Finsko musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska

Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala žádost Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci, o nějž severské země požádaly loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Členství musí odsouhlasit všech 30 států NATO.

Agentura AFP citovala Haavistovo vyjádření ve finské televizi Yle, podle nějž společná žádost Finska a Švédska o členství v NATO zůstává "možností číslo jedna". "Musíme ale vyhodnotit i takovou situaci, že by Švédsko dlouhodobě nemohlo (v rozhovorech o vstupu) pokračovat," dodal.

"Jsme s Finskem v kontaktu, abychom zjistili, co tím bylo myšleno," uvedl v reakci švédský ministr zahraničí Tobias Billström. “Švédsko respektuje dohodu mezi Švédskem, Finskem a Tureckem týkající se vstupu do NATO," dodal.

Šéf finské diplomacie Haavisto dnes agentuře Reuters telefonicky řekl, že v rozhovorech Finska, Švédska a Turecka ohledně žádosti severských zemí o členství v NATO je zapotřebí udělat několikatýdenní přestávku. "V třístranných rozhovorech je nutná několikatýdenní přestávka. Uvidíme, kde budeme, až si sedne prach. Takže v tuto chvíli bychom neměli vyvozovat ze situace žádné závěry," prohlásil Haavisto.

Podle Haavista je nepravděpodobné, že by Turecko přijalo rozhodnutí ohledně schválení finské a švédské žádosti o vstup do NATO do prezidentských a parlamentních voleb, které se budou konat 14. května. "Oni samozřejmě cítí tlak kvůli nadcházejícím volbám, a proto je debata v Turecku v mnoha ohledech vyhrocená," podotkl Haavisto.

K hlavním sporným bodům v turecko-švédských jednáních patří požadavky Turecka na vydání lidí, které Ankara považuje za teroristy. Nejčastěji zmiňováni jsou Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivci duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě.

Prokurdští aktivisté a odpůrci vstupu Švédska do NATO ale snahy švédské vlády zkomplikovali, když v posledních týdnech uspořádali protiturecké demonstrace a při jedné z nich pověsili tento měsíc před stockholmskou radnicí za nohy figurínu tureckého prezidenta Erdogana. V sobotu dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan spálil na povolené demonstraci před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu korán, což Ankara i další muslimské země ostře odsoudily.

Švédský premiér Ulf Kristersson označil spálení knihy za hluboce neuctivý čin a vyjádřil sympatie všem muslimům. Zároveň ale švédská vláda zdůraznila, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.