Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Horké vlny, záplavy, bouře a sucha postihují miliony lidí, ničí infrastrukturu a mění přírodní prostředí. Odpověď na otázku, zda je za tento vývoj odpovědné globální oteplování, poskytuje vědní disciplína nazývaná klimatická atribuce. Tato metoda nám umožňuje zjistit, jaký podíl na těchto událostech má lidská činnost a spalování fosilních paliv.
Klimatická atribuce je vědecký postup, který analyzuje, jak globální oteplování ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy. Díky této metodě můžeme zjistit, zda by se určité události, jako například devastující povodně nebo extrémní horké vlny, vůbec staly bez vlivu klimatické změny, nebo zda byly zesíleny lidskou činností.
Historická data o počasí umožňují zkoumat frekvenci a intenzitu událostí v době před průmyslovou revolucí a nyní. Počítačové simulace porovnávají klima bez lidských emisí skleníkových plynů a současnou realitu. Klimatické modely simulují, jak se klima postupně měnilo v důsledku rostoucích emisí od 19. století do dneška.
Jedním z nejvýraznějších zjištění je, že některé extrémní horké vlny by bez globálního oteplování vůbec nebyly možné. Tyto jevy nemají historický precedent ani se neobjevují v klimatických modelech bez přidaného vlivu emisí způsobených člověkem. Například nejméně 24 takových "nemožných" horkých vln zasáhlo svět během posledních let.
Kromě horka byla klimatická krize spojena i s dalšími extrémními jevy. Analýzy ukazují, že více než 60 % intenzivních dešťů a povodní bylo zhoršeno globálním oteplováním. Téměř 70 % suchozemských událostí bylo pravděpodobnějších kvůli změně klimatu. Silnější větry a intenzivnější hurikány jsou rovněž spojeny s oteplujícím se klimatem.
Vědci stále častěji odhadují nejen, zda byla událost způsobena klimatickou změnou, ale i kolik životů by bylo zachráněno bez tohoto vlivu. Například jedna studie ukázala, že každé třetí úmrtí novorozenců v důsledku extrémního horka by bylo možné předejít. Jiný výzkum odhaduje, že klimatická krize způsobuje každoročně více než 100 000 úmrtí v důsledku horka.
Například hurikán Harvey by nezpůsobil zaplavení 30-50 % nemovitostí v USA, které zasáhl v roce 2017, nebýt vlivu globálního oteplování. Podobně by čtyři velké povodně ve Spojeném království způsobily o polovinu méně škod na majetku, kdyby nebylo lidského vlivu na klima.
Analýzy klimatu se stále častěji používají jako důkaz v právních případech, kde jsou hlavní znečišťovatelé pohnáni k odpovědnosti. Například ve sporu Juliana v. Spojené státy nebo Lluiya v. RWE byly tyto studie klíčovým argumentem pro odpovědnost za škody způsobené klimatickou krizí.
Přestože vědci zkoumají jen zlomek všech extrémních událostí, existuje dostatek dat k tomu, aby bylo možné učinit obecná prohlášení. Například každá událost spojená s pobřežními záplavami je dnes pravděpodobnější kvůli zvyšující se hladině moře.
Klimatická atribuce poskytuje přesvědčivé důkazy, že klimatická krize již nyní mění podobu extrémního počasí. Zatímco dříve byly změny jemné a obtížně detekovatelné, dnes jsou jasné a měřitelné. Tato vědecká metoda je neocenitelným nástrojem nejen pro pochopení dopadů globálního oteplování, ale i pro hledání spravedlnosti a přijetí odpovědnosti za škody, které klimatická krize způsobuje po celém světě.
K soudu se v úterý vrátila kauza prodeje údajně padělaných obrazů, která se týká i legendární herečky Jiřiny Bohdalové. V případu figuruje jako poškozená osoba. Nejspíš i z toho důvodu se rozhodla se osobně dostavit do soudní síně. Až do konce úterního jednání v ní nicméně nevydržela.
Rozchody a rozvody, ale i nové lásky patří k oblíbeným tématům v českém šoubyznyse. Už delší dobu se spekuluje, že znovu zamilovaný je Adam Mišík. A nyní se objevila stopa, která se dá považovat za důkaz nového vztahu.
Ornella Koktová už asi pamatuje lepší časy. V poslední době například ukončila spolupráci na úspěšném podcastu s někdejší kamarádkou Agátou Hanychovou, což se mohlo projevit na rodinných financích. Manžel influencerky ostatně přiznal, že rodině chybí peníze na zásadní investici.
Hana Gregorová v letošním roce oslavila již 74. narozeniny, ale oproti jiným celebritám netrpí tím, že stárne. Bere zkrátka život tak, jak je. Důkazem jsou i její slova o možnosti podstoupit facelift a tím pádem alespoň zdánlivě omládnout.
Michal Suchánek se rozhodl už dále nechodit kolem horké kaše, když přijde řeč na prakticky neexistující vztah s otcem Jaroslavem, jenž byl svého času sám velmi známou osobností. Jako první se pravdu dozvěděli televizní diváci.
Marta Kubišová v samém úvodu listopadu oslavila 84. narozeniny. Pokročilý věk se samozřejmě projevuje na jejím zdravotním stavu. Legendární zpěvačka ale nyní dala najevo, že to není tak špatné, jak by se někdy mohlo zdát.
Jaromír Soukup se nám v posledních týdnech moc nepřipomíná. V létě ale došlo k jedné události, po které se známý podnikatel musel obrátit na policii. Dokonce i osoba ze Soukupova okolí se ale domnívá, že se prověřovaný incident mohl odehrát jinak.
Karlos Vémola se v průběhu letošního roku vítězně vrátil do klece a po úspěchu dával najevo, že chce zápasit i nadále. Pořadatelé zápasů ho nicméně dlouho napínali. Až v těchto dnech se Terminátor definitivně dozvěděl, kdy a proti komu se postaví příště.
K hvězdám letošním StarDance patří i Sara Sandeva, které tak aktuálně vrcholí příprava na další přímý přenos. Na parketu se znovu představí se svým tanečním partnerem Danielem Makovcem. Jak taneční soutěž celebrit ovlivňuje její vztah s manželem?
Jiné počasí, než přinesly poslední dny volna, se očekává během nadcházejícího víkendu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V noci má sice mrznout, ale přes den by nás mělo zahřát sluníčko.
Jak na tom momentálně je Jiří Adamec? Nejlepší odpověď může poskytnout nejpovolanější osoba, kterou je režisérova manželka Jana Adamcová. Svého muže pravidelně navštěvuje v zařízení, kde má tu nejlepší péči. Navzdory tomu zvažovala, že filmaře přesune jinam.
Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury.