KDU-ČSL chce navrhnout Sněmovně, aby usnesením nazvala dění na Ukrajině genocidou

Lidovci navrhnou koaličním partnerům a později celé dolní parlamentní komoře, aby Sněmovna označila zločiny ruského vojsky na Ukrajině za genocidu, jak je o to během víkendového sjezdu v Ostravě požádal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Uvedl tehdy, že český Parlament by měl reagovat tak, jak to již schválili v Estonsku a Lotyšsku.

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Marek Výborný dnes ve Sněmovně novinářům řekl, že chystá návrh usnesení tak, aby ho mohl předložit koaličním partnerům z vlády Spolu a PirSTAN a příští týden plénu Sněmovny.

Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva počátkem dubna. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.

"Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce," stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. "Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací," uvedli poslanci.

Ruská armáda podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) systematicky páchá válečné zločiny. Ministr je přesvědčen o tom, že pachatelé se z nich budou po ukončení konfliktu zodpovídat.

Ukrajinský parlament 14. dubna schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. "Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," stojí v rezoluci.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Tarif může lidem podle ministra Síkely zlevnit energie až o 20 procent

28.05.2022 17:10 Náklady státního rozpočtu na úsporný energetický tarif, který by měl ulevit českým domácnostem od…

Zemanem nejmenovaná kandidátka na viceprezidentku NKÚ u sebe nevidí nic…

28.05.2022 13:26 Simeona Zikmundová, kterou prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat viceprezidentkou Nejvyššího…

V Česku získalo dočasnou ochranu dalších 900 lidí z Ukrajiny

28.05.2022 09:49 Od ruského vpádu na Ukrajinu získalo v Česku příslušná víza více než 357 tisíc uprchlíků. Údaje…

Výdaje na platy státních zaměstnanců loni vzrostly o 13 miliard korun

28.05.2022 08:55 Výdaje na platy zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 13 miliard korun na téměř 246 miliard…

Nejvíce případů porušování cen bylo loni zjištěno ve zdravotnictví

28.05.2022 08:14 Nejvíc případů porušování cenových předpisů zjistily loni úřady při kontrolách ve zdravotnictví.…

Europoslanec za SPD Blaško oznámil kandidaturu na prezidenta

27.05.2022 21:06 Europoslanec SPD Hynek Blaško (66) dnes na svém facebookovém profilu oznámil, že chce kandidovat na…

Prezident Zeman na Hradě přijal slovenskou prezidentku Čaputovou

27.05.2022 19:13 Aktualizováno Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě přijal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Na twitteru…

Česko si připomnělo 80 let od atentátu na Heydricha

27.05.2022 15:29 Aktualizováno Přesně 80 let od okamžiku, kdy českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík provedli atentát…

Lipavský jednal s Trussovou, shodli se na potřebě vojenské i politické…

27.05.2022 15:11 Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou na…

Černochová jednala se slovenským ministrem o Ukrajině nebo obranné…

27.05.2022 14:54 Ministři obrany České a Slovenské republiky Jana Černochová a Jaroslav Naď odmítli, že by v rámci…

Související:

Nejnovější