Fiala ocenil rozhodnutí summitu NATO, ohledně Číny varoval před opakováním chyb

Spolu s Ruskem, vnímaným ze strany NATO nyní jako hlavní a přímá hrozba, je v nové alianční strategické koncepci, přijaté na summitu, zmíněna mezi možnými hrozbami také Čína. Podle českého premiéra by aliance v případě Číny a ekonomických zájmů některých členských zemí bloku neměla opakovat stejnou chybu jako v případě Ruska.

"Měli bychom hrozby poctivě pojmenovat - a nemusí to být jen hrozby vojenské," dodal. Podle nového strategického dokumentu NATO "systémová konkurence" Číny zpochybňuje alianční zájmy, bezpečnost a hodnoty a snaží se podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech. Čína podle textu strategické koncepce využívá "širokou škálu politických, hospodářských a vojenských nástrojů," aby zvýšila svou stopu ve světovém dění a mohla projektovat sílu. "Čína se snaží kontrolovat klíčové technologické a průmyslové oblasti, kritickou infrastrukturu, strategické materiály a dodavatelské řetězce," upozornila v Madridu aliance.

Jako nejvážnější a bezprostřední hrozbu však madridský summit NATO označil Ruskou federaci po jejím únorovém útoku na sousední Ukrajinu. NATO a členské země reagovaly jednoznačnou podporou napadeného státu, kterou potvrdily i nyní na španělské vrcholné schůzce. Na ní také pozvaly ke vstupu Švédsko a Finsko, obě dosud tradičně neutrální země o tuto možnost požádaly právě po ruské invazi sousedního státu.

"Je to opak toho, co chtěl (ruský prezident) Vladimir Putin," prohlásil dnes Fiala před českými novináři. "Jednoznačně se ukazuje jednota aliance, její síla a odhodlání bránit každý centimetr území členských států," zdůraznil.

"Statečný boj Ukrajinců si zaslouží podporu. Pomoc musí být rychlá," poznamenal s tím, že nemůže hovořit o podrobnostech. Nicméně v této souvislosti zmínil i potřebu "větší míry solidarity" v souvislosti s poskytnutím zbraní sovětské konstrukce Kyjevu, které pak země jako Česko potřebují nahradit výzbrojí od západních partnerů.

Zdůraznil také předsevzetí své vlády zvýšit obranné výdaje Česka na dvě procenta hrubého domácího produktu do roku 2024, namísto dříve plánovaného roku 2025. Nejde jen o posílení bezpečnosti a obranyschopnosti, ale i o příležitost pro český průmysl a výzkum a vývoj, argumentoval premiér. Závazek výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP přitom vzešel už ze summitu NATO v Cardiffu v roce 2014.

Fiala také připomněl český příspěvek k posílení východního křídla aliance: Česko je vojensky přítomno na Litvě a v Lotyšsku a velí nově vznikající jednotce na Slovensku.