Chorvatsko schválilo vstup Finska a Švédska do NATO. Navzdory odporu prezidenta

Milanović koncem dubna vyzval parlament, aby případný vstup dvou severských zemí zablokoval a vynutil si tím tlak mezinárodního společenství na přijetí volební reformy v Bosně a Hercegovině. Tamní Chorvaté usilují o legislativní změny, které by znemožnily zvolit hlasy početně nejsilnějších Bosňáků chorvatského člena předsednictva. Hrozí kvůli tomu bojkotem podzimních všeobecných voleb.

Vláda chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče prezidentovu výzvu odmítla a oznámila, že vstup Finska a Švédska do NATO má její plnou podporu. Pro vstup se dnes v 151členném Saboru vyslovilo 125 poslanců. Proti byli pouze tři zákonodárci, kteří podobně jako prezident Milanović argumentovali, že vstupu dvojice severských zemí do NATO by mělo přecházet vyřešení palčivých problémů v Bosně i jinde na západním Balkáně.

Finsko a Švédsko tradičně považovaly neutralitu za pilíř své nezávislosti, po ruské invazi na Ukrajinu ale bezpečnostní politiku přehodnotily a rozhodly se požádat o vstup do NATO. Zástupci třiceti členských zemí NATO minulý týden podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě skandinávské země staly členy, musejí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, což může trvat několik měsíců. Souhlas vyjádřily například už parlamenty v Norsku, Dánsku, Kanadě či Estonsku a ve čtvrtek se k nim přidaly i zákonodárné sbory ve Slovinsku a Lotyšsku.

Český premiér Petr Fiala začátkem července řekl, že předpokládá, že český parlament vstup Švédska a Finska do aliance ratifikuje na začátku podzimu.