Mohl by ruský prezident Vladimir Putin poté, co na Ukrajinu vyslal své vojáky a tanky, použít také jaderné zbraně? Tuto otázku si v posledních hodinách kladli mnozí pozorovatelé v návaznosti na rozkaz šéfa Kremlu uvést takzvané odstrašující síly Ruska do "zvláštního" bojového režimu. Podle některých expertů nyní nelze použití jaderné zbraně vyloučit, odborníci zároveň vysvětlovali, že Putinův nedělní rozkaz zapadá do ruské vojenské doktríny a neznačí nutně úmysl provést nukleární útok.
Deník The New York Times (NYT) si ve své analýze všímá i rozhodnutí Washingtonu nepřijmout reciproční opatření, které by mohlo vést k dalšímu zvýšení napětí.
"Tohle všechno mě znervózňuje," napsal v neděli na twitteru přední expert na ruský jaderný arzenál Pavel Podvig, který působí na Ústavu OSN pro výzkum odzbrojování v Ženevě. Deník The Washington Post (WP) uvádí, že odborníci považovali Putinovo oznámení za první svého druhu od vzniku Ruské federace v roce 1991.
Podvig ovšem vysvětluje, že Putinova slova lze chápat jako vydání "předběžného rozkazu", spíše než jako aktivní přípravu úderu. Takovýto rozkaz uvádí do provozu systém, který by přenášel případný pokyn k použití jaderných zbraní. "Systém existuje i v mírových časech, ale obvody jsou rozpojené. Takže fyzicky nemůžete vyslat příslušný signál, i kdybyste chtěl. I když zmáčknete knoflík, nic by se nestalo," řekl Podvig.
Jak Putinovu pokynu rozumí vedení ruské armády, ovšem nebylo zcela jasné. List Financial Times (FT) uvádí, že podle ruské nukleární doktríny publikované v roce 2020 si Moskva vyhrazuje právo použít jaderné zbraně, mimo jiné "pro prevenci eskalace vojenských operací a jejich ukončení za podmínek, které jsou přijatelné pro Ruskou federaci a její spojence".
Expert na jaderné zbraně z výzkumného ústavu Atlantická rada Matthew Kroenig si myslí, že ruský prezident blufuje a postupuje přesně podle scénáře pro takovouto situaci. "Tohle je zkrátka ruská vojenská strategie, pojistit konvenční agresi jadernými výhrůžkami, známá také jako 'strategie eskalace s cílem deeskalace'," řekl Kroenig zmíněnému britskému listu. "Vzkaz pro Západ je následující: 'Nemíchejte se do toho nebo můžeme situaci vystupňovat na nejvyšší úroveň'," dodal.
Představitelé Spojených států či NATO v neděli krok prezidenta Putin odsoudili jako zbytečné ohrožení bezpečnosti ve světě. Podle listu NYT vývoj postavil amerického prezidenta Joea Bidena a jeho poradce před volbu: "Dorovnat" ruský krok a uvést do vysoké pohotovosti vlastní jaderný arzenál, nebo Putinova slova do velké míry ignorovat. "Alespoň prozatím se pan Biden rozhodl pro deeskalaci. (...) Bílý dům dal jasně najevo, že americký stupeň pohotovosti se nezměnil," uvádí deník.
Jak podotýká WP, nedělní oznámení Putina ještě zvýšilo nevyzpytatelnost krize kolem Ukrajiny. Podle Samuela Charapa z výzkumného institutu Rand Corporation si USA a jejich spojenci musí dávat pozor, aby při snaze zvýšit pro Rusko ekonomickou cenu invaze nespustili spirálu nepředvídatelných reakcí a protiopatření. "Ačkoli jsou sankce samy o sobě zcela opodstatněné... je zcela možné, že si (Kreml) naše sankce vyloží jako snahu poškodit základy ruského státu a svrhnout jeho vládu," řekl odborník na vztahy s Ruskem.
Další analytici dávali explicitně najevo obavu z použití jaderné zbraně ve světle vývoje ofenzívy na Ukrajině, který podle Západu není podle ruských představ. "Putin je v těžké situaci... Jednou možností pro něj je zastavit dodávky plynu do Evropy a doufat, že to Evropany donutí se stáhnout. Další možností je odpálit jadernou zbraň někde nad Severním mořem mezi Británií a Dánskem a čekat, co se stane," řekl zpravodajské společnosti BBC ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
"Je zde skutečná možnost, že by se Putin mohl uchýlit k jaderným zbraním, bude-li nadále zažívat vojenské neúspěchy a bude-li se politická a diplomatická situace v jeho očích hroutit," upozornila zase Caitlin Talmadgeová, která studuje nukleární politiku na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu.
Spuštění "zvláštního režimu" ruských zastrašovacích sil zároveň dál rozvířilo úvahy o psychickém stavu ruského prezidenta. Například Podvig varoval, že na "některých místech" aktuálně panuje "deficit racionálního myšlení". Nárůst obav ohledně Putinova úsudku pozoruje i politolog působící na Harvardově univerzitě Graham Allison, který je mimo jiné autorem známé studie o tzv. Karibské krizi ze 60. let, kdy hrozilo vypuknutí jaderného konfliktu. Putinovo nedělní rozhodnutí s odkazem na "agresivní výroky" západních činitelů se mu zdálo neúměrné a udivující. "Nedává to smysl," řekl deníku NYT.
Desítky nových případů svrabu měsíčně jsou evidovány v Praze. Na alarmující situaci se rozhodli upozornit městští hygienici, kteří nabádají lidi, aby se nepříjemné nákaze snažili předcházet. Mělo by totiž stačit dodržování několika základních věcí.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou hudební scénu v uplynulých dnech. Ve věku nedožitých 58 let zemřel Jiří Fiala, někdejší baskytarista legendární skupiny Mňága a Žďorp a mladší bratr jejího frontmana Petra Fialy. Rodina a přátelé se s ním rozloučí v příštím týdnu.
Česko nadále sužuje tropické počasí, přes 30 stupňů budou teploty šplhat i ve čtvrtek. Podle nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukončí vlnu veder bouřky, které mohou být i velmi silné. Hrozí ve čtvrtek odpoledne a večer.
Václav Neckář se nakonec pěvecké kariéry nevzdal a zpívá i po osmdesátce, i když už bez doprovodu mladšího bratra Jana, který o staršího sourozence jinak vzorně pečuje. Tentokrát se mu ale Václav vrátil z pódia ve zhoršeném zdravotním stavu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále.
Financování britské královské rodiny prošlo pravidelnou kontrolu, v jejímž rámci padlo velké rozhodnutí týkající se dopravy zástupců monarchie. Královský vlak bude nejpozději v roce 2027 vyřazen z provozu. Jde o jedno z úsporných opatření, které oznámil Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC.
Izrael souhlasí s uzavřením dalšího příměří v Pásmu Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Během klidu zbraní by se měly dojednat podmínky trvalého míru mezi Izraelem a Hamásem. Reakce palestinského hnutí na Trumpovo prohlášení zatím není známá.
Česko se právě nachází uprostřed dosud největší letošní vlny veder. Předpověď ale slibuje ochlazení ještě během probíhajícího týdne. Trend nižších teplot, než jsou ty současné, pak vydrží i v příštím týdnu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé.
Dvakrát na travnatých londýnských kurtech zcela triumfovala, ale derniéra Petry Kvitové na Wimbledonu neměla dlouhého trvání. Česká tenistka, která již avizovala, že letos definitivně ukončí kariéru, končí na nejslavnějším grandslamu hned v prvním kole.
Velké komplikace v pražské dopravě způsobila pondělní nehoda nákladního vozidla na Jižní spojce. Jedno velké omezení se přitom teprve chystá. V úterý ve 20 hodin se Jižní spojka v jednom směru uzavře, aby mohlo pokračovat odklízení následků havárie.