Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil.

Peníze CZK, ilustrační fotografie.

Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

"Nad inflačním očekáváním se Česko pohybuje již dva roky a tuzemskou ekonomiku to ničí. To je něco, co jsme si neuměli představit," řekl v České televizi Hampl. Vysoká inflace podle něj dopadá jak na střadatele, tak na veřejné rozpočty. ČNB na to reaguje se zpožděním, když nezvyšuje úrokové sazby, dodal a doufá, že ČNB nevyslyší volání po snižování úrokových sazeb. "Věřím, že se Česká národní banka bude držet svého mandátu a inflační mor z ekonomiky vyžene tak rychle, jak je to jenom možné," uvedl Hampl.

ČNB podle jeho slov "nekouká dopředu" a je zneklidněn úvahou, že se budou stanovovat úrokové sazby podle toho, jak se bude vyvíjet inflace. "Říkám explicitně, a exkolegové v ČNB mě za to nebudou mít rádi, ale jako makroekonom jsem zneklidněn, že si na dlouhodobě vysokou inflaci zvykáme a ČNB, která má mandát udržovat stabilitu, vlastně říká, nějak to nejde," uvedl Hampl.

V současné ekonomice podle něj posiluje trend neustále zvyšovat deficit státního rozpočtu na místo toho, aby se usilovalo o stabilizaci veřejných financí, řekl Hampl. Politická realita se podle něj změnila, voliči reformy nechtějí. Zásahy do státního rozpočtu jsou ale nezbytně nutné, doplnil. "Vláda by se neměla ukolébat tím, že situace není tak zlá," uvedl Hampl.

Švejnar by úrokové sazby naopak nezvyšoval. Vysokou inflaci podle něj nastartovalo rychlé zvýšení úrokových sazeb z roku 2021, což označil za chybný manévr, a stojí za ní i silná inflační očekávání. Recese v Česku bude delší než ve zbytku Evropy, doplnil.

Podle ČNB by se inflace v roce 2023 měla pohybovat okolo 11 procent a očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. Letošní schodek veřejných financí bude letos podle ČNB činit 4,5 procenta HDP. Na podzim očekávala, že schodek bude 3,8 procenta HDP.

Letos v lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.

Ministerstvo financí ve své lednové prognóze uvedlo, že letos očekává pokles HDP o 0,5 procenta. Průměrná inflace by podle něj letos měla dosáhnout 10,4 procenta. Za loňský rok podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP o 2,5 procenta a průměrná inflace byla 15,1 procenta.

Témata: ekonomika | CZK

Průměrná mzda loni nominálně stoupla, ale reálně poklesla

05.03.2024 15:34 Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce…

Související:

Nejnovější