Evropa se nachází ve zlomovém bodě, pokud chce zůstat konkurenceschopná v moderních zbrojních závodech, varoval admirál Pierre Vandier, nejvyšší velitel pro transformaci NATO. Podle jeho názoru musí Evropa snížit byrokracii, zvýšit rizikovost svých investic a výrazně navýšit výdaje na obranu.
Admirál Vandier, který byl do své funkce jmenován teprve v září tohoto roku, ve svém prvním rozhovoru pro Politico uvedl, že současná pravidla a regulace v Evropě brání rychlému a flexibilnímu vývoji zbraňových systémů. Podle něj jsou tato pravidla navržena pro mírové časy a nejsou schopna reagovat na nové hrozby a technologické výzvy, jako jsou drony, kybernetická válka a vesmírné technologie.
Vandier zdůraznil, že evropský obranný průmysl zaostává za USA i Ruskem. Jako příklad uvedl pomalou modernizaci francouzských fregat, které na aktualizace bojových systémů čekají roky, zatímco americké válečné lodě mohou být modernizovány téměř denně. Další problém vidí ve zbytečné složitosti pravidel, které zdržují výrobu i nasazení vojenské techniky.
Jedním z příkladů těchto regulačních bariér je případ obrněných vozidel Griffon, jejichž konstrukce musela být upravena, protože nesplňovala silniční předpisy ohledně výšky světlometů. Tato přehnaná byrokracie podle Vandiera ukazuje na psychologický problém evropského přístupu, který je příliš opatrný a nedostatečně inovativní.
Admirál také poukázal na klíčové oblasti, ve kterých má Evropa značné nedostatky. Ve vesmíru Evropa spoléhá na drahé geostacionární satelity s dlouhou životností, zatímco společnosti jako SpaceX dokážou vypouštět levné menší satelity ve velkých množstvích.
V oblasti IT zaostává evropská armáda v přechodu na cloudové technologie, což brzdí schopnost zpracovávat velká data a využívat umělou inteligenci. Tento problém je částečně spojen s obavami z amerického zákona Cloud Act, který dává Washingtonu právo na přístup k datům uloženým americkými společnostmi v zahraničí.
Logistická infrastruktura je další slabinou, zejména pokud jde o přesuny vojáků a vybavení. Evropa podle Vandiera po skončení studené války zanedbala investice do mostů, palivové logistiky a dalších klíčových prvků vojenské mobility.
Vandier varoval, že současné výdaje na obranu, které činí 2 % HDP, nebudou stačit. Uvedl, že NATO možná do 18 měsíců zvýší tento cíl na 3 % HDP, přičemž během studené války dosahovaly vojenské výdaje až 5 % HDP.
Válka na Ukrajině, která kombinuje techniky zákopové války z první světové války s moderními technologiemi, jako jsou drony a kybernetické útoky, podle něj ukázala, že nelze opustit tradiční vojenské vybavení ve prospěch moderních technologií. Obojí je potřeba, což ovšem vyžaduje obrovské finanční investice.
Admirál Vandier vyjádřil naději, že Evropa může přejít od role „subdodavatele“ amerického obranného průmyslu k rovnocennému partnerství. Zdůraznil, že Evropa má schopnosti dosáhnout velkých věcí, pokud dokáže lépe využívat peníze, přijímat rizika a zrychlit své procesy.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
V Česku se v posledních dnech zase hodně řeší zdravotní stav jednaosmdesátiletého Václava Neckáře. Své si k němu řekl jeho mladší bratr Jan, ale nejvíce všechny zajímá, jak k sobě přistupuje sám zpěvák.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Teploty o víkendu budou tropům na hony vzdálené. Podle ČHMÚ.cz denní maxima klesnou místy pod dvacet stupňů.
Nová řada pořadu „With Love, Meghan“, který má premiéru 26. srpna na Netflixu, přináší na obrazovky vévodkyni ze Sussexu v ležérnějším a modernějším stylu. Podle stylistky a konzultantky Cynthia Kennedy, která žije v Kalifornii, je to od Meghan promyšlený tah, kterým posílá vzkaz královské rodině.
Laďka Něrgešová se od lékařů dozvěděla zdrcující zprávu. á v hlavě nádor zvaný glioblastom. Jde o rychle rostoucí nádor centrálního nervového systému, který vzniká z podpůrných buněk nervové tkáně. V Česku je přitom ročně diagnostikováno přibližně 350 případů glioblastomu, nádoru, jehož léčba je mimořádně obtížná. Hlavním problémem je, že nádorové buňky rychle prorůstají do zdravé mozkové tkáně, což znemožňuje jejich úplné chirurgické odstranění. Tento typ nádoru má také vysokou pravděpodobnost recidivy.
Reportérka, která se nacházela v domě Matthewa Perryho jen několik hodin po jeho úmrtí, nyní promluvila o svém setkání s lékařem, jenž byl obviněn z dodávání drog slavnému herci. Dr. Salvador Plasencia se před soudem přiznal, že mu před jeho smrtí poskytoval ketamin.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do minulé středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Česko v minulém týdnu zaskočila zpráva o rozpadu manželství někdejšího fotbalového brankáře Petra Čecha. S manželkou Martinou byl přes čtvrtstoletí, ona mu stála po boku v nejtěžších chvílích jeho života, když utrpěl vážné zranění. V posledních letech už prý láska z jejich vztahu vyprchala.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.