Fialu vyzvalo několik zákonodárců k omezené bezletové zóně nad Ukrajinou

Deset poslanců a senátorů dnes vyzvalo premiéra Petra Fialu (ODS), aby zahájil jednání o vytvoření úzce vymezené bezletové zóny nad humanitárními koridory nad Ukrajinou, která čelí ruské vojenské agresi. Předseda vlády by o tom měl jednat se sousedními zeměmi, případně s dalšími státy mimo NATO, jakými jsou Švédsko nebo Finsko, uvedli zákonodárci v otevřeném dopise, který poskytli ČTK.

9. března 2022, 13:23 — Autor: newsbox.cz / ČTK

Petr Fiala (ODS)
FOTO: Mikuláš Křepelka / INCORP images

"Rozhodně si nepřejeme přímou vojenskou konfrontaci s Ruskou federací, pouze hledáme jakoukoliv přijatelnou možnost, jak alespoň v západní části Ukrajiny zabránit útokům na civilní obyvatelstvo a ukrajinské uprchlíky," uvedli poslanci a senátoři v čele s Markem Hilšerem z klubu Starostů.

Signatáři dopisu vyjádřili pochopení pro rozhodnutí NATO nevyhovět ukrajinskému požadavku bezletovou zónu nad celou Ukrajinou. Nasazení letadel Severoatlantické aliance k vynucení bezletové zóny by znamenalo přímou konfrontaci NATO a Ruska s nepředvídatelnými následky a NATO by tím popřelo svůj charakter obranné aliance, podotkli. Považují ale za nutné "zahájit jednání alespoň o úzce vymezené zóně nad humanitárními koridory mimo oblast bojových operací".

Pokud by k této operaci přispěly i státy mimo NATO, nemohlo by to být podle zákonodárců považováno za eskalační krok ze strany Aliance. Zúčastněné státy by se pak obrátily na Radu bezpečnosti OSN, aby přijala další opatření k zamezení utrpení civilního obyvatelstva v souladu s Chartou OSN. Stejné řešení o víkendu navrhl předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09), který mezi signatáři dopisu není.

"Ukrajincům prchajícím na západ a humanitárním konvojům směřujícím na východ by to zajistilo širší pásmo bezpečnosti oproti dosavadní situaci," uvádí se v dopisu, který podepsalo sedm senátorů včetně předsedy evropského výboru Davida Smoljaka (STAN), předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) a místopředsedů téhož výboru Martina Exnera (STAN) a Šimona Hellera (KDU-ČSL).

Válka na Ukrajině pokračuje od 24. února a ruská armáda podle posledních informací ostřeluje města Charkov, Černihiv, Sumy a Mariupol. Nejpalčivějším problémem je nyní na Ukrajině situace civilistů v mnoha městech. Podle dnešních zpráv by mělo být k jejich evakuaci k dispozici šest humanitárních koridorů a ruská armáda podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové souhlasila s příměřím mezi 08:00 a 20:00 hodinou.