Chorvatský prezident vyzval k blokádě vstupu Finska a Švédska do NATO

"Co se mě týče, ať si vstoupí do NATO, ať bodají rozezleného medvěda perem do oka. Ale dokud nebude vyřešena otázka volebního zákona v Bosně (...), parlament nesmí ratifikovat ničí vstup do NATO," citovala agentura Hina z úterního prohlášení chorvatského prezidenta. S odkazem na odpor Ruska vůči rozšiřování aliance označil případný vstup Finska a Švédska za "velmi nebezpečné dobrodružství" a "šarlatánství".

Chorvatská vláda Andreje Plenkoviče jakož i parlament od počátku ruské invaze stojí na straně Ukrajiny a ruskou agresi odsoudily. Milanović, který se s Plenkovičovou vládou střetává v řadě oblastí, oproti tomu učinil ještě před začátkem války několik kritických vyjádření na adresu Kyjeva. Podle něj nemá Kyjev v NATO místo a je pouhým rukojmím Spojených států a Británie. Ukrajinu rovněž označil za jednu z "nejzkorumpovanějších zemí světa".

Plenković v reakci na Milanovičovo nejnovější vyjádření zopakoval, že prezident zastává proruské postoje. Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić-Radman v telefonickém rozhovoru musel ujišťovat svůj finský protějšek, že Záhřeb podporuje politiku otevřených dveří NATO a - v případě, že tak Finsko rozhodne - bude vláda i parlament hlasovat pro přijetí severské země.

Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by znemožnila zvolit hlasy početně nejsilnějších Bosňáků chorvatského člena předsednictva. V tomto orgánu, který je kolektivní hlavou bosenského státu, mají Chorvaté, Bosňáci a Srbové po jednom zástupci. Bosenskochorvatský předák Dragan Čović opakovaně hrozí bojkotem říjnových voleb, pokud stávající zákon, který podle něj znevýhodňuje bosenské Chorvaty, nebude upraven. Všechna dosavadní jednání o novele však dosud ztroskotala. Případný bojkot voleb by velmi pravděpodobně dále prohloubil hlubokou politickou krizi v této balkánské zemi.

Média ve Švédsku a Finsku tento týden uvedla, že obě země v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.