Jordánsko označilo izraelskou válku proti Hamásu v Pásmu Gazy za ostudnou agresi

"Izrael říká, že chce zničit Hamás. Je zde mnoho vojensky vzdělaných lidí, nerozumím, jak se tento cíl dá realizovat. Všichni musíme nahlas a jasně mluvit o katastrofě, kterou izraelská válka přináší nejen pro Gazu, ale pro celý region," řekl.

"Tohle není sebeobrana. Jde o očividnou agresi, jejímiž oběťmi jsou nevinní Palestinci," dodal Safadi. Izrael na jeho projev zatím nereagoval.

"Propuštění velkého počtu (židovských) rukojmí by vedlo k výrazné přestávce v bojích... a masivnímu nárůstu humanitární pomoci," řekl Brett McGurk, koordinátor Národní bezpečnostní rady Bílého domu pro Blízký východ

"Není návratu do října. To platí pro Izrael i pro Palestince," řekl McGurk. "Žádná země nemůže žít s takovými hrozbami teroru, jaké jsme viděli 7. října na jejich hranicích, kterou rozpoutal Hamás . Zároveň si Palestinci zaslouží potřebu a vyžadují bezpečnost a sebeurčení," dodal.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.