Ekonomickou situaci v Česku vnímá jako špatnou 57 procent lidí, zatímco jen 16 procent respondentů ji považuje za dobrou. Navzdory tomu označují skoro tři pětiny Čechů životní úroveň svých domácností za dobrou. Nálady se od jarního šetření výrazně nezměnily.
Jde o výsledky průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se uskutečnil od poloviny května do 24. července za účasti 929 lidí.
Šestnáct procent Čechů považuje nynější ekonomickou situaci země za velmi špatnou, dalších 41 procent ji vnímá jako špatnou. Pouhé procento dotázaných označilo situaci za velmi dobrou.
59 procent respondentů považuje životní úroveň vlastní domácnosti za dobrou či velmi dobrou. Jen jedno procento oslovených konstatovalo, že je velmi špatná. Dalších 32 procent lidí volilo odpověď, že je spíše špatná.
Výsledky se oproti jarnímu či loňskému šetření v podstatě nezměnily. "Ve starších výzkumech z období před nástupem pandemie covidu-19 srovnatelné výsledky z hlediska velikosti podílu kritických hodnocení lze najít až na počátku roku 2014, kdy ovšem býval nižší podíl kladného hodnocení a poněkud vyšší byl podíl neutrální středové varianty hodnocení," uvedli statistici.
Počasí v Česku slibuje do konce týdne zajímavou situaci, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle meteorologů je pravděpodobné, že bude sněžit. Dokonce i v nížinách.
První ryze prosincový týden začal s výstrahou na hrozící ledovku, která zůstane v platnosti i po většinu úterního dne. Meteorologové už ale naznačili, jak bude i v dalším průběhu týdne. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mají teploty odpovídat začátku posledního kalendářního měsíce.
Největší změny zpravidla nastávají na Nový rok, ale Pražská integrovaná doprava je načasovala o měsíc dříve. Zásadní změny nastaly od neděle 1. prosince u spojů mezi hlavním městem a okolím. Novinky jsou to všelijaké, cestující si musí zvykat na linky úplně nové či jedoucí pod novými čísly nebo na jiné autobusy.
Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.
Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, vyvolal vlnu kontroverze svým prohlášením, že uvalí 100% cla na země BRICS, pokud se pokusí vytvořit novou měnu. Uvedl to server CNN.
Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.