Na úrovni Evropské unie začala intenzivní jednání o možné podobě unijní reakce na nejnovější vývoj války Ruska proti Ukrajině. Evropská komise dnes pořádala diskusi s diplomaty několika členských zemí o nových sankcích, přičemž podle informací ČTK se schůzky účastnila také česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá. České předsednictví v Radě EU svolalo na pondělí mimořádné jednání velvyslanců sedmadvacítky.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v noci na čtvrtek po setkání unijních ministrů zahraničí na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku oznámil, že evropský blok co nejdříve projedná nová "restriktivní opatření" mířící proti Moskvě. Jednalo by se už o sedmý balík sankcí od únorové ruské invaze na Ukrajinu.
Podle vyjádření unijních činitelů a informací v médiích by mohl zahrnovat snahu stanovit globální strop na cenu ruské ropy, dodatečné postihy jednotlivých osob a společností nebo přísnější omezení týkajících se obchodu s Ruskem. Šéf české diplomacie Jan Lipavský kromě toho avizoval nové diskuse o zákazu vydávání víz ruským turistům.
Unii každopádně čekají složitá jednání, neboť rozhodnutí o sankcích vyžadují v Radě EU jednomyslnost. Ústředním aktérem by se podobně jako při přípravě šestého balíku, který nakonec obsahoval i částečné embargo na ruskou ropu, mohlo stát Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán se tento týden nechal slyšet, že by si naopak přál do konce roku zrušení protiruských sankcí zavedených po vpádu na Ukrajinu.
Podle informací webu Politico už Maďarsko dalo najevo, že hodlá blokovat veškeré sankce spojené s energetikou. Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano dnes v reakci na dotaz ohledně postoje Budapešti zdůrazňoval, že Borrellovo prohlášení o přípravě nových sankcí podpořilo všech 27 členských států unie.
Na druhé straně stojí pobaltské země a Polsko, které podle Politico navrhují mimo jiné sankce mířící proti ruské jaderné energetice a vývozu procesorů. Jednání o různých pozicích budou podle webu po dnešním setkání, které hostí šéf kabinetu předsedkyně EK Bjoern Seibert, pokračovat také v sobotu.
V pondělí je pak na programu jednání stálých představitelů členských zemí, které svolalo české předsednictví v radě na základě mechanismu pro reakci na "politické krize". Témata schůzky dnes nechtělo komentovat, v prohlášení mluvilo pouze o reakci na "aktuální vývoj v Rusku a na Ukrajině". Mezi diskutovanými body by mohla být také otázka přijímání Rusů hledajících v EU útočiště před mobilizací. Členské země se zatím k udílení azylu těmto lidem staví různě.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu oznámil, že Moskva povolá do války na Ukrajině civilisty se zkušenostmi s vojenskou službou. V Rusku pak okamžitě začala rozsáhlá mobilizace. Kromě toho ruští okupanti na východě a jihu Ukrajiny v těchto dnech organizují takzvaná referenda o připojení k Rusku, což může vyústit v anexi dalších ukrajinských oblastí. Putin při tom naznačil, že by Rusko anektovaná území bránilo "všemi dostupnými prostředky".
"Myslím, že to volá po sankcích z naší strany," reagovala ve středu na Putinův projev šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Britský princ Harry u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu ocenil tamní obyvatele a prohlásil, že jejich síla je inspirací pro celý svět. V poselství adresovaném rehabilitačnímu centru Superhumans, které se stará o zraněné válečné veterány, Harry uvedl, že Ukrajina ukázala lidstvu, jak vypadá skutečná odolnost.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Agáta Hanychová stále dělá překvapenou z toho, co jí "provedla" kamarádka z úspěšného podcastu. Maminka Ornelly Koktové se - jak už to tak bývá - k událostem kolem dcery nemíní mlčet. A Hanychovou neváhala označit za hloupou.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Britská policie dokončila prohlídku v někdejší rezidenci bývalého prince Andrewa ve Windsoru, která proběhla v rámci vyšetřování údajného zneužití pravomoci ze strany mladšího bratra krále Karla III. Informovala o tom televizní stanice Sky News.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Ropné dodávky ropovodem Družba na Slovensko budou obnoveny až v březnu, řekl slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) ve středu. Znovu zároveň zkritizoval Ukrajinu, která podle jeho tvrzení neobnovila dodávky, ačkoliv s ropovodem prý nic není.
Českou hudební scénu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, jenž byl přes 30 let členem legendární kapely Olympic. Opustil ji před šesti lety ze zdravotních důvodů.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Prezident Petr Pavel ve středu odjel z Česka na soukromou cestu do zahraničí. Informovala o tom prezidentská kancelář na webu. Pražský hrad neprozradil jakékoliv detaily. Hlava státu se vrátí do práce na začátku příštího týdne.
Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země.