Cenové stropy pro výrobu elektřiny schválila vláda, o dvojí zdanění prý nejde

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie., foto: Pixabay
ČTK 9. listopadu 2022 14:09 | akt. 9. listopadu 2022 16:15
Sdílej:

Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Na tiskové konferenci to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Opatření by podle návrhu mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023.

Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu. Síkela ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje na základě jejich variabilních nákladů a se započtením přiměřeného zisku. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je cílem zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu.

Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl Síkela. V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 Kč) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 Kč) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu. Z příjmů nad stanovený cenový strop budou výrobci odvádět státu 90 procent, původně vláda mluvila o stoprocentním odvodu.

Podle MPO budou zákon projednávat Sněmovna i Senát v legislativní nouzi, aby mohl vyjít ve sbírce zákonů do konce měsíce a bylo tak možné vztáhnout odvod i na letošní prosinec. Pokud by Česko zákon neschválilo, začalo by automaticky platit evropské nařízení, které stanovuje jednotný strop 180 eur na megawatthodinu bez ohledu na typ elektrárny. To by podle MPO mohlo způsobit vypínání některých zdrojů, zejména bioplynových a malých uhelných elektráren.

Oba členové vlády zdůraznili, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i dani z mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Už dříve během dne ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že o odvod lze snížit daňový základ, a proto se tím sníží i základ pro platbu windfall tax.

Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, však varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy. Analytik a minoritní akcionář největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr v úterý ve vyjádření pro Reflex vyjádřil přesvědčení, že dvojí zdanění nastane a že kvůli tomu očekává soudní spory. Podle vyjádření bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) na twitteru může sektorová daň (WFT) v kombinaci s evropským zastropováním elektřiny narazit jak v EU, tak i u Ústavního soudu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo podle návrhu opatření stanovit správcem odvodů Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem ovšem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. Záložní variantou místo ERÚ jsou v návrhu orgány Finanční správy. Výběr odvodů by se měl podle přijatého návrhu řídit daňovým řádem.

Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun. Vláda chce z těchto peněz financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií.

Stalo se
České celebrity
Vémolovi

Vémolovi si jdou po krku. Lelu naštvalo odtažení auta i se sedačkami pro děti

Manželský spor Vémolových opět graduje a v hlavní roli je auto. Karlos Vémola nechal odtáhnout vozidlo, které používala jeho slovenská manželka. Není proto překvapením, že Lela se opět rozhodla důrazně ozvat. 

Zahraničí
Donald Trump

Neměl na vybranou. Trump prozradil pravdu o letu z Ankary

Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení. 

Společnost
Miloš Zeman

Sám už by to nezvládl. Miloš Zeman otevřeně promluvil o plavbě žlutým člunem

Bývalý český prezident Miloš Zeman během pravidelného letního pobytu na chalupě na Vysočině opět nasedl do člunu. Plavbu absolvoval, přestože podmínky nebyly zrovna ideální. Lidé z ochranné služby museli být nablízku a pomáhat. 

Světové celebrity
Jeremy Clarkson

Jeremy Clarkson se opět postaral o poprask na sociálních sítích!

Britský televizní moderátor a hvězda pořadu Clarkson's Farm Jeremy Clarkson opět vyvolal rozruch na sociální síti X svým tradičním příspěvkem k výsledkům závěrečných zkoušek A-Level. Clarkson publikuje podobný vzkaz každoročně již od roku 2014 v den, kdy studenti v Anglii, Walesu a Severním Irsku obdrží své studijní výsledky. Dvanáctým rokem v řadě se tak snažil ukázat, že špatné známky nemusí znamenat překážku pro budoucí životní úspěch.