EU podle expertů při budování obranných systémů nesmí zapomenout na těžkou techniku

ČTK to řekl náměstek ministryně obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný. Evropa by se podle něj měla z války na Ukrajině poučit, že současná převaha Ruska nad Ukrajinou spočívá v kvantitě zbraní, a že je potřeba velmi rychle vyhodnocovat vývoj ve válce.

Konference o významu moderních technologií pro evropskou obranu a bezpečnost se konala ve středu v Praze. Účastníci se věnovali debatám o možnosti společných akvizic zemí EU, nastupujícím a přelomovým technologiím jako výzvě a příležitosti pro evropskou bezpečnost a hledání možných společných iniciativ v obraně mezi EU a NATO.

Podle Kopečného byla součástí konference prohlídka výstavy na Letné, která ukazuje vojenskou techniku, o kterou přišlo Rusko při agresi na Ukrajině. "Aby se účastníci podívali, proti čemu bojujeme, proti čemu reálně dnes vyvíjíme technologie," zdůvodnil prohlídku Kopečný.

Na konferenci podle něj opakovaně zaznělo, že při budování nových systémů, umělé inteligence a vesmírných technologií nesmí evropské země zapomínat na to, co reálně zachraňuje životy a její obranyschopnost. "A to je těžká technika, letectvo a to co tvořilo tradiční nebo starší nástroje armád. Bez dělostřelectva, bez tankového vojska a bez těžkých mechanizovaných brigád, letectva a protivzdušné obrany nemá žádná obrana šanci," poznamenal náměstek.

Za jedno z poučení z války na Ukrajině označil to, že současná převaha Ruska nad Ukrajinou vychází jednoznačně z kvantity. Výhodu získává zejména díky většímu počtu dělostřelectva. "Ukrajina to částečně vyrovnává přesně mířenou střelbou, mnohem lepším propojením s navigací," podotkl.

Několik řečníků ze států EU podle Kopečného zmínilo, že v jejich zemích se nyní vede diskuse hlavně o doplňování skladů například dělostřeleckou municí. Rusko podle něj nemá v této oblasti lepší výrobní kapacity, ale čerpá z desítek let budovaných zásob. I když evropské výrobní kapacity nad ruskými zásobami nakonec převáží, bude to ale trvat dlouho, dodal.

Jako další poučení z války vidí to, že NATO musí při plánování své obrany velmi rychle vyhodnocovat vývoj. Poznamenal, že první tři týdny se na Ukrajině hojně využívaly řízené protitankové střely, poté získaly na významu bezpilotní prostředky. "Dnes ani jedno z toho už není tolik účelné, překlopilo se to do dělostřelecké a protidělostřelecké fáze války," uvedl. Klíčovou roli podle něj hraje také protivzdušná obrana a elektronický boj.