Ekonomická nálada v Evropské unii se v březnu výrazně zhoršila

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
ČTK 30. března 2022 21:16
Sdílej:

Ekonomická nálada v Evropské unii se v březnu výrazně zhoršila, zvýšily se obavy z negativních dopadů války na Ukrajině na budoucí ekonomickou situaci spotřebitelů i podniků. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské komise. Index ekonomické nálady v EU se v březnu podle zprávy meziměsíčně snížil o 5,3 bodu na 107,5 bodu. V samotné České republice klesl o 8,3 bodu na 91 bodů.

Ke zhoršení ekonomické nálady v EU velkou měrou přispěla slabší spotřebitelská důvěra. V České republice se index spotřebitelské důvěry podle údajů EK propadl na minus 25,4 bodu z únorových minus 14,7 bodu. Nálada se v Česku zhoršila také v průmyslu a ve stavebnictví, zlepšila se nicméně ve službách i v maloobchodě.

Index ekonomické nálady v eurozóně se v březnu snížil o 5,4 bodu na 108,5 bodu. Jeho pokles tak byl o něco výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters březnovou hodnotu indexu odhadovali v průměru na 109 bodů.

Evropská centrální banka (ECB) v první polovině tohoto měsíce snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 3,7 procenta z dříve předpokládaných 4,2 procenta.

Šéfka ECB Christine Lagardeová dnes navíc varovala, že hospodářské dopady války na Ukrajině by mohly být ještě výraznější, než se před několika týdny předpokládalo. "Čím déle válka potrvá, tím vyšší budou ekonomické škody," uvedla. Upozornila, že domácnosti již začínají být pesimističtější a že podniky by brzy mohly začít odkládat investice.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Stalo se