Jižní Korea navrhla KLDR zahájení rozhovorů o nové schůzce příbuzných, jež rozdělila válka

Nabídka Soulu přišla před svátkem Čchusok, kdy se schůzky příbuzných, jež rozdělila válka a následný vznik dvou znepřátelených států, konaly v minulosti. Poslední takové setkání se ale uskutečnilo v době sbližování obou korejských států v roce 2018, kdy severokorejský vůdce Kim Čong-un a někdejší jihokorejský prezident Mun Če-in jednali na summitech o jaderném odzbrojení KLDR výměnou za hospodářskou pomoc.

Po neúspěšném summitu Kim Čong-una a amerického prezidenta Donalda Trumpa v roce 2019 ve Vietnamu mezikorejské vztahy ochladly, Severní Korea v poslední době zintenzivnila testy svých střel a hrozí novou jadernou zkouškou.

Podle jihokorejského ministerstva pro sjednocení ze 133.000 Jihokorejců, kteří v uplynulých letech požádali o schůzku se svými příbuznými ze Severu, bylo letos v srpnu naživu pouze 44.000. Z toho 37 procentům bylo mezi 80 a 90 lety a 30 procentům více než 90 roků.

"Doufáme, že se odpovědní představitelé z obou stran co nejdříve osobně setkají k debatě o humanitárních otázkách, včetně otázky rozdělených rodin," prohlásil na dnešní tiskové konferenci jihokorejský ministr pro sjednocení Kwon Jong-se. I kdyby Pchjongjang nabídku Soulu odmítl, "budeme v návrzích pokračovat", dodal ministr.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol, který se ujal moci v květnu, již dříve prohlásil, že je ochoten poskytnout Severní Koreji postupnou hospodářskou pomoc, pokud ukončí vývoj jaderných zbraní a zahájí denuklearizaci. Zároveň ale prosazuje posílení vojenských odstrašujících prostředků své země vůči KLDR a řekl, že na jakékoli severokorejské provokace je připraven nekompromisně reagovat.

Sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong minulý měsíc řekla, že by Jun měl "sklapnout". Představitelé její země podle ní nebudou s jihokorejským prezidentem osobně jednat.

Lim Ul-čchul, odborník na KLDR na jihokorejské univerzitě Kjongnam, uvedl, že šance na přijetí jihokorejské nabídky ze strany KLDR jsou extrémně nízké. "Setkání rodin jsou základní humanitární otázkou, ale ve skutečnosti vyžadují značnou dávku důvěry na obou stranách," konstatoval.