Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom dnes členové zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná. Europoslanci v zájmu energetické nezávislosti na Rusku rovněž usilují o co nejrychlejší schválení návrhu na povinné plnění plynových zásobníků před zimní sezónou.
Evropský blok za téměř dva měsíce od začátku ruské invaze schválil pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.
"Sankce jako odstrašení nefungují, válka bohužel pokračuje," prohlásil dnes šéf zahraničního výboru EP David McAllister. Podle německého lidoveckého europoslance stále existuje velký prostor k obcházení postihů, ačkoli se členské státy snaží zlepšovat jejich účinnost.
Většina členů výboru se shodovala, že rezervy má unie například v sankcích proti bankám, jichž byl zatím ušetřen největší ruský bankovní dům Sberbank. Méně jednotný přístup mají poslanci k nejdiskutovanějšímu opatření, jímž je embargo na dovoz energií.
"Musíme udělat mnohem víc, než jsme učinili dosud. Žijeme ve velkém pohodlí, zatímco Ukrajinci trpí," prohlásila francouzská liberální europoslankyně Nathalie Loiseauová. Zákaz dovozu ropy a plynu podpořil i chorvatský socialista Tonino Picula, podle něhož "demokracie stojí peníze".
Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla EU, proti se ale z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové má chystaný šestý balík sankcí zasáhnout zmíněnou banku Sberbank a nespecifikovaným způsobem se dotknout i dovozu ruské ropy.
Komise také ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na Rusku v březnu navrhla, aby EU od letošního listopadu plnila své plynové zásobníky z 80 procent, od listopadu 2023 potom před každou zimou z 90 procent. Europarlamentní zpravodaj návrhu Jerzy Buzek dnes prohlásil, že poslanci se budou snažit pravidla projednat ve zrychleném režimu, aby dosáhli s členskými státy dohody na jejich konečném znění před letními prázdninami.
"Musíme přesně definovat sérii kroků, které bude komise podnikat, pokud by některé země systematicky neplnily stanovené cíle," popsal Buzek hlavní nevyřešený bod návrhu. V současnosti jsou unijní zásobníky podle komise plné z necelé třetiny.
S europoslanci dnes na dálku hovořilo několik ukrajinských činitelů, mezi nimi starosta Rusy ovládnutého města Melitopol Ivan Fedorov.
"Jestli rychle něco neuděláme, pak i evropským zemím hrozí, že na ně válka tvrdě dopadne," vyzval k rychlé pomoci Ukrajině starosta, jehož ruské vojsko v březnu pět dní drželo v zajetí.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Michaela Ochotská se momentálně připravuje na příchod druhého potomka, ale boj musí svádět i ohledně prvorozeného syna. Chlapcův otec by totiž rád snížil výši výživného, ale dohodnout se s exmanželkou se mu nedaří. Ve věci tak rozhoduje soud.
Ve středočeských Neratovicích vykolejil v neděli kolem poledne vlak. Provoz na trati musel být zastaven, cestující musí jezdit náhradní autobusovou dopravou. S omezením se počítá až do nedělního večera.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Po dnech mlčení po říjnovém volebním úspěchu se europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) probudila k životu. U příležitosti úterního státního svátku se pustila do legendární zpěvačky Marty Kubišové. Na takovou modlu se ale nesahá, což se v komentářích jasně ukázalo.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Napjaté jsou už řadu let vztahy v manželství Felixe Slováčka a Dády Patrasové. Výrazné zlepšení rodinné situace nenastalo ani po letošním úmrtí jejich milované dcery Aničky, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Hudebník přiznal, že se vyrovnání se ztrátou úplně nedaří.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Královská rodina se stále vzpamatovává z jednoho z největších skandálů za posledních desetiletí. Princ Harry má mít podle všeho velké obavy o své sestřenice, princezny Beatrice (37) a Eugenie (35). Sestry se ocitly v centru pozornosti kvůli skandálu spojenému s jejich rodiči, princem Andrewem a Sarah Ferguson, a jejich vazbami na odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwell.
Vztahy mezi Princem Williamem a jeho strýcem, Andrewem Mountbattenem Windsor (dříve princem Andrewem), jsou dlouhodobě napjaté. Hlavním důvodem je skandál s Jeffreym Epsteinem a poškozování reputace monarchie. Podle nových zpráv, které se objevily v královské knize, však vztahy zhoršila i „hrubá“ poznámka o Williamově manželce, princezně Kate.
Herec Martin Sheen se v nedávném rozhovoru přiznal, že hluboce lituje svého rozhodnutí přijmout jiné jméno pro svou kariéru v Hollywoodu. Jeho skutečné jméno je přitom Ramón Gerard Antonio Estévez. Když se Sheen v roce 1959 pouštěl do herectví v New Yorku, zdůvodnil změnu jména tím, že „mít v té době hispánské příjmení nebylo výhodou“.
Rozhodnutí krále Karla III. (Charles III.) vyloučit bratra prince Andrewa z britské monarchie a vystěhovat ho z rozlehlého sídla, kde princ žil více než dvacet let, bylo stejně náhlé jako dramatické. Pro pětašedesátiletého nyní již bývalého prince, který si zjevně užíval výsad královského života, se jedná o naprosté ponížení. Musí opustit své rozlehlé sídlo Royal Lodge v srdci panství Windsor a odejít do venkovského exilu.