Ethan Hawke a Jan Svěrák dostali na MFF cenu prezidenta festivalu. Zvítězil film Strahinja

V pátek v Karlových Varech uvedl drama Zoufalství a naděje a festivalové publikum si svou bezprostředností získal stejně jako hollywoodská celebrita Johnny Depp, další host letošního ročníku.

Ethan Hawke má podle pořadatelů festivalu reputaci neobyčejně přizpůsobivého herce, ztvárňujícího různé typy postav ve filmech odlišných žánrů a nálad s obdivuhodnou přesvědčivostí.

Klíčový okamžik hercovy kariéry přišel v roce 1995, kdy jej Richard Linklater obsadil do připravované romance Před úsvitem, což vyústilo nejen ve společné působení na dalších dvou pokračováních trilogie Před soumrakem a Před půlnocí, dokončených s devítiletými odstupy. Osudové setkání s Linklaterem vedlo ke spolupráci na osmi filmech, včetně artového hitu Chlapectví.

Vedle vztahu režisér-herec jsou pod některými podepsáni i jako spoluscenáristé. Hawke se opakovaně objevil i v tvorbě Andrewa Niccola (Gattaca, Obchodník se smrtí, Good Kill) či Antoina Fuquy (Training Day, Nejlepší z Brooklynu, Sedm statečných a připravované Tísňové volání). V jeho filmografii ale jsou díla řady dalších renomovaných hollywoodských režisérů: Velké naděje Alfonsa Cuaróna, Než ďábel zjistí, že seš mrtvej Sidneyho Lumeta nebo Zoufalství a naděje Paula Schradera.

Režijní debut zaznamenal Hawke dramatem Chelsea Walls, po němž následovala adaptace vlastního románu Hořká krajina, dokument Seymour: An Introduction a prozatím poslední Blaze, životopisný snímek zpěváka country Blaze Foleyho, k němuž napsal i scénář. Mezi čtyřmi jeho nominacemi na Oscara jsou dvě za herecké výkony ve filmech Training Day a Chlapectví, další dvě za scénáře ke snímkům Před soumrakem a Před půlnocí.

Cenu prezidenta karlovarského festivalu dostal i režisér Jan Svěrák

Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary dnes dostal režisér Jan Svěrák. Z rukou Jiřího Bartošky převzal ve Velkém sále hotelu Thermal Křišťálový glóbus. Jeden už má z roku 1995, kdy ho na karlovarském festivalu získal jako cenu za nejlepší film za snímek Jízda. Letos ho v Karlových Varech znovu uváděl.

Jan Svěrák patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým režisérům současnosti, připomněli pořadatelé festivalu. Absolvent dokumentární režie na pražské FAMU upoutal již svým studentským mystifikačním dokumentem Ropáci, za který získal v roce 1988 studentského Oscara.

"Nevím, co jsem přinesl českému film, ale vím, co přinesl český film mně. Za tu hromadu vášně, radosti, dojetí vděčím svým kamarádům, k nimž počítám i svého tatínka," řekl dojatý Svěrák. Dodal, že je pro něj čest převzít cenu od moudrého a laskavého prezidenta, "jakého nemají všechny festivaly, ale ani některé země".

Od celovečerního hraného debutu Obecná škola (1991) spolupracuje Jan Svěrák se svým otcem, scenáristou a hercem Zdeňkem Svěrákem, a díky tomuto autorskému propojení vznikly jeho zásadní snímky. Již Obecná škola vynesla Janu Svěrákovi nominaci na Oscara, za akční fantasy Akumulátor 1 (1994) si z festivalu v Benátkách v roce 1994 odvezl Cenu týdne kritiky.

Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film obdržel za tragikomedii Kolja (1996). Film získal i desítky dalších mezinárodních ocenění, mezi nimi Zlatý Globus. Válečným příběhem Tmavomodrý svět (2001) Jan a Zdeněk Svěrákové složili hold českým pilotům, kteří za druhé světové války bojovali ve službách britských RAF.

V roce 2004 natočil společně s Martinem Dostálem celovečerní dokument o svém otci Tatínek. V roce 2007 vznikl opět podle scénáře Zdeňka Svěráka film Vratné lahve. Příběh učitele v důchodu, který se nehodlá vzdát svých snů, se stal divácky nejúspěšnější filmem roku, v kinech ho vidělo více než 1,2 milionu diváků.

Ve stejném roce se poprvé producentsky podepsal pod jiný než vlastní film. Tajnosti, které režírovala Alice Nellis, získaly Českého lva pro nejlepší domácí snímek roku. V roce 2010 se v hlavní soutěži MFF Karlovy Vary představila Svěrákova fantazijní hříčka Kuky se vrací, kombinující prvky hraného a loutkového filmu. Na tradici filmové pohádky navázal snímkem Tři bratři (2014), opět podle scénáře svého otce.

Film Po strništi bos (2017), který dějově předchází úspěšné Obecné škole, je poetickým návratem do dětství na pozadí válečných událostí. V současné době Jan Svěrák dokončuje film Betlémské světlo, k němuž napsal scénář podle povídek svého otce. Jan Svěrák je rovněž autorem jedné z nejúspěšnějších znělek MFF Karlovy Vary. Černobílý minipříběh z roku 1997 odkazuje k poetice tradičních hororových filmů.

Křišťálový glóbus dostal film o afrických migrantech režiséra Arsenjeviče

V Hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu zvítězil koprodukční film Strahinja srbského režiséra Stefana Arsenjeviče. Za svůj příběh dvou afrických migrantů inspirovaný středověkou srbskou legendou dnes převzal Křišťálový glóbus z rukou prezidenta festivalu Jiřího Bartošky.

Velká cena hlavní soutěže je spojena s odměnou 25.000 dolarů a patří rovným dílem režisérovi a producentovi filmu.

Film Strahinja vznikl v koprodukci Srbska, Francie, Lucemburska, Bulharska a Litvy. Humanisticky laděný snímek vypráví o muži jménem Strahinja a jeho ženě Ababuo, kteří opustili Ghanu s vidinou lepšího života v Evropě. Místo na jejím západě však skončili v Srbsku, kam byli deportováni. Strahinja začal budovat kariéru, Ababuo však takové štěstí nemá a jednoho dne zmizí. Film vypráví o potřebě najít své místo ve světě a o lásce, jejíž nejhlubší důkaz může být ten nejbolestivější.

Za svůj herecký výkon v tomto filmu si dnes z Velkého sálu hotelu Thermal odnesl cenu také představitel jednoho ze dvou hlavních hrdinů Ibrahim Koma a Jelena Stankovićová dostala zvláštní uznání za kameru. Již odpoledne film získal v rámci nestatutárních cen také Cenu ekumenické poroty a Cenu Europa Cinemas Label za nejlepší evropský film v hlavní soutěži a v soutěži Na východ od Západu.

Zvláštní cenu poroty v hlavní soutěži získal český dokument Eriky Hníkové Každá minuta života. Cenu za režii si odnesl Dietrich Brüggemann za režii německého filmu Ne! Cenu za ženský herecký výkon dostala Éléonore Loiselleová za roli v kanadském filmu Boje. Porota hlavní soutěže udělila i tři zvláštní uznání, kromě kameramanky Stankovićové ještě chorvatskému filmu Sborovna a Vinette Robinsonové za herecký výkon v britském filmu Bod varu.