KDU-ČSL chce navrhnout Sněmovně, aby usnesením nazvala dění na Ukrajině genocidou

Lidovci navrhnou koaličním partnerům a později celé dolní parlamentní komoře, aby Sněmovna označila zločiny ruského vojsky na Ukrajině za genocidu, jak je o to během víkendového sjezdu v Ostravě požádal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Uvedl tehdy, že český Parlament by měl reagovat tak, jak to již schválili v Estonsku a Lotyšsku.

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Marek Výborný dnes ve Sněmovně novinářům řekl, že chystá návrh usnesení tak, aby ho mohl předložit koaličním partnerům z vlády Spolu a PirSTAN a příští týden plénu Sněmovny.

Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva počátkem dubna. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.

"Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce," stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. "Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací," uvedli poslanci.

Ruská armáda podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) systematicky páchá válečné zločiny. Ministr je přesvědčen o tom, že pachatelé se z nich budou po ukončení konfliktu zodpovídat.

Ukrajinský parlament 14. dubna schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. "Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," stojí v rezoluci.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Rusko nezaútočí na Česko? Čeští politici Putinovi nevěří

29.03.2024 10:12 Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští…

Feriho čeká v dubnu odvolací jednání soudu

28.03.2024 19:41 V dubnu se k soudu vrátí případ bývalého poslance Dominika Feriho, který byl obviněn ze znásilnění.…

Zemanův stav se nadále zlepšuje, odhad termínu propuštění ale nezná

28.03.2024 17:06 Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle…

Fialova vláda uvalila sankce na lidi z proruské skupiny působící v Česku

27.03.2024 17:32 Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela…

BIS za účasti prezidenta zhodnotila bezpečnostní situaci

26.03.2024 12:59 Petr Pavel v úterý jako první prezident od dob Václava Havla navštívil sídlo Bezpečnostní…

Zemanův stav se zlepšuje, propuštění z nemocnice se ale nechystá

25.03.2024 15:50 Hospitalizace exprezidenta Miloše Zemana v pražské Fakultní nemocnici Motol pokračuje. Lékaři v…

Česko eviduje další úmrtí člověka nakaženého černým kašlem

25.03.2024 11:42 V České republice letos zemřel druhý člověk, který byl nakažen černým kašlem. Zemřelá pacientka…

Zemana přeloží na standardní pokoj. Hospitalizace pokračuje

22.03.2024 11:10 Bývalý prezident Miloš Zeman je už přes týden hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Motol.…

Za několik dní začne platit letní čas. Kdy přeřídit hodinky?

20.03.2024 21:44 Na dnešní den 20. března připadl den jarní rovnodennosti, po meteorologickém tak začalo i…

Zeman je stabilizovaný, v pátek by ho mohli přeložit

20.03.2024 19:16 Exprezident Miloš Zeman, který po operaci zůstává v pražské Fakultní nemocnici Motol, je při vědomí…

Související:

Nejnovější