Katedrála Notre-Dame se pět let od požáru otevírá světu

Macron, spolu se svou manželkou Brigitte a pařížským arcibiskupem Laurentem Ulrichem, zahájil sérii ceremonií, které vyvrcholí oficiálním „vstupem“ do katedrály 7. prosince a první mší následující den. Uvedl to server BBC.

Během prohlídky prezident zdůraznil klíčové prvky renovace za 700 milionů eur, včetně rekonstrukce obrovských dřevěných trámů střechy, které byly ve požáru zničeny. Macron se rovněž chystá promluvit k asi 1 300 řemeslníkům, kteří se na tomto monumentálním úsilí podíleli.

Interiér katedrály byl po většinu doby držen v tajnosti, s pouze několika fotografiemi, které v průběhu let naznačovaly postup renovace. Ti, kdo měli možnost nahlédnout dovnitř, popisují ohromující proměnu, kdy stavba nyní vyniká jasností a světlem, které jsou v ostrém kontrastu s její předchozí temnotou a poškozením.

Podle zasvěceného zdroje z Elysejského paláce je nejlépe vystihující slovo pro novou Notre-Dame „lesk“. „Návštěvníci uvidí bezchybnou bělost opracovaného kamene, jas, jaký katedrála snad už po staletí neviděla,“ dodal tento zdroj.

Požár, který 15. dubna 2019 zachvátil Notre-Dame, šokoval diváky po celém světě, když plameny pohlcovaly střechu a 19. století spire se zřítila do lodi. Katedrála byla v té době již v rekonstrukci, a i když příčina zůstává nejasná — pravděpodobně nedopalek cigarety nebo elektrická závada — škody byly značné. Více než 600 hasičů bojovalo 15 hodin, aby oheň uhasili, přičemž se obávalo, že by se mohly zřídit osm zvonů v severní věži a poškodit tak konstrukci.

Navzdory devastaci se podařilo zachránit mnoho nenahraditelných prvků, včetně vitráží, většiny soch a svaté relikvie, kterou je Koruna trní. Varhany, druhé největší ve Francii, byly značně poškozeny prachem a kouřem, ale byly opraveny. Mezi „zázračně“ zachráněnými bylo i socha Panny Marie Pilířové z 14. století, která se jen těsně vyhnula zřícení kamení.

Prezident Macron slíbil, že katedrálu otevře do pěti let, což se zpočátku zdálo ambiciózní, ale vytvoření veřejného orgánu a rychlé sbírky financí přinesly 846 milionů eur, podporované velkými sponzory i stovkami tisíc drobných dárců. Projekt byl řízen Jeanem-Loiusem Georgelinem, generálem s pevným charakterem, který nesnášel byrokracii. Tragicky zemřel při nehodě v Pyrenejích v srpnu 2023 a byl nahrazen Philippem Jostem.

Na obnově se podílelo kolem 2 000 řemeslníků, včetně zedníků, tesařů, sochařů a inženýrů, což mělo pozitivní dopad na tradiční francouzské řemeslnictví. Projekt rovněž podnítil zájem o učňovské programy, například ve vyřezávání kamene.

Prvním velkým úkolem bylo zajistit bezpečnost místa a odstranit roztavené a spojené kovové lešení, které obklopovalo věž. Rekonstrukce vyžadovala rozhodnutí, zda zůstat věrni středověkému designu, nebo modernizovat některé prvky stavby. Nakonec bylo rozhodnuto rekonstrukci provést v souladu s původním vzhledem, s několika ústupky pro moderní bezpečnostní prvky, jako jsou sprinklerové systémy a ochranné přepážky pro dřevěné trámy.

Jediným zbývajícím sporným bodem je Macronova touha po moderních vitrážích v šesti bočních kaplích. Umělci podali návrhy, ale tento záměr čelí silné opozici ve francouzské umělecké komunitě.

Znovuotevření Notre-Dame je nejen velkým úspěchem pro francouzské dědictví, ale i politicky důležitým momentem pro Macrona, který čelí poklesu popularity po obtížných parlamentních volbách.

Někteří kritici tvrdí, že tímto způsobem chce zvýšit svůj veřejný obraz, ale představitelé Elysejského paláce zdůrazňují, že Notre-Dame, jako majetek státu podle francouzského zákona, by se bez Macronova vedení neobnovila tak rychle.