Čína staví v odlehlé poušti nová sila pro jaderné rakety

Může to znamenat, že po letech umírněného postoje chce Čína ukázat, že je jako ekonomická a technologická velmoc připravena disponovat arzenálem, jaký mají Spojené státy či Rusko. Nebo to může být ze strany Pekingu pouhý vyjednávací trik.

Nová sila jsou očividně stavěna tak, aby byla odhalena. Nejnovější základna, kde stavební práce začaly v březnu, leží ve východní části Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, nedaleko jednoho z nechvalně proslulých převýchovných táborů pro menšinové Ujgury ve městě Cha-mi. Základnu identifikovali minulý týden jaderní experti z Federace amerických vědců.

Čína od své první úspěšné jaderné zkoušky v 60. letech minulého století po desetiletí udržovala "minimální odstrašující sílu", což podle odhadu většiny zahraničních expertů znamenalo asi 300 jaderných zbraní. To je méně než pětina nukleárních zbraní USA či Ruska. Zdá se však, že za vlády nynějšího prezidenta Si Ťin-pchinga se situace mění.

"Výstavba sil u Jü-menu a Cha-mi představuje zatím největší rozšíření čínského jaderného arzenálu," uvedli ve své studii analytici Matt Korda a Hans Kristensen. Čína podle nich řadu let provozovala asi dvacítku sil pro velké rakety DF-5. S novou základnou u Cha-mi a další, několik set kilometrů vzdálenou základnou u Jü-menu, jich bude mít čínská vláda k dispozici na 230. Základnu u Jü-menu odhalili odborníci z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní a napsal o ní koncem minulého měsíce deník The Washington Post.

Otázkou zůstává, proč Peking svou strategii změnil. Je možné, že Čína nyní sama sebe vnímá jako hospodářskou, technologickou a vojenskou velmoc a chce disponovat arzenálem, který tomuto postavení odpovídá. Další možností je, že se Čína obává stále efektivnější americké raketové obrany a také rychlého rozšiřování indického jaderného arzenálu, a touží po silnějším odstrašovacím prostředku. Rusko navíc v poslední době otestovalo nové nadzvukové a autonomní zbraně.

Čína se také může obávat, že její nepočetné rakety rozmístěné na zemi by se mohly stát snadným terčem útoku. Vybudováním více než 200 sil, ve dvou různých lokalitách, může hrát s protivníkem skořápky - tedy přesouvat svých 20 či více raket na různá místa a nechat Američany hádat, kde zrovna v daném okamžiku jsou. Je to metoda tak stará jako závody v jaderném zbrojení samy.

"To, že vybudujete sila, ještě neznamená, že je všechna musíte naplnit raketami," říká expert na jaderné zbraně z Massachusettského technického institutu (MIT) Vipin Narang.

Případně může Peking rakety využít, pokud bude zatažen do jednání o kontrole jaderných zbraní s USA a Ruskem. K tomu chtěl Čínu přinutit již americký exprezident Donald Trump, když odmítl obnovit dohodu START s Ruskem, pokud do ní nebude zahrnut i Peking. Čínská vláda to tehdy odmítla s tím, že Američané by nejprve museli zmenšit svůj arzenál o čtyři pětiny na úroveň toho čínského. Vláda prezidenta Joea Bidena nakonec dohodu START s Ruskem obnovila, zdůraznila ale přitom, že v budoucnu očekává uzavření nějakého druhu smlouvy i s Čínou.

Při virtuálním prohlížení rozeklaných hor a pouští severozápadu Číny analytik Korda pátral po nafukovacích halách, které se vzhledem podobají těm tenisovým. Čínští inženýři je vztyčují v místě stavby podzemních raketových sil, aby skryli probíhající práce. Nakonec je objevil asi 100 kilometrů jihozápadně od Cha-mi. Nová sila jsou od sebe vzdálená asi tři kilometry a celkově pokrývají plochu téměř 800 kilometrů čtverečních. Podobně velká je i základna u Jü-menu.

Podle Vipina Naranga nabízejí nové raketové základny čínské vládě "spoustu možností". "Přinutí tím Spojené státy, aby cílily na mnoho sil, která mohou být prázdná. A mohou tato sila pomalu zaplňovat, pokud budou potřebovat rozšiřovat své síly. Překvapuje mě, že už to neudělali před deseti lety," říká Narang.