Lidovci navrhnou koaličním partnerům a později celé dolní parlamentní komoře, aby Sněmovna označila zločiny ruského vojsky na Ukrajině za genocidu, jak je o to během víkendového sjezdu v Ostravě požádal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Uvedl tehdy, že český Parlament by měl reagovat tak, jak to již schválili v Estonsku a Lotyšsku.
Předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Marek Výborný dnes ve Sněmovně novinářům řekl, že chystá návrh usnesení tak, aby ho mohl předložit koaličním partnerům z vlády Spolu a PirSTAN a příští týden plénu Sněmovny.
Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva počátkem dubna. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.
"Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce," stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. "Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací," uvedli poslanci.
Ruská armáda podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) systematicky páchá válečné zločiny. Ministr je přesvědčen o tom, že pachatelé se z nich budou po ukončení konfliktu zodpovídat.
Ukrajinský parlament 14. dubna schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. "Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," stojí v rezoluci.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.
Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.
Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.
Blíží se první víkend dubna, který je sice již druhým jarním měsícem, ale tentokrát přinese zimní počasí. Přes Česko přejde studená fronta, kterou bude doprovázet vpád arktického vzduchu ze severu.
Letošní Velikonoce se blíží. Pro rodinu Karla Gotta budou již šesté bez legendárního zpěváka, který nás po vleklých zdravotních problémech opustil v říjnu roku 2019. Jak prožil poslední velikonoční svátky ve svém životě?
Petr Janda už má svůj věk, ale hudebnického řemesla se zřejmě nevzdá až do smrti. Na pódiu ho stále potkáte, ačkoliv ho v poslední době potkaly jisté zdravotní potíže. Jak na tom zpěvák a kytarista je v tuto chvíli?
Česko ve středu zasáhla zpráva o úmrtí oblíbeného herce Aloise Švehlíka. Bylo mu 85 let. Od samého rána se objevují reakce na odchod uznávaného umělce. Ozval se například ministr kultury Martin Baxa (ODS) či režisér Jiří Strach.
Hollywood zasáhla velmi smutná zpráva. Po desetiletém boji s vážnou nemocí zemřel Val Kilmer, jeden z nejpopulárnějších herců 80. a 90. let. Poslední filmem jeho bohaté kariéry byl Top Gun: Maverick, který měl premiéru před třemi lety.
Leoš Mareš si dost zakládá na své pověsti, která mohla v posledních dnech utrpět kvůli nepodloženým spekulacím ohledně jeho osobního života. Prsty v nich měla i jedna známá osobnost.
Výkyvy počasí v Česku pokračují. Aktuálně se nacházíme ve fázi, kdy se otepluje. Teploty do pátku vystoupají až na 20 stupňů. O víkendu přijde dramatické ochlazení. Vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel legendární herec Alois Švehlík. Informovalo o tom Národní divadlo.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 65 let zemřel slavný americký herec Val Kilmer. Stalo se tak poté, co se v posledních letech potýkal s vážnými zdravotními potížemi, které mu znemožnily pokračovat v úspěšné herecké kariéře.
V úterý začal letošní duben, kterému se s pomocí modelů podívali na zoubek i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle jejich slov se máme připravit na to, že většina měsíce přinese chladnější počasí, než bývá touto roční dobou zvykem.
Dnes začal duben, který přináší zásadní změnu ohledně výplat důchodů. Termínů, kdy budou lidem přicházet peníze, ubyde. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Češi letos za Velikonoce, konkrétně za pohoštění a koledu, utratí v průměru zhruba 3200 korun, což je o přibližně 180 korun více než loni. Vyplývá to z aktualizovaných výsledků průzkumu online supermarketu Košík.cz.