Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to dnes uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do aliance, pokud nezaručí respekt k islámu.
Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala žádost Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci, o nějž severské země požádaly loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Členství musí odsouhlasit všech 30 států NATO.
Agentura AFP citovala Haavistovo vyjádření ve finské televizi Yle, podle nějž společná žádost Finska a Švédska o členství v NATO zůstává "možností číslo jedna". "Musíme ale vyhodnotit i takovou situaci, že by Švédsko dlouhodobě nemohlo (v rozhovorech o vstupu) pokračovat," dodal.
"Jsme s Finskem v kontaktu, abychom zjistili, co tím bylo myšleno," uvedl v reakci švédský ministr zahraničí Tobias Billström. “Švédsko respektuje dohodu mezi Švédskem, Finskem a Tureckem týkající se vstupu do NATO," dodal.
Šéf finské diplomacie Haavisto dnes agentuře Reuters telefonicky řekl, že v rozhovorech Finska, Švédska a Turecka ohledně žádosti severských zemí o členství v NATO je zapotřebí udělat několikatýdenní přestávku. "V třístranných rozhovorech je nutná několikatýdenní přestávka. Uvidíme, kde budeme, až si sedne prach. Takže v tuto chvíli bychom neměli vyvozovat ze situace žádné závěry," prohlásil Haavisto.
Podle Haavista je nepravděpodobné, že by Turecko přijalo rozhodnutí ohledně schválení finské a švédské žádosti o vstup do NATO do prezidentských a parlamentních voleb, které se budou konat 14. května. "Oni samozřejmě cítí tlak kvůli nadcházejícím volbám, a proto je debata v Turecku v mnoha ohledech vyhrocená," podotkl Haavisto.
K hlavním sporným bodům v turecko-švédských jednáních patří požadavky Turecka na vydání lidí, které Ankara považuje za teroristy. Nejčastěji zmiňováni jsou Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivci duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě.
Prokurdští aktivisté a odpůrci vstupu Švédska do NATO ale snahy švédské vlády zkomplikovali, když v posledních týdnech uspořádali protiturecké demonstrace a při jedné z nich pověsili tento měsíc před stockholmskou radnicí za nohy figurínu tureckého prezidenta Erdogana. V sobotu dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan spálil na povolené demonstraci před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu korán, což Ankara i další muslimské země ostře odsoudily.
Švédský premiér Ulf Kristersson označil spálení knihy za hluboce neuctivý čin a vyjádřil sympatie všem muslimům. Zároveň ale švédská vláda zdůraznila, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.
Častí uživatelé služeb České pošty by měli zpozornět. Státní podnik totiž od dubna chystá zdražení, které se bude týkat doporučených i cenných psaní či zásilek. Ceny za některé služby se navíc zvyšovaly už od ledna.
Česko se už v tomto týdnu dozví, zda spolupráce mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou na úspěšném podcastu bude opravdu pokračovat. Všechno nasvědčuje tomu, že se ve studiu sejdou. Otázkou je, co se bude dít.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Britskou královskou rodinou v posledních týdnech otřásá kauza bývalého prince Andrewa, na kterého dokonce vyrukovala policie. Blízcí s ním logicky nechtějí být viděni, ale král Karel III. se o víkendu ocitl na stejném místě jako mladší bratr.
Zajímavá návštěva v uplynulých dnech dorazila za bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Přišla za ním známá česká herečka, která však v posledních letech nemá mezi částí společnosti nejlepší pověst.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Česko na konci února šokovala zpráva, která se rozšířila ze Slovenska. Šlo o hoax o údajném úmrtí Dagmar Patrasové, která musela fanoušky ujišťovat, že je naživu. Známá herečka pochopitelně nechápe, jak se něco takového mohlo stát.
Pražská hromadná doprava od pondělí opět jezdí podle běžného jízdního řádu. Po většinu ledna a po celý únor totiž tramvaje a některé autobusy jezdily v mírně prodloužených intervalech.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
Martin Dejdar oslaví za necelých 14 dní další narozeniny. Významným oslavencem byl v loňském roce, kdy měl kulaté šedesátiny. Dárek si k nim nadělil sám. A odvaha slavnému herci opravdu nechyběla.