Italská vláda schválila dekret stanovující přísnější pravidla pro lodě neziskových organizací, které na moři pomáhají zachraňovat migranty. Informoval o tom deník La Repubblica. Nově mají lodě mimo jiné povinnost žádat o přidělení bezpečného přístavu ihned po první záchranné misi nebo informovat běžence, že mohou o mezinárodní ochranu požádat v kterékoli zemi Evropské unie. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty.
Nevládní organizace tvrdí, že budou i nadále působit ve Středozemním moři; kritická je k opatření i katolická církev.
Nový italský kabinet pod vedením Giorgii Meloniové z krajně pravicové strany Bratři Itálie považuje boj proti vysokým počtům migrantů za jednu z priorit. Dekret má ztížit život neziskovým organizacím, které na moři hlídkují se svými plavidly a pomáhají migrantům v nouzi. Řím se domnívá, že jejich aktivita je jedním z faktorů, které běžence k plavbě do Evropy motivují. Ministr vnitra Matteo Piantedosi zároveň uvádí, že běženci na humanitárních plavidlech tvoří jen zhruba desetinu z celkového počtu migrantů, kteří se dostávají do Itálie přes moře.
Lodě neziskových organizací zpravidla během jedné mise vezmou postupně na palubu migranty z více nepojízdných lodí, nyní ale budou muset žádat o povolení zakotvit v přístavu hned, jakmile zachrání první migranty. Riccardo Gatti, který zodpovídá za činnost záchranné lodě organizace Lékaři bez hranic, deníku La Repubblica řekl, že nové nařízení zvýší riziko úmrtí pro tisíce lidí. Pravidlo je podle něj v rozporu s mezinárodními konvencemi a je "morálně nepřijatelné".
Kritické jsou k opatření i další nevládní organizace, které chtějí na moři působit i po vstupu vládního výnosu v platnost, uvedl deník Corriere della Sera. Německá nevládní organizace Sea-Eye oznámila, že "nebude dodržovat žádný nezákonný kodex chování či jiný úřední postup, který porušuje mezinárodní právo". "Ustanovení, která dekret obsahuje, jsou nepřijatelná, protože tím, že lodím přikazují okamžitě převézt běžence na pevninu, fakticky omezují možnost uskutečnit další záchranné operace po prvním poskytnutí pomoci," uvedla italská nevládní organizace Emergency.
Kritičtí jsou k dekretu i představitelé katolické církve. Arcibiskup Gian Carlo Perego, který vede organizaci na ochranu práv běženců Fondazione Migrantes, v rozhovoru s vatikánskými médii poukázal na to, že lodě nevládních organizací přiváží k italským břehům jen zlomek migrantů připlouvajících ze severu Afriky. Jedná se podle něj o deset až 20 procent. "Myslím si, že dekret brzy padne, protože je postaven na ničem, je postaven na pocitu nebezpečí, který je falešný," řekl církevní hodnostář, který kritizoval i povinnost požádat o bezpečný přístav hned po první záchranné akci.
Italská vláda stanovila, že za porušení pravidel budou posádkám hrozit pokuty až 50.000 eur (1,2 milionu Kč). Opakované přestupky mohou vést až k tomu, že italské úřady lodě zabaví.
Do Itálie letos přes Středozemní moře dorazilo na 102.500 migrantů, loni to bylo 66.000, uvádí ministerstvo vnitra. Největší část migrantů tvoří občané severoafrických států - konkrétně Egypta a Tuniska. Početnou skupinu žadatelů o azyl tvoří i lidé z Bangladéše, Sýrie a z Afghánistánu.
Helena Vondráčková a její manžel řeší poměrně neobvyklou věc. V Praze dostali pokutu za parkování, o které tvrdí, že s ní nemají nic společného. Peníze proto vymáhají u lidí, kteří za ni mají být zodpovědní. Nejde to ale úplně podle představ.
Velké pátrání probíhalo od pátečního rána na Zlínsku. Pohřešovaný byl sedmnáctiletý chlapec, jehož policisté a další lidé hledali v okolí Lukovečku. Do akce se zapojili strážci zákona na koních či se služebními psy. Odpoledne se hledaného mladíka podařilo najít.
Karel Gott se toho nedožil, ale v rodné Plzni po slavném zpěvákovi více než šest let po jeho smrti pojmenovali náměstí. Zpráva se pochopitelně rozkřikla i za hranice města a dostala se i k některým jeho kolegům z hudební scény.
Monika Binias už nám mnohokrát dokázala, že neváhá naložit své dceři, protože vztahy mezi nimi opravdu nejsou ideální. Ornella Koktová dokonce otevřela toto téma v jednom pořadu. Co tomu říká její kontroverzní matka?
Největším tématem v českém šoubyznyse i hudebním průmyslu je momentálně začátek sólové pěvecké kariéry Charlotte Gottové. Názor na její první píseň si uděláme až příští týden, ale někteří lidé se k nástupu dcery Karla Gotta vyjadřují už nyní.
Dara Rolins nedávno vyhlásila uměleckou pauzu, protože se potřebuje soustředit na jiný projekt. Proto mohlo fanoušky překvapit oznámení, které se v uplynulých dnech objevilo na sociálních sítích. Slovenská zpěvačka se podle něj má představit na pódiu.
Charlotte Gottová stále ještě nevydala ani první sólovou písničku a už čelí kritice. Schytala to již za úpravu příjmení do světového formátu. Výhrady se objevily i ke žhavým fotkám, které nafotila pro jeden známý časopis. Zároveň však oceňují její odvahu i slavní lidé.
Mohlo vám to uniknout, ale Sandra Pogodová už se v poslední době nevěnuje herectví tak intenzivně, jak tomu bývalo v minulosti. Logicky se tak nabízí otázka, co vlastně teď dělá. Herečka neměla problém to prozradit.
Agáta Hanychová nedávno udělala kšeft některé z klinik, které se věnují estetické medicíně. Dcera herečky Veroniky Žilkové se za to nijak nestydí, proto o všem otevřeně promluvila a jednotlivé zákroky zhodnotila.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Ornella Koktová i nadále dráždí Agátu Hanychovou dalšími vyjádřeními o okolnostech jejich nedávného rozchodu, kdy skončil úspěšný společný podcast. Co prozradila tentokrát?
Letos se StarDance ještě nepochybně objeví na obrazovkách České televize, ale pokračování show ve veřejnoprávním vysílání není zaručeno. Mohou za to i slova ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé), který se nechal slyšet, že podobný pořad do ČT nepatří, i když pochází z britské BBC. Co současné diskuzi říká Marek Eben?