Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.
Trussová dorazila do Kramářovy vily z letiště ve slunečném podzimním počasí o několik minut dříve, než uváděl oficiální harmonogram. Premiér Fiala jí v zahradě předal na uvítanou kytici. Britskou premiérku hned po příchodu zaujal výhled na Prahu, který pak s Fialou obdivovala i z balkonu vily. Oba politiky nyní čeká jednání mezi čtyřma očima, následovat bude pracovní oběd obou delegací. Na místě je i britský velvyslanec v Praze Nicholas Archer.
Trussová, která naposledy působila jako ministryně zahraničí, v souvislosti s Ukrajinou po nástupu do funkce premiérky deklarovala, že Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí. Uvedla, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do doby, než Kyjev válku vyhraje. Spojencům vzkázala, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a aby ohledně podpory Ukrajiny zůstali pevní. Přislíbila, že "Británie bude do roku 2030 vynakládat tři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, čímž si v Evropě jako bezpečnostní aktér zachová vedoucí postavení".
Nová britská premiérka zaujala tvrdou pozici nejen vůči Rusku, ale také vůči Číně. Podobně smýšlející demokracie vyzvala, aby byly vůči autokratickým režimům rozhodné. Ekonomická síla demokratických států může podle ní pomoci potlačit autoritářství. Apelovala také na vytvoření rozsáhlého liberálního hospodářského plánu, jakéhosi "ekonomického NATO". "Skupina G7 a naši podobně smýšlející partneři musí jednat jako ekonomické NATO, aby společně bránili naši prosperitu," řekla na Valném shromáždění OSN.
Sedmačtyřicetiletá Trussová vzešla jako premiérka a nová šéfka britských konzervativců z vnitrostranického hlasování. Po Margaret Thatcherové a Therese Mayové je třetí ženou v čele britské vlády. Do funkce ji krátce před svým skonem jmenovala královna Alžběta II., která předtím přijala rezignaci Borise Johnsona. K vnitrostátním politickým prioritám Trussové patří obnova stagnujícího hospodářství a řešení krize životních nákladů skrze snižování daní.
Rodačka z Oxfordu Trussová vyrůstala ve Skotsku. Vystudovala filozofii, politologii a ekonomii, pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka. Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do Parlamentu. V letech 2014 až 2016 byla ministryní životního prostředí a venkova. Do roku 2017 byla ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci. V čele ministerstva mezinárodního obchodu provedla Británii obdobím brexitu. Patřila k podporovatelům setrvání v EU - uváděla, že to Británii umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku.
Trussová dorazila na pražský summit, s novináři nemluvila
Mezi prvními lídry pozvanými na zasedání Evropského politického společenství dnes dorazila na Pražský hrad britská premiérka Liz Trussová. Po 13:00 bude jedním z řečníků při zahajovací části akce, které se účastní zástupci 44 zemí.
Na rozdíl od jiných politiků Trussová při příchodu na hrad nemluvila s novináři. Britskou premiérku v Praze už dopoledne přivítal předseda české vlády Petr Fiala, který se s ní setkal v Kramářově vile.
Trussová přijela do Prahy po velmi pohnutém prvním měsíci ve funkci ministerské předsedkyně. Jeho první polovinu poznačil státní smutek vyhlášený po smrti královny Alžběty II., následně nová vláda způsobila bouři na ekonomické i politické scéně, když ohlásila největší snižování daní za poslední dekády. Otřesy pokračovaly tento týden na výročním sjezdu vládní Konzervativní strany, během kterého byla vláda nucena část svého daňového plánu stáhnout za spekulací o revoltě mezi poslanci i ministry.
Účast na pražském setkání, které je premiérou nového diplomatického formátu, potvrdila premiérka až minulý týden. Někteří komentátoři vývoj vidí jako potenciální zlomový moment pro vztahy Británie s Evropskou unií po brexitu, tedy britském odchodu z unie.
Trussová chce podle médií v Praze napravit vztahy s EU a uniknout zmatkům doma
Pro britskou premiérku Liz Trussovou je její účast na prvním setkání Evropského politického společenství (EPC) v Praze příležitostí, jak napravit vztahy s Evropskou unií pošramocené pobrexitovými neshodami a jak uniknout zmatku a kritice na domácí politické scéně, kde vláda čelí ostrým výpadům kvůli svému kontroverznímu plánu na oživení ekonomiky. Tak první zahraniční cestu ministerské předsedkyně vnímají britská média i světové agentury. Sama Trussová ujišťuje, že chce v Česku řešit konkrétní témata, která nyní celou Evropu spojují, jako jsou válka na Ukrajině, energie a migrace.
"Po bolestivých dvou týdnech politické vřavy, paniky na trzích a brutálních vnitrostranických bojích u konzervativců dnešek britské premiérce čelící útokům nabízí možná poněkud nečekanou úlevu," napsala Jennifer Rankinová v deníku The Guardian. Trussovou podle ní čeká náročný debut na evropské politické scéně poté, co musela řešit dopady dalekosáhlých ekonomických plánů svého kabinetu, které sklidily kritiku od opozice i od nezávislých odborníků.
Premiérka do Prahy zamířila z výroční konference Konzervativní strany, kde musela obhajovat vládní plán snižování daní. Část z něj už vláda opustila poté, co nově oznámená opatření vedla mimo jiné k pádu libry.
Cesta Trussové na setkání EPC, které kromě unijní sedmadvacítky tvoří dalších 17 evropských zemí, podle serveru BBC může naznačovat, že premiérka se bude snažit po letech tvrdých sporů ohledně pravidel obchodu najít společnou řeč s EU. Londýn a Brusel stále nevyřešily například neshody ohledně takzvaného severoirského protokolu, který po vystoupení Británie z unie stanovuje pravidla celních kontrol. Ještě před několika týdny se Britové k novému formátu setkání, které navrhl francouzský prezident Emmauel Macron, stavěli velmi rezervovaně, napsala agentura AP. Nyní je podle ní ambicí Londýna hrát při jednání vůdčí roli.
Trussová v textu pro deník The Times ujistila Brity, že EPC nemá být alternativou k EU a že se Británie jednání účastní jako suverénní země, která chce udržovat blízké vztahy s ostatními státy kontinentu.
"Evropa čelí největší krizi od druhé světové války. A činí tak společně s jednotou a rozhodností," řekne podle úřadu britské vlády Trussová ve svém pražském projevu. "Musíme dál být pevní a zajistit, aby Ukrajina válku vyhrála, ale také se musíme vypořádat se strategickými výzvami, které přinesla," doplní premiérka, podle níž jde zejména o další postup ohledně dodávek energií a ohledně migrace.
Fiala s Trussovou jednali o Ukrajině, energetice či vztazích Británie s EU
Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.
"Vztahy České republiky a Spojeného království mají dlouhou tradici a jsou výborné. Spojené království je naším klíčovým partnerem v oblasti obrany a bezpečnosti i obchodu," uvedl Fiala. Země podle něj spojuje politická, humanitární, finanční i vojenská podpora Ukrajiny.
Fiala s Trussovou jednali zejména o možných dalších dodávkách vojenského materiálu nebo o výcviku příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. "Ukrajina patří k hlavním prioritám české vlády bilaterálně i v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Je důležité udržet jednotu EU a pokračovat ve spolupráci s dalšími stejně uvažujícími zeměmi včetně Spojeného království," konstatoval ministerský předseda.
Británie je pro ČR také důležitým partnerem v energetice. Česko podporuje opětovné zapojení Británie do Severomořské energetické spolupráce, jež se soustřeďuje na podporu budování větrných elektráren a rozvodných sítí v Severním moři. České předsednictví v Radě EU to má za cíl. "Tento krok posílí evropskou energetickou spolupráci a bezpečnost, a to tváří v tvář ruské agresi a cenové manipulaci s energiemi," dodal Fiala.
Státníci diskutovali také o posílení obranné spolupráce a kooperace v jaderné energetice. Británie je zásadním českým obchodním partnerem, v posledních letech je pátým až sedmým největším vývozním trhem. "Český vývoz do Velké Británie se za letošní první pololetí meziročně zvýšil o 9,2 procenta a dovoz do ČR pak o 14,3 procenta," dodal úřad vlády.
Mluvčí Downing Street ve vyjádření, které ČTK poskytlo britské velvyslanectví v Praze, uvedl, že Trussová poděkovala Fialovi za to, že hostí dnešní jednání lídrů evropských zemí. Jde podle ní o příležitost prodiskutovat regionální záležitosti, jako jsou energetická bezpečnost nebo migrace.
Ve věku 28 let zemřel herec Finnian Garbutt, kterého diváci znali především jako policistu Ryana Powera ze seriálu Hope Street z produkce BBC Northern Ireland. Herec rodák z Bangor, skonal podle prohlášení rodiny v poklidu domova. Garbutt byl pevnou součástí posledních tří řad tohoto kriminálního dramatu, které se natáčí v severoirském městečku Donaghadee.
Princ Harry a Meghan, vévoda a vévodkyně ze Sussexu, se po osmi letech vrátili do Austrálie na cestu, kterou média i veřejnost jen obtížně definují. Přestože se dvojice již před lety oficiálně odloučila od britské královské rodiny, jejich nynější návštěva nese prvky královského turné, celebritního PR i charitativní činnosti. Právě tato nejasná role vyvolává v Austrálii, kde je Harryho otec stále králem, značné kontroverze.
Debata v britské televizi Channel 5 o princi Harrym a Meghan Markle se změnila v ostrou slovní přestřelku. V pořadu Storm and Alexis se diskutovalo o tom, zda královská rodina potřebuje návrat uprchlého páru, přičemž nejvíce emocí vyvolala slova veteránky britské žurnalistiky Niny Myskow. Ta se prince Harryho rázně zastala a prohlásila, že byl vlastní rodinou „hozen pod autobus“.
Victoria Beckham poprvé prolomila mlčení ohledně vleklého sporu se svým synem Brooklynem a jeho manželkou Nicolou Peltz. V emotivním vyjádření zdůraznila, že ona i David se po celých třicet let svého působení ve veřejném prostoru snažili své děti především milovat a chránit. Reagovala tak na Brooklynův dřívější ostrý výrok, ve kterém své rodiče obvinil z neustálého nerespektování své ženy a z neochoty k upřímnému soukromému usmíření.
Agáta Hanychová přiznala, že někdy je toho prostě moc. Možná byste čekali, že taková slova pronese v souvislosti s péčí o potomky. Není to tak. Dcera herečky Veroniky Žilkové si postěžovala na něco docela jiného.
Česko v pátek rozesmutnila zpráva o úmrtí Jana Potměšila, který podle manželky odešel ve spánku. Bylo mu 60 let. Od rána přibývá vyjádření upřímné soustrasti rodině. Ozval se například i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Leošem Marešem v závěru loňského roku otřásla smrt dlouholetého parťáka Patrika Hezuckého. Nejtěžší to ale samozřejmě měla rodina zesnulého, které se jeden z nejslavnějších českých moderátorů snažil všemožně pomáhat. S tím je ale konec.
Daniel Makovec nebude jediným nováčkem v letošní řadě StarDance. Česká televize v pátek představila osmého tanečníka, který přijal její nabídku. Na jednu zásadní věc se ale stále čeká. Produkce zatím neprozrazuje, s kým tanečníci utvoří páry.
Zklamání z porážky v posledním ostře sledovaném zápase střídá radost. Jiří Procházka se totiž stal poprvé otcem. Gratulace se v posledních hodinách jen hrnou. Zápasník ale dal najevo, že se chce popasovat i s kritiky.
Těžké chvíle zažívá naše nejslavnější herečka Jiřina Bohdalová. Legenda české kinematografie přišla jen krátce před 95. narozeninami o milovanou mladší sestru Jaroslavu, která dlouhé desítky let žila v zahraničí. Jak na tom Bohdalová momentálně je?
Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.
Princ Harry zakončil třetí den své cesty po Austrálii mimořádně upřímným a emotivním vystoupením na summitu InterEdge v Melbourne. Jako hlavní řečník se zaměřil na téma duševního zdraví na pracovišti, ale ve svém devatenáctiminutovém projevu zašel mnohem dál do hloubky svého soukromí. Přiznal, že se v různých fázích svého života cítil ztracený, zrazený a naprosto bezmocný, zatímco se snažil vyrovnat s tíhou svého postavení a osobní tragédií.