Česko daruje Ukrajině tisíce dělostřeleckých granátů

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že Česko podporuje Ukrajinu a snaží se diplomatickou cestou, aby odradilo od vojenské agrese na jejím území. Současně je připraveno i na horší scénáře. O situaci bude příští týden jednat bezpečnostní rada státu, dodal.

"Dlouhodobě s Ukrajinou rozvíjíme spolupráci a podporujeme její cestu k demokracii. K dispozici máme poměrně širokou škálu možností od politické a diplomatické podpory až po konkrétní projevy, jako je právě dar munice, který považuji za důležité gesto solidarity," uvedla k rozhodnutí vlády Černochová.

Česko na Ukrajinu pošle 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů v hodně 36,6 milionu korun. Převedena bude prostřednictvím darovací smlouvy. "Účelem daru je posílení obranyschopnosti Ukrajiny, která o pomoc požádala v reakci na situaci, kdy Ruská federace soustředí u jejích hranic značný vojenský potenciál," poznamenal Fajnor.

Darovanou munici česká armáda využívá pro samohybné kanonové houfnice DANA. Fajnor uvedl, že vojáci mají dostatečné zásoby této munice a připomněl, že granáty nebudou moct být používány v nově pořizovaných dělech, které Česko kupuje z Francie. Ta budou odpovídat ráži 155 milimetrů, kterou používají spojenecké země z NATO.

"Z toho důvodu se nejedná o materiál, který by byl pro ozbrojené síly perspektivní. Přesto se nejedná o trvale nepotřebný majetek, proto vláda svým usnesením povolila výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti v souladu se zákonem o majetku České republiky," dodal Fajnor. Poznamenal, že takový postup vyžaduje v případě bezúplatného převodu podmínku, aby byl dar materiálu ve veřejném zájmu. "Tato podmínka je splněna, neboť posílení obranyschopnosti Ukrajiny je v zájmu České republiky, protože přispěje ke snížení rizika vzniku ozbrojeného konfliktu na východě Evropy," podotkl.

Černochová minulý týden na tiskové konferenci řekla, že Ukrajina poslala seznam požadavků, Česko si z něj vybralo pomoc v podobě dělostřelecké munice. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ČR zvažuje i další formu pomoci. O personální pomoc Ukrajina Česko nepožádala, dodala ministryně.

Na rozhodnutí vlády na twitteru reagoval bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). V příspěvku se s odkazem na postoj Německa a Chorvatska dotázal, zda existuje shoda na společném postupu EU vůči Rusku a zda je tento postup koordinovaný. "Jsem toho názoru, že pomoc Ukrajině je nutné úzce koordinovat se státy EU a NATO, a jednoznačně se přikláním k diplomatické rovině, podporuji diplomatické vyjednávání a využití všech diplomatických prostředků," uvedl. "Solitérní akce jednotlivých států by mohly přispět k nevyžádané eskalaci současné krize. Veškerá podpora musí přispět k deeskalaci a stabilizaci současné situace a případné sankce nesmí negativně dopadnout na firmy a občany ČR," dodal.

Vojenskou pomoc v poslední době slíbily, nebo již zaslaly, například Spojené státy, Velká Británie, Dánsko, Kanada a pobaltské země.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu. Rusko to popírá.