Hospodaření Babišovy vlády loni skončilo s rekordních schodkem i dluhem

Schodkové hospodaření vedlo zároveň k nárůstu státního dluhu na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun, tedy meziročně o 416 miliard korun více. Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie koronaviru a doprovodnými podpůrnými opatřeními.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 11,8 miliardy korun na 1487,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 35,4 miliardy na 1,29 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 64 miliard na 1906,9 miliardy korun.

Schválený rozpočet na loňský rok, který naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), počítal s deficitem 500 miliard korun. Původně byl schodek rozpočtu na loňský rok naplánovaný na 320 miliard korun, Sněmovna jej ale loni v únoru zvýšila mimo jiné kvůli promítnutí dopadů z daňového balíčku, který zrušil superhrubou mzdu, a také kvůli potřebě dalších peněz na boj s pandemií. Za nižším než plánovaným schodkem 500 miliard korun byly podle ministerstva financí především daňové příjmy. Překročily plány ministerstva o 96,1 miliardy korun.

"Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy dříve nezažila a pevně věřím, že už ani nikdy nezažije. Tento nezodpovědný hazard tandemu Alena Schillerová - Andrej Babiš naštěstí nástupem naší vlády skončil," uvedl dnes Stanjura. Nové vládě podle něj nezbývá nic jiného, než se vrátit nohama na zem a hospodařit s takovými penězi, které opravdu má k dispozici nebo je aspoň může reálně splatit. "Proto jsme nyní v rozpočtovém provizoriu, proto jsme odmítli další strašlivý rozpočet z pera mé předchůdkyně a proto jsem začal hledat úspory okamžitě po svém jmenování ještě pro tento rok," dodal ministr.

Naopak podle Schillerové je výsledek rozpočtu úspěchem mimo jiné díky tomu, že hospodaření státu skončilo o 80 miliard korun lépe, než vláda naplánovala. Navíc se z rozpočtu podařilo pomoci v době pandemie lidem a firmám, uvedla. Stanjura podle Schillerové udělal z výsledků rozpočtu politikum.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler dnes upozornil, že část problémů veřejných financí je dána i tím, že si ČR významně snížila daňové příjmy schválením daňového balíčku v závěru roku 2020. "Není samozřejmě nic špatného na tom mít nižší daně, ale stát musí být schopen pokrýt své hospodaření. To však nebyl tento případ," uvedl. Pro daňový balíček, který zrušil superhurbou mzdu, hlasovali mimo jiné i tehdy opoziční poslanci ODS.

Ministerstvo financí dnes zároveň oznámilo, že pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, tzv. Dluhopisů Republiky. Projekt chce úřad vyhodnotit v souvislosti s potřebou financování státního dluhu v letošním roce. Zatím poslední 13. emise dluhopisů skončila 23. prosince a lidé si objednali rekordní objem dluhopisů za 41,1 miliardy korun. MF v pilotní fázi začalo takzvané Dluhopisy Republiky pro občany prodávat 3. prosince 2018. Během 13 upisovacích období lidé podle dokumentu nakoupili dluhopisy za zhruba 79,6 miliardy korun. Největší zájem byl zatím o takzvaný protiinflační dluhopis, který nabídlo ministerstvo poprvé ve třetí emisi.

"Žádné další peníze nepotřebujeme pro financování státního dluhu. Program dluhopisů se neruší, ale není potřeba dalších emisí. Pokud se ukáže, že je potřeba peněz, tak budeme informovat," uvedl Stanjura. Schillerová dnes uvedla na twitteru, že krok MF je pro ni nepochopitelný.

Ve Strategii financování státního dluhu, kterou dnes MF zveřejnilo, není uvedena celková suma potřebná letos na financování dluhu. Stanjura uvedl, že předběžně úřad pracuje se zhruba 573,5 miliardy korun. Jde o 273,5 miliardy korun, které budou potřeba na letošní splátky dluhopisů, a očekávaný schodek rozpočtu maximálně 300 miliard korun. Konečnou částku ministerstvo zveřejní při aktualizaci dokumentu po vypracování státního rozpočtu na letošní rok.

Loni splátky státního dluhu podle strategie činily 270,7 miliardy korun a celková potřeba financování byla 690,4 miliardy korun.

V rozpočtovém provizoriu, ve kterém Česká republika hospodaří od počátku letošního roku, dostanou jednotlivé kapitoly státního rozpočtu v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 377 miliard korun, nový kabinet chce deficit snížit pod 300 miliard Kč omezením výdajů. Zvýšení daní odmítá.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská na twitteru upozornila, že plánované snížení letošního schodku rozpočtu pod 300 miliard korun znamená hledat úspory za 120 miliard proti loňskému rozpočtu. "Bez bolavých a nepopulárních škrtů, revize programů státní pomoci proti dopadům covid-19 je schodek rozpočtu pod 300 miliardami pouhým přáním. Bohužel jeho další snižování ze současných téměř sedmi procent HDP ke třem procentům bude vyžadovat i zásahy na straně příjmů státu," uvedla.

Provizorium by mělo podle vyjádření ministerstva financí trvat do konce března a stát je na něj podle úřadu připraven. Vláda by o návrhu státního rozpočtu na letošní rok měla jednat podle MF ve středu 26. ledna. Stanjura dnes upozornil, že návrh rozpočtu předchozí vlády neobsahoval letošní mimořádnou valorizaci důchodů kvůli inflaci za 12 miliard korun a výdaje související s úpravou pravidel pro příspěvek na bydlení za tři miliardy korun.

MF dnes také uvedlo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od předloňského března do konce loňského roku 327,4 miliardy korun. Úřad přitom podle Stanjury výši pomoci přepočítal a zařadil tam jen položky, které prokazatelně souvisí s pandemií. Ještě na konci listopad MF uvádělo pomoc od předloňského března do konce listopadu 478,2 miliardy korun.