Mohl by ruský prezident Vladimir Putin poté, co na Ukrajinu vyslal své vojáky a tanky, použít také jaderné zbraně? Tuto otázku si v posledních hodinách kladli mnozí pozorovatelé v návaznosti na rozkaz šéfa Kremlu uvést takzvané odstrašující síly Ruska do "zvláštního" bojového režimu. Podle některých expertů nyní nelze použití jaderné zbraně vyloučit, odborníci zároveň vysvětlovali, že Putinův nedělní rozkaz zapadá do ruské vojenské doktríny a neznačí nutně úmysl provést nukleární útok.
Deník The New York Times (NYT) si ve své analýze všímá i rozhodnutí Washingtonu nepřijmout reciproční opatření, které by mohlo vést k dalšímu zvýšení napětí.
"Tohle všechno mě znervózňuje," napsal v neděli na twitteru přední expert na ruský jaderný arzenál Pavel Podvig, který působí na Ústavu OSN pro výzkum odzbrojování v Ženevě. Deník The Washington Post (WP) uvádí, že odborníci považovali Putinovo oznámení za první svého druhu od vzniku Ruské federace v roce 1991.
Podvig ovšem vysvětluje, že Putinova slova lze chápat jako vydání "předběžného rozkazu", spíše než jako aktivní přípravu úderu. Takovýto rozkaz uvádí do provozu systém, který by přenášel případný pokyn k použití jaderných zbraní. "Systém existuje i v mírových časech, ale obvody jsou rozpojené. Takže fyzicky nemůžete vyslat příslušný signál, i kdybyste chtěl. I když zmáčknete knoflík, nic by se nestalo," řekl Podvig.
Jak Putinovu pokynu rozumí vedení ruské armády, ovšem nebylo zcela jasné. List Financial Times (FT) uvádí, že podle ruské nukleární doktríny publikované v roce 2020 si Moskva vyhrazuje právo použít jaderné zbraně, mimo jiné "pro prevenci eskalace vojenských operací a jejich ukončení za podmínek, které jsou přijatelné pro Ruskou federaci a její spojence".
Expert na jaderné zbraně z výzkumného ústavu Atlantická rada Matthew Kroenig si myslí, že ruský prezident blufuje a postupuje přesně podle scénáře pro takovouto situaci. "Tohle je zkrátka ruská vojenská strategie, pojistit konvenční agresi jadernými výhrůžkami, známá také jako 'strategie eskalace s cílem deeskalace'," řekl Kroenig zmíněnému britskému listu. "Vzkaz pro Západ je následující: 'Nemíchejte se do toho nebo můžeme situaci vystupňovat na nejvyšší úroveň'," dodal.
Představitelé Spojených států či NATO v neděli krok prezidenta Putin odsoudili jako zbytečné ohrožení bezpečnosti ve světě. Podle listu NYT vývoj postavil amerického prezidenta Joea Bidena a jeho poradce před volbu: "Dorovnat" ruský krok a uvést do vysoké pohotovosti vlastní jaderný arzenál, nebo Putinova slova do velké míry ignorovat. "Alespoň prozatím se pan Biden rozhodl pro deeskalaci. (...) Bílý dům dal jasně najevo, že americký stupeň pohotovosti se nezměnil," uvádí deník.
Jak podotýká WP, nedělní oznámení Putina ještě zvýšilo nevyzpytatelnost krize kolem Ukrajiny. Podle Samuela Charapa z výzkumného institutu Rand Corporation si USA a jejich spojenci musí dávat pozor, aby při snaze zvýšit pro Rusko ekonomickou cenu invaze nespustili spirálu nepředvídatelných reakcí a protiopatření. "Ačkoli jsou sankce samy o sobě zcela opodstatněné... je zcela možné, že si (Kreml) naše sankce vyloží jako snahu poškodit základy ruského státu a svrhnout jeho vládu," řekl odborník na vztahy s Ruskem.
Další analytici dávali explicitně najevo obavu z použití jaderné zbraně ve světle vývoje ofenzívy na Ukrajině, který podle Západu není podle ruských představ. "Putin je v těžké situaci... Jednou možností pro něj je zastavit dodávky plynu do Evropy a doufat, že to Evropany donutí se stáhnout. Další možností je odpálit jadernou zbraň někde nad Severním mořem mezi Británií a Dánskem a čekat, co se stane," řekl zpravodajské společnosti BBC ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
"Je zde skutečná možnost, že by se Putin mohl uchýlit k jaderným zbraním, bude-li nadále zažívat vojenské neúspěchy a bude-li se politická a diplomatická situace v jeho očích hroutit," upozornila zase Caitlin Talmadgeová, která studuje nukleární politiku na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu.
Spuštění "zvláštního režimu" ruských zastrašovacích sil zároveň dál rozvířilo úvahy o psychickém stavu ruského prezidenta. Například Podvig varoval, že na "některých místech" aktuálně panuje "deficit racionálního myšlení". Nárůst obav ohledně Putinova úsudku pozoruje i politolog působící na Harvardově univerzitě Graham Allison, který je mimo jiné autorem známé studie o tzv. Karibské krizi ze 60. let, kdy hrozilo vypuknutí jaderného konfliktu. Putinovo nedělní rozhodnutí s odkazem na "agresivní výroky" západních činitelů se mu zdálo neúměrné a udivující. "Nedává to smysl," řekl deníku NYT.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.