Přední světoví odborníci na klima před konferencí COP26 upozorňují, že limit zvýšení globální teploty o 1,5 stupně Celsia není nahodilý politický konstrukt, o kterém je možné se dohadovat. Hodnota, vytyčená jako jeden z cílů pařížské klimatické smlouvy, podle nich naopak představuje zásadní fyzikální hranici pro zemské klima, napsal dnes list The Guardian.
"Zvýšení (teploty) o 1,5 stupně Celsia není nahodilé číslo, není to politické číslo. Je to hranice planety. Každý další zlomek stupně je nebezpečný," řekl šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku Johan Rockström.
Zvýšení teploty o více než 1,5 stupně Celsia podle experta mnohonásobně zvyšuje riziko nevratných změn klimatu. Jde například o ztrátu arktické letní ledové pokrývky, což by přispělo ke zrychlení oteplování, či o nevratné změny pro Golfský proud. Ten ovlivňuje klima na celé planetě a přináší teplou vodu k Evropě. Jeho nevratné změny by znamenaly hrozbu narušení zemědělské produkce, zaplavení nízko položených oblastí i devastaci biodiverzity, upozornil Rockström.
"Jde o opravdovou vědu - je to opravdové číslo. Říkáme to s velkou důvěrou," řekl Rockström. Dostát závazkům pařížské úmluvy je ale podle něj možné. "Je to něco, čeho bychom se rozhodně měli snažit dosáhnout," dodal.
Rockströmova varování podporují i další přední odborníci na změnu klimatu. Mark Maslim z londýnské univerzity UCL uvedl, že svět čekají zásadní klimatické změny i v případě, že se limit 1,5 stupně podaří dodržet. Šéf výzkumu Granthamova institutu na Královské univerzitě v Londýně Joeri Rogelj připomíná, že podle vědeckých poznatků se riziko změn klimatu výrazně zvyšuje mezi oteplením o 1,5 a dvěma stupni Celsia.
Pařížská úmluva OSN o změnách klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil takzvaný Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. OSN ale v nedávné zprávě varovala, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století.
Dodržení závazků plynoucích z pařížské smlouvy projednají od neděle ve Skotsku světoví lídři na konferenci OSN o změnách klimatu COP26. V Římě dnes zároveň začíná dvoudenní summit skupiny velkých světových ekonomik G20, na kterém hlavy států a vlád těchto zemí projednají kromě zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 i klima.
Zatímco dodržení limitu 1,5 stupně má ambice naplnit například Evropská unie, Británie či Spojené státy, proti závazkům pařížské smlouvy se staví mimo jiné Čína, Saúdská Arábie nebo Rusko, připomíná The Guardian.
Jaromír Soukup musí skousnout další nepříjemnou prohru, která přišla u soudu. Padlo totiž rozhodnutí v jeho sporu s Mirkem Dopitou, manželem Agáty Hanychové. Soud nařídil podnikateli něco, co bude dělat jen s velkým sebezapřením.
Agáta Hanychová se nedokáže pohodnout především s Jaromírem Soukupem, ale i s Jakubem Prachařem má k některým věcem při výchově dětí jiný přístup. U jejich společné dcery si toho prakticky může všimnout úplně kdokoliv.
Televizní osobnost Kelly Osbourne otevřeně promluvila o svém hlubokém zármutku ze ztráty otce, slavného rockového zpěváka Ozzyho Osbourna. Dceru lídra legendární kapely Black Sabbath odchod jejího milovaného rodiče velmi zasáhl a zásadně ovlivnil její fyzické i duševní zdraví. Jedenačtyřicetiletá celebrita přiznala, že se s touto životní ranou pravděpodobně nikdy plně nevzpamatuje. Ve svém vyjádření zdůraznila, že pocit zármutku ji navždy proměnil v úplně jiného člověka.
Hvězda pořadu Clarksonova farma Kaleb Cooper poskytl nové informace ohledně vyšetřování krádeže jedenácti ovcí z farmy Diddly Squat. Kriminalisté v současné době prověřují záznamy z kamerových systémů v okolí a snaží se odhalit pachatele tohoto činu. Případ byl předán do rukou policie, která nyní vyhodnocuje získané stopy. Vyšetřování však komplikuje nepříznivé počasí, které ztěžuje dohledání fyzických stop na místě činu.
Desetitisíce lidí v ulicích Osla a významné osobnosti z celého světa se naposledy rozloučily s norským králem Haraldem V. Tradiční obřady v hlavním městě uzavřely třináctidenní státní smutek, který následoval po úmrtí oblíbeného panovníka ve věku osmdesáti devíti let. Norsko uctilo památku svého dlouholetého monarchy minutou ticha. Země vzpomíná na panovníka, který vládl více než tři desetiletí a byl známý svým neformálním i skromným přístupem k úřadu.
Princ Harry chystá nový filmový projekt věnovaný své zesnulé matce, princezně Dianě. Dokumentární snímek má vzniknout u příležitosti nadcházejícího třicátého výročí jejího tragického úmrtí. Harry již začal oslovovat blízké přátele a pamětníky, kteří Dianu osobně znali, aby do chystaného filmu přispěli svými vzpomínkami. Tato iniciativa však vyvolala značné rozrušení a prohloubila napětí uvnitř britské královské rodiny.
Richard Tesařík se v očích veřejnosti zapsal především do dějin české populární hudby. Stopu nicméně zanechal i v kinematografii. Zahrál si například ve dvou filmech režiséra Jana Hřebejka a do jednoho přispěl dnes už zlidovělou hláškou.
V českém šoubyznyse proběhlo za poslední dobu hned několik hvězdných svateb. Například Sara Sandeva řekla "ano" Jakubu Prachařovi. Co tomu předcházelo? Sympatická herečka se to konečně rozhodla prozradit.
Princ George, který by se jednoho dne měl stát britským králem, nastoupil na prestižní britskou školu Eton College. Informovala o tom britská stanice BBC. Syna během úvodního školního dne doprovázeli jeho rodiče, tedy princ William a jeho manželka Kate.
Mohlo by se zdát, že v osobním životě Dary Rolins je momentálně všechno růžové. Slovenská zpěvačka se poprvé provdala, když v Itálii řekla ano Pavlu Nedvědovi. Pravdou však je, že má i jeden problém. Co se nedaří tak, jak si asi představovala?
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i v samém závěru letošního roku. To se svého třetího potomka a prvního ze současnou partnerkou dočká bývalý fotbalový reprezentant Milan Baroš. Zpěvačka a herečka Aneta Vrzalová je totiž těhotná.
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.