Italská vláda schválila dekret stanovující přísnější pravidla pro lodě neziskových organizací, které na moři pomáhají zachraňovat migranty. Informoval o tom deník La Repubblica. Nově mají lodě mimo jiné povinnost žádat o přidělení bezpečného přístavu ihned po první záchranné misi nebo informovat běžence, že mohou o mezinárodní ochranu požádat v kterékoli zemi Evropské unie. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty.
Nevládní organizace tvrdí, že budou i nadále působit ve Středozemním moři; kritická je k opatření i katolická církev.
Nový italský kabinet pod vedením Giorgii Meloniové z krajně pravicové strany Bratři Itálie považuje boj proti vysokým počtům migrantů za jednu z priorit. Dekret má ztížit život neziskovým organizacím, které na moři hlídkují se svými plavidly a pomáhají migrantům v nouzi. Řím se domnívá, že jejich aktivita je jedním z faktorů, které běžence k plavbě do Evropy motivují. Ministr vnitra Matteo Piantedosi zároveň uvádí, že běženci na humanitárních plavidlech tvoří jen zhruba desetinu z celkového počtu migrantů, kteří se dostávají do Itálie přes moře.
Lodě neziskových organizací zpravidla během jedné mise vezmou postupně na palubu migranty z více nepojízdných lodí, nyní ale budou muset žádat o povolení zakotvit v přístavu hned, jakmile zachrání první migranty. Riccardo Gatti, který zodpovídá za činnost záchranné lodě organizace Lékaři bez hranic, deníku La Repubblica řekl, že nové nařízení zvýší riziko úmrtí pro tisíce lidí. Pravidlo je podle něj v rozporu s mezinárodními konvencemi a je "morálně nepřijatelné".
Kritické jsou k opatření i další nevládní organizace, které chtějí na moři působit i po vstupu vládního výnosu v platnost, uvedl deník Corriere della Sera. Německá nevládní organizace Sea-Eye oznámila, že "nebude dodržovat žádný nezákonný kodex chování či jiný úřední postup, který porušuje mezinárodní právo". "Ustanovení, která dekret obsahuje, jsou nepřijatelná, protože tím, že lodím přikazují okamžitě převézt běžence na pevninu, fakticky omezují možnost uskutečnit další záchranné operace po prvním poskytnutí pomoci," uvedla italská nevládní organizace Emergency.
Kritičtí jsou k dekretu i představitelé katolické církve. Arcibiskup Gian Carlo Perego, který vede organizaci na ochranu práv běženců Fondazione Migrantes, v rozhovoru s vatikánskými médii poukázal na to, že lodě nevládních organizací přiváží k italským břehům jen zlomek migrantů připlouvajících ze severu Afriky. Jedná se podle něj o deset až 20 procent. "Myslím si, že dekret brzy padne, protože je postaven na ničem, je postaven na pocitu nebezpečí, který je falešný," řekl církevní hodnostář, který kritizoval i povinnost požádat o bezpečný přístav hned po první záchranné akci.
Italská vláda stanovila, že za porušení pravidel budou posádkám hrozit pokuty až 50.000 eur (1,2 milionu Kč). Opakované přestupky mohou vést až k tomu, že italské úřady lodě zabaví.
Do Itálie letos přes Středozemní moře dorazilo na 102.500 migrantů, loni to bylo 66.000, uvádí ministerstvo vnitra. Největší část migrantů tvoří občané severoafrických států - konkrétně Egypta a Tuniska. Početnou skupinu žadatelů o azyl tvoří i lidé z Bangladéše, Sýrie a z Afghánistánu.
Bývalý mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček hlásí návrat do veřejných funkcí. Poslanci jej ve středu zvolili členem Rady ČTK, někdejší spolupracovník Miloše Zemana byl kandidátem vládního hnutí ANO. Úspěch Ovčáčka ve volbě se tak dal předpokládat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bohužel, ani leden se v Česku neobešel bez úmrtí známých osobností. Odešel například herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič, bylo mu 70 let. Poslední rozloučení, na které veřejnost stejně nemůže, se podle dostupných informací ještě neuskutečnilo.
Policie od středečního vyšetření vyšetřuje loupežné přepadení v Brně. Pachatel odešel s nepořízenou, z místa činu utekl bez hotovosti. Zatím je ale na útěku před strážci zákona. Muž může být nebezpečený, varovali policisté.
Český rozhlas opustí jedna z jeho nejvýraznějších tváří. Moderátorka Lucie Výborná, kterou dobře znají i diváci České televize, po dvaceti letech opustí veřejnoprávní rozhlasovou stanici Radiožurnál, v jejímž vysílání dělá rozhovory se zajímavými osobnostmi.
Slovensko odmítlo americkou pozvánku do Trumpovy rady míru. Premiér Robert Fico (Smer-SD) za nabídku poděkoval a vysvětlil, že Bratislava by nikdy neplatila za členství v jakékoliv podobné instituci.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
Zimní počasí v Česku opět úřaduje. Na většině území spadlo od noci několik centimetrů sněhu, nadílka má ještě pokračovat. Nebezpečí bude následně představovat náledí, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Čeští hokejoví fanoušci už pomalu vyhlížejí zimní olympijské hry, kde se po letech opět představí hvězdy z NHL, a věří v opakování úspěchu z Nagana. U toho před 28 lety nechyběl Jaromír Jágr, který sice pokračuje v kariéře, ale momentálně se raději užívá života.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.