Češi spolu s dalšími členy visegrádské čtyřky (V4) a s Bulhary jsou ochotni přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Nejvíc solidarity projevují Poláci, lidi prchající před válkou jsou ochotni vzít i do vlastní rodiny. Nejméně jsou pomoci nakloněni Maďaři. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, které agentura STEM/MARK ve spolupráci s European National Panel sbírala od únorového začátku válečného konfliktu.
Situace na Ukrajině nejvíc znepokojuje Poláky a Čechy. Obavy projevily zhruba tři čtvrtiny dotázaných. Češi se ale s ohledem na vzdálenost od konfliktu nejméně bojí o vlastní bezpečnost. Největší obavy a nedůvěru k Rusku mají Maďaři, kteří sdílí s Ukrajinou hranici, 45 procent z nich přitom odpovědělo, že válečné dění buď nesleduje, nebo se jich nijak nedotýká. „Je to o to paradoxnější, že se Maďarsko od začátku války proti Rusku jednoznačně nevymezilo, a dokonce s Ruskem dále obchoduje,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel STEM/MARK Jan Tuček.
Češi, Slováci a Bulhaři se víceméně shodují v názoru, že jednotlivci mohou přispět především osobní, materiální nebo finanční pomocí. Poláci se navíc výrazně přihlásili k bojkotu produktů z Ruska. Tři čtvrtiny obyvatel všech států se shodly na tom, že nějaká forma pomoci je užitečná, v Polsku to bylo dokonce 80 procent dotázaných. V Maďarsku se naproti tomu více než 42 procent občanů o pomoc pro Ukrajinu vůbec nezajímá.
Poláci nejvíce podporují vládu, aby Ukrajině pomáhala. "Ač katolická země, lidé by prosazovali výrazně více i dodávání zbraní či munice," řekl k postoji Poláků Tuček. Občané ostatních zemí vidí hlavní úlohu státu v humanitární pomoci a v poskytování azylu uprchlíkům. Třetina Maďarů naopak tvrdí, že se stát nemusí angažovat vůbec.
Zdrženlivější jsou respondenti k přijetí Ukrajiny do evropských struktur. Za Ukrajince se opět nejvíc postavilo Polsko, více než 56 procent obyvatel je pro přijetí Ukrajiny do EU a NATO. Ve zbylých zemích by souhlas dalo 18 až 25 procent respondentů, vyplývá z průzkumu.
Podle zářijové zprávy ukrajinské vlády Rusové zabili více než 7000 civilistů, dalších 24.000 jich bylo zraněno. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova se ale počet zabitých ukrajinských civilistů blíží k 100.000. Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterých 4,2 milionu uprchlíků získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu. Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům a dalším úřadům, aby prověřily, zda je třeba začít s přípravou testování jaderných zbraní. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Moskva tak reaguje na Washington, který již nařídil přípravu k obnovení testování jaderných zbraní.
Z Česka by už dnes mohla být pozorována polární záře, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Šance na zajímavou podívanou bude i v dalších dnech. Počasí ale může vše komplikovat.
Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu.
Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala odpoledne předal demisi do rukou prezidenta Petra Pavla, který ji přijal.
V šoubyznyse to není jen o nových láskách či svatbách, ale i rozchodech a rozvodech. Loni se rozpadlo manželství scénáristy a režiséra Rudolfa Merknera s herečkou Janou Bernáškovou. Merkner nyní přiznal, s čím je pro něj těžké vyrovnat.
Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS).
V nadcházející zimě uplyne pět let od tragické smrti nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Nyní se chystá velký obchod s jednou z jeho nemovitostí. Vdova chce podle dostupných informací prodat jeho první vilu.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící.
Princ z Walesu William zahájil třetí den své návštěvy Brazílie velkolepým setkáním u ikonické sochy Krista Vykupitele v Riu de Janeiru. Na tomto světoznámém místě se sešel s finalisty ceny Earthshot Prize 2025 před večerním slavnostním ceremoniálem. Čekalo ho ale i nečekané překvapení v podobě setkání s dvouměsíční holčičkou, při kterém se William naplno ponořil do role otce.
Fotbalová ikona David Beckham (50) byla po letech čekání konečně pasována na rytíře (knighted) králem Karlem III. na hradě Windsor. Beckham, který byl oceněn za své zásluhy ve sportu a charitě, se svěřil, že ve svůj velký den cítil „více emocí než nervozity“. Slavnostní ceremonie se konala v úterý, i když zpráva o jeho poctě vyšla najevo už během léta.
Bývalý člen legendárních Beatles, Sir Paul McCartney, potvrdil, že ani v 83 letech nezahálí a chystá vydání nového alba, které by mělo vyjít v roce 2026. Pro svou novou desku má ikonický hudebník připraveny desítky skladeb.