Jurečka: Životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent

Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Přídavek na dítě nyní činí průměrně 1110 Kč měsíčně.

Od ledna chce Jurečka v rámci novely energetického zákona zavést také definici zranitelného zákazníka, kterému bude možné směřovat adresnou pomoc. Má jít o invalidy třetího stupně, osoby napojené na plicní ventilaci nebo lidi pobírající příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni.

Vedoucí Ústavu účetnictví a daní Danuše Nerudová by byla pro automatickou indexaci životního minima. Zároveň v pořadu řekla, že by zavedla více adresnou pomoc pro sociálně slabší skupiny lidí. Podle ní v současnosti hospodaří 28 procent domácností s nulou a osm procent je v minusu.

Stát by měl podle Jurečky příští vybrat na dani z neočekávaných zisků a z odvodů z výroby elektřiny 70 až 100 miliard korun, které chce použít na krytí nákladů na boj s drahými energiemi. Podle Nerudové i ekonoma Miroslava Zámečníka stát ale vybere výrazně méně, zhruba třetinu, protože firmy, kterých se daň dotkne, začnou daňově plánovat.