na Slovensku bude pokračovat boj o kontroverzní novelu trestního zákona. Končící prezidentka Zuzana Čaputová v pátek oznámila, že se obrátí na ústavní soud. Z toho důvodu ale zároveň musela zákon podepsat.
Čaputová bude požadovat pozastavení účinnosti zákona do doby, než ústavní soudci v případu rozhodnou, uvedla TASR. Hlava státu neuplatnila právo veta.
"Nevyhnutelným předpokladem mého podání na ÚS je, že jsem novelu musela podepsat, i když s ní nesouhlasím, a proto ji na soudě namítám. Je to však jediný způsob, jak umožnit, aby se nespustily účinky novely ani na jeden den," vysvětlila prezidentka.
Novelu trestního zákona, kterou vypracovalo ministerstvo spravedlnosti, schválila Národní rada minulý týden. Má podle ní dojít ke zrušení Úřadu speciální prokuratury, k několika změnám v trestních sazbách a hranicích škod při majetkové trestné činnosti nebo k úpravě promlčecích lhůt. Poslanci o předpisu jednali ve zkráceném legislativním jednání.
Čaputová už po schválení zákona řekla, že chce zabránit tomu, aby kontroverzní novela trestního zákona vstoupila v platnost. Podle jejích slov totiž oslabuje ochranu před sexuálním násilím.
"Namísto toto, abychom posilovali ochranu před sexuálním násilím na ženách, dívkách, ale i mužích a chlapcích, schválená novela trestního zákona ji, naopak, oslabuje," uvedla Čaputová s tím, že znásilnění či sexuální násilí není možné zlehčovat. Podle prezidentky mají tyto trestné činy mimořádně závažné důsledky.
O víkendu v Česku nasněží. Podle ČHMÚ.cz se zejména v neděli očekávají na většině území sněhové přeháňky.
Uvnitř nechvalně známé syrské věznice Sednaja, označované jako "lidská jatka", se novinářům podařilo nahlédnout na místa, která symbolizují brutalitu Asadova režimu. Věznice severně od Damašku byla dlouhodobě spojována s hrůzami mučení, hromadnými popravami a systematickým ponižováním, o čemž po léta varovaly organizace na ochranu lidských práv. Až do pádu Asadova režimu však nebylo možné zjistit plný rozsah zvěrstev, která se zde odehrávala.
Hrozba jaderné války mezi Ruskem a USA zní jako noční můra, ale schopnosti jaderné triády obou velmocí hrají klíčovou roli v zachování rovnováhy. Propojené systémy dalekonosných balistických střel, bombardérů a ponorek je navržen tak, aby umožnil odvetu za jakýkoli útok. V naší analýze se podíváme, kde jsou tyto zbraně rozmístěny, a přiblížíme, kam by v případě nejhoršího mohly směřovat.
Petr Rychlý patří k legendám televize Nova, stejně neodmyslitelně patří k této stanici pořad Rady ptáka Loskutáka. Spojení této osobnosti se zmíněným pořadem ale brzy skončí. V televizi se totiž rozhodli v projektu nepokračovat.
Ve světě, kde se stále více hledají ekologičtější alternativy k tradičnímu létání, se vzducholodě znovu dostávají do popředí. Tato nostalgická technologie, kterou mnozí spojují s počátky 20. století, se díky moderním technologiím a tlaku na snižování emisí uhlíku vrací na scénu jako možná odpověď na výzvy současného letectví.
Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.
Na Pražském hradě se ve čtvrtek sešli nejvyšší ústavní činitelé. Šlo o čtvrté setkání prezidenta, předsedy vlády, ministra zahraničí a předsedů obou parlamentních komor od inaugurace Petra Pavla. Politici řešili válku na Ukrajině, probíhající převrat v Sýrii či nástup administrativy Donalda Trumpa.
Policie ve čtvrtek prozradila, jaká nová zjištění učinila v případu tragicky zesnulého muže z Prahy, po kterém se pátralo během uplynulého víkendu. Podle vyšetřovatelů nic nenasvědčuje tomu, že by na smrti manažera známého obchodu s hudebními nástroji měla podíl další osoba.