KDU-ČSL chce navrhnout Sněmovně, aby usnesením nazvala dění na Ukrajině genocidou

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie., foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
ČTK 26. dubna 2022 14:59
Sdílej:

Lidovci navrhnou koaličním partnerům a později celé dolní parlamentní komoře, aby Sněmovna označila zločiny ruského vojsky na Ukrajině za genocidu, jak je o to během víkendového sjezdu v Ostravě požádal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Uvedl tehdy, že český Parlament by měl reagovat tak, jak to již schválili v Estonsku a Lotyšsku.

Předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Marek Výborný dnes ve Sněmovně novinářům řekl, že chystá návrh usnesení tak, aby ho mohl předložit koaličním partnerům z vlády Spolu a PirSTAN a příští týden plénu Sněmovny.

Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva počátkem dubna. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.

"Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce," stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. "Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací," uvedli poslanci.

Ruská armáda podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) systematicky páchá válečné zločiny. Ministr je přesvědčen o tom, že pachatelé se z nich budou po ukončení konfliktu zodpovídat.

Ukrajinský parlament 14. dubna schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. "Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," stojí v rezoluci.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Stalo se
Světové celebrity
Princezna Kate a princ William se pochlubili zamilovaným snímkem.

Královská rodina si emotivním vzkazem připomněla mrtvé po svržení atomové bomby

Princ a princezna z Walesu, William a Kate, přerušili mlčení při své letní dovolené, aby si připomněli významné výročí. Dne 15. srpna, u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války v Asii, zveřejnili emotivní vzkaz. V něm ocenili oběti a odvahu generace, která bojovala ve válečném konfliktu.

Světové celebrity
Tom Cruise

Tom Cruise nechce převzít ocenění od Donalda Trumpa

Hollywoodský herec Tom Cruise se prý rozhodl odmítnout nabídku na Cenu Kennedyho centra, které uděluje americký prezident. Podle zprávy deníku The Washington Post herec odmítl kvůli „problémům s časovým rozvrhem“. Slavnostní udílení se má konat v prosinci a bude to první taková akce za druhého funkčního období Donalda Trumpa.

Světové celebrity
Ozzy Osbourne

Ozzy Osbourne a Taylor Swift měli mezi sebou překvapivý vztah

Nové album zpěvačky Taylor Swift, které se jmenuje The Life of a Showgirl, vyvolalo vzpomínky na starý vtípek, který na ni kdysi utrousil zesnulý Ozzy Osbourne. Rocková ikona, známá jako „Princ temnoty“, zemřela 22. července tohoto roku, ve věku 76 let. Zanechal po sobě vzpomínku, která ukazuje, že neměl o jejím úspěchu takový přehled, jak by se mohlo zdát.

Světové celebrity
Taylor Swift

Odhaleno: Kdy Taylor Swift vydá své nové album?

Taylor Swift v podcastu New Heights, který moderuje Travisův bratr Jason Kelce, oznámila, že její dvanácté album s názvem The Life of a Showgirl vyjde 3. října. Zveřejnila také obal alba, na němž leží v třpytivých šatech ve vodě, s hlavou a zápěstím nad hladinou.