Jak mohou francouzské prezidentské volby ovlivnit válku na Ukrajině?

VYZBROJENÍ UKRAJINY

Macronova vláda poslala v posledních týdnech Ukrajině vojenské vybavení v ceně 100 milionů eur (2,4 miliard korun). Ve středu pak oznámila, že v rámci západní vojenské pomoci pošle další materiál. Francie je pro Ukrajinu významným zdrojem vojenské pomoci už od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo separatisty bojující na východě Ukrajiny.

Le Penová ve středu vyjádřila výhrady k dodávkám dalších zbraní Ukrajině. Řekla, že pokud by byla zvolena prezidentkou, pokračovala by v obranné a zpravodajské pomoci, ale byla by "obezřetná" ohledně posílání zbraní, protože si myslí, že by tyto dodávky mohly vtáhnout do války s Ruskem další země.

ZMÍRŇOVÁNÍ SANKCÍ

Le Penová ve své kampani úspěšně využila frustrace francouzských voličů z rostoucí inflace, která se zhoršila v důsledku rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina napadnout Ukrajinu a následných západních sankcí proti Rusku. To je přitom významným dodavatelem plynu a obchodním partnerem Francie a Evropy.

Evropská unie se nezvykle pevně semkla a schválila v pěti kolech stále přísnější protiruské sankce. Pokud by se Le Penová stala francouzskou prezidentkou, mohla by se pokusit další sankce EU zmařit nebo omezit, protože další kroky vyžadují jednomyslnou podporu všech 27 členských zemí.

Francie je po Německu druhou největší ekonomikou EU a má klíčový vliv na rozhodování unie. Francie navíc právě předsedá EU, což dává příštímu francouzskému lídrovi významný vliv.

Le Penová se zásadně staví proti sankcím na ruský plyn a ropu. V minulosti také uvedla, že by se zasadila o zrušení sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho anexi Krymu, a dokonce by uznala Krym jako součást Ruska.

PŘÁTELSTVÍ S PUTINEM

Na začátku svého funkčního období se Macron pokusil navázat s Putinem kontakt a pozval ho do Versailles a do prezidentského letoviska na pobřeží Středozemního moře v naději, že se mu podaří vrátit ruskou politiku do většího souladu se Západem.

Francouzský prezident se také snažil oživit mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem o dlouhodobém konfliktu na východě Ukrajiny mezi Ruskem podporovanými separatisty a vládou. Macron navštívil Putina v Kremlu několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, a s ruským vůdcem jednal i během války. Macron podpořil i několik kol unijních sankcí.

Strana Le Penové Národní sdružení (RN) má hluboké vazby na Rusko. Politička se s Putinem setkala jako francouzská prezidentská kandidátka v roce 2017 a v minulosti ho chválila. Je vřele vítána na akcích ruského velvyslanectví v Paříži a její krajně pravicová strana také získala půjčku devět milionů eur (téměř 220 milionů korun) od rusko-české banky, protože francouzské banky podle ní odmítly straně půjčit.

Le Penová říká, že válka na Ukrajině částečně změnila její názor na Putina, ale ve středu prohlásila, že Západ by se měl pokusit obnovit vztahy s Ruskem, jakmile konflikt skončí. Navrhla "strategické sblížení" mezi NATO a Ruskem, aby Moskva neuzavřela příliš těsné spojenectví s Čínou.

OSLABENÍ NATO A EU

Zatímco Macron je přesvědčeným obhájcem EU a nedávno posílil účast Francie v operacích NATO ve východní Evropě, Le Penová tvrdí, že Francie by si měla udržet odstup od mezinárodních aliancí a razit vlastní cestu.

Je pro vystoupení Francie z vojenského velení NATO, což by vyřadilo francouzský vojenský personál z orgánu, který plánuje operace, a vedlo by ke ztrátě vlivu země ve vojenské alianci Západu.

Francie už vystoupila z velitelské struktury NATO v roce 1966, kdy se francouzský prezident Charles de Gaulle chtěl distancovat od organizace ovládané Spojenými státy. V roce 2009 se pod vedením konzervativního prezidenta Nicolase Sarkozyho opět začlenila.

Kdyby to bylo na ní, Le Penová by snížila francouzské příspěvky do EU a snažila by se oslabit vliv EU tím, že by blok osekávala zevnitř. Mimo jiné by odmítla nadřazenost evropského práva nad právem národním.