Česko migrační vlnu zvládlo, krizový štáb bude zasedat co dva týdny, řekl Rakušan

Vít Rakušan (STAN)
Vít Rakušan (STAN), foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
ČTK 27. června 2022 16:51 | akt. 27. června 2022 17:20
Sdílej:

Krizový štáb se bude po ukončení nouzového stavu, který vyprší s koncem června, scházet jednou za dva týdny. Uvedl to dnes ministr vnitra a šéf štábu Vít Rakušan (STAN). Po posledním zasedání štábu v nouzovém stavu poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajincům podílel.

Situace s ukrajinskými uprchlíky, kterým Česko vydalo od počátku března víc než 382.000 speciálních víz, je podle Rakušana pod kontrolou, nezhoršuje se. Zklamán je Rakušan z evropského systému evidence uprchlíků s udělenou ochranou, je v něm podle něj málo informací. Doufá v to, že přesná data budou při zápisech do škol zřejmě o 85 až 90 procentech běženců v ČR. Nyní se podle Rakušana jejich počet pohybuje mezi 280.000 až 300.000.

Nouzový stav pro zvládnutí migrační vlny z Ukrajiny potrvá k pátku celkem 119 dnů. Platí od 4. března. Koncem března Sněmovna umožnila kabinetu jeho prodloužení o téměř dva měsíce do konce května po zhruba devítihodinové debatě. Pak vláda požádala ještě o 30 dnů s tím, že během měsíce připraví legislativu pro přechod k fungování v rámci běžných pravidel. Policie podle policejního prezidenta Martina Vondráška neudělila ve 2330 případech souhlas o dočasnou ochranu žadatelům kvůli dvojímu občanství nebo proto, že měli dočasnou ochranu udělenou v jiném státu EU. Provedla 6300 prověrek dvojího občanství.

Senát schválil novelu, která umožní ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu, v pátek stejně jako novelu školského zákona, která má připravit na pokračující pobyt uprchlíků české školy. Aktualizace zákonů nyní čekají na podpis prezidenta Miloše Zemana.

Ministerstva a další úřady tak budou moct podle aktualizované verze zákona zvaného lex Ukrajina i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Novela tak přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu.

Uprchlíci budou moct žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Bude to 4250 korun měsíčně pro dospělé a 3050 korun za měsíc pro děti. Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci na základě udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.

Od únorového počátku ruské invaze na Ukrajinu vydalo Česko speciální víza 382.617 běžencům. Na cizinecké policii se za čtyři měsíce rusko-ukrajinské války přihlásilo 318.640 Ukrajinců, v neděli jich bylo 1351. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik zhruba třetina. Podle posledního odhadu úřadů je v Česku asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet ale nelze určit, část z nich totiž z Česka odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu.

Migrační vlna z Ukrajiny v ČR neznamenala nárůst trestné činnosti

Policie v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny nezaznamenala nárůst trestné činnosti, řekl po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu novinářům policejní prezident Martin Vondrášek. U Ukrajinců převažují především přestupky. Policisté obdrželi 780 podnětů v souvislosti s válkou na Ukrajině, hlavně kvůli nenávistným komentářům na sociálních sítích. Ve 211 případech zahájila úkony trestního řízení, doplnil Vondrášek.

Příchod uprchlíků z Ukrajiny podle Vondráška nezapříčinil zhoršení vnitřní bezpečnosti v Česku a nárůst trestné činnosti. "Zaznamenáváme ve větším rozsahu maximálně přestupky spojené s rušením nočního klidu, jízdu pod vlivem alkoholu a podobná jednání zpravidla spojená se správní odpovědností," uvedl Vondrášek. Podíl trestné činnosti spáchané cizinci se podle něj nezměnil.

Policie dostala 780 podání, která směřovala většinou na projevy na sociálních sítích. Relevantních bylo 253 podnětů a příslušné orgány se jim věnují, doplnil Vondrášek. "V souvislosti s válečným konfliktem byly zahájeny úkony trestního řízení ve 211 případech," uvedl. Ve 30 bylo zahájeno trestní stíhání nebo vedeno zkrácené trestní řízení, doplnil.

Do zahraničí vyslala v souvislosti s migrací policie 280 svých příslušníků. Zvládat nelegální migraci po balkánské trase pomáhali policisté na hranicích Severní Makedonie s Řeckem a Maďarska se Srbskem. "Ad hoc jsme vyslali několik kontingentů na slovensko-ukrajinskou hranici," uvedl. Dalších 250 policistů vypomohlo agentuře Frontex na vnější evropské hranici.

Stalo se
Světové celebrity
Britney Spears

Britney Spears nadobro zmizela fanouškům z očí

Zpěvačka Britney Spearsová zneaktivnila svůj účet na Instagramu. K tomuto kroku došlo 2. listopadu, uprostřed řady znepokojivých příspěvků a veřejného sporu, který vyvolala kniha jejího bývalého manžela Kevina Federlinea. Po zrušení účtu nebylo možné profil zpěvačky, které je 43 let, zobrazit, objevila se pouze zpráva o možném odstranění.

Světové celebrity
Paul McCartney

Paul McCartney poprvé promluvil o největší konspirační teorii o The Beatles

Hudební legenda Sir Paul McCartney se poprvé obsáhle vyjádřil ke zlověstné konspirační teorii, která kolovala po celá léta po roce 1966. Podle těchto vytrvalých fám měl člen The Beatles zemřít při autonehodě a kapela ho nahradila dvojníkem. Věřící v tuto teorii šli tak daleko, že například obal alba Abbey Road z roku 1969 interpretovali jako pohřební průvod.

Světové celebrity
Justin a Hailey Bieberovi

Justin Bieber přiznal konflikt s dulou při narození syna Jacka

Zpěvák Justin Bieber se ohlédl za „napětím“, které provázelo narození jeho syna Jacka v srpnu 2024. Jednatřicetiletý umělec přiznal, že se dostal do konfliktu s porodní dulou jeho ženy Hailey, což vyústilo v to, že ho manželka přiměla k omluvě. Justin to vysvětlil na svém pondělním streamu na Twitchi.

Domácí
Poslanci se setkali na první schůzi v novém období. (3.11.2025)

Zasedla nová Poslanecká sněmovna. Schůze bude pokračovat ve středu

V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.