EK zvýšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na pět procent
Růst ekonomiky Evropské unie bude letos hlavně díky úspěšnému zotavení z koronavirové krize rychlejší, než se původně čekalo. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) unijních zemí na pět procent. V létě očekávala růst o 4,8 procenta.
Unijní exekutiva nicméně vidí rizika v nedostatku některých zdrojů a v rychle rostoucích cenách, zejména energií. V příštím roce i z tohoto důvodu očekává hospodářský růst o 4,3 procenta, což je o dvě desetiny bodu méně, než předpokládala v předchozí prognóze. Podobný vývoj jako v celé sedmadvacítce odhaduje komise v letošním i příštím roce i pro 19 zemí eurozóny. Tam počítá s růstem ve stejném rozsahu.
Zejména díky bezprecedentně rychlému růstu z letošního druhého čtvrtletí se ekonomika už dostává na předkrizovou úroveň. Podle komise k tomuto příznivému vývoji přispělo zejména vysoké tempo očkování proti covidu-19 a s ním spojené rušení restrikcí omezujících hospodářskou aktivitu.
"Nesmíme však podlehnout falešnému pocitu spokojenosti. Okolo viru přetrvává nejistota a existují rizika, se kterými se musíme vyrovnat," prohlásil dnes místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Za rizikové faktory pro unijní hospodářství komise vedle zrychlujícího šíření nákazy v řadě zemí považuje hlavně nedostatek některých surovin či růst cen, který se projevuje zejména u energií. Inflace, která v posledních měsících nabrala nejvyšší tempo za více než deset let, v letošním roce podle dnešního odhadu EK dosáhne v sedmadvacítce 2,6 procenta a v eurozóně 2,4 procenta. Příští rok by měla mírně zpomalit, a to na 2,5 procenta v EU a na 2,2 procenta v zemích platících eurem.
"Tento pohled sdílí velká část členských zemí, vychází z reálných předpokladů. Ale je to jen předpověď, nemůžeme ji brát za platný fakt," odpověděl dnes eurokomisař Paolo Gentiloni na dotaz, z čeho komise vychází při odhadu zpomalování inflace. Komise připouští, že inflace se může udržet na vysokých hodnotách i déle, pokud by pokračoval nedostatek zdrojů, například zemního plynu.
Úroveň hospodářského růstu se bude letos podle komise mezi jednotlivými členskými zeměmi výrazně lišit vzhledem k rozdílnému dopadu protipandemických opatření či nedostatku surovin. Výrazně nejvíce poroste ekonomika Irska (14,6 procenta) následovaná Estonskem (9,0 procenta) a Chorvatskem (8,1 procenta). Mezi země s podprůměrným růstem se naopak zařadí Slovensko (3,8 procenta), Česká republika (3,0 procentaa) či Německo (2,7 procenta).
