Kolona ruských sil u Kyjeva se podle britské rozvědky příliš nepohnula

Hlavní část kolony zůstává více než 30 kilometrů od ukrajinského hlavního města. Podle Britů ji zdržel "silný ukrajinský odpor, mechanické poruchy a dopravní zácpy".

Navzdory mohutnému ruskému ostřelování zůstávají města Charkov, Černihiv a Mariupol v ukrajinských rukách, uvedlo britské ministerstvo obrany. Některé ruské jednotky vstoupily do města Cherson, ale vojenská situace je podle zpravodajských služeb nejasná.

Britská rozvědka také poskytla informace k ruským vojenským ztrátám. "Ruské ministerstvo obrany bylo nucené přiznat, že v Putinově válce bylo zabito již 498 ruských vojáků a 1597 utrpělo zranění. Skutečný počet zabitých a zraněných je téměř jistě podstatně vyšší a bude dále stoupat," napsalo ministerstvo obrany.

Zpomalení invaze zvyšuje naději na diplomacii, myslí si analytik

Válečným plánem ruského prezidenta Vladimira Putina bylo rychlé získání celé Ukrajiny; zpomalení či zastavení postupu ruských vojáků proto zvyšuje naději na diplomacii i účinek západních sankcí. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl Christian Mölling z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP). Poukázal také na to, že Německo je za současnou situaci spoluodpovědné, neboť nebralo vážně, jakou hrozbu Putin představuje.

Vývoj konfliktu nyní podle Möllinga závisí na rychlosti ruského postupu a schopnosti Ukrajiny bránit se. Západní státy poskytují ukrajinské armádě zbraně, aby invazi mohla čelit. K vyzbrojování Ukrajinců se v sobotu přidalo i Německo, které dosud odmítalo dodávat Kyjevu jakékoli vojenské vybavení, které by mohlo sloužit k zabíjení.

"Čím více času bude Rusko potřebovat, tím více pravděpodobné budou možnosti jednání. A když bude intenzita útoku zpomalena, případně dokonce zastavena, pak se dostaneme k větší účinnosti sankcí," řekl Mölling. Dodal, že tvrdé sankce, které Západ na Putinův režim uvalil, nejsou rychlým odvetným prostředkem, neboť jejich dopady budou nejcitelnější ve střednědobém horizontu.

Mölling nepochybuje, že Putin na Ukrajinu zaútočil, aby ji zbavil nezávislosti. "Putinův plán je jistě kompletní dobytí Ukrajiny, vymazání suverénní Ukrajiny z mapy světa," řekl. "Když se mu to nepodaří a v nějaké osekané formě se Ukrajina udrží, ať již s Kyjevem, nebo bez Kyjeva, bude to základní předpoklad pro její možnou obnovu," uvedl. Pokud Ukrajina padne, bude podle tohoto experta na bezpečnost a obranu důležitý rychlý vznik exilové vlády.

"Bylo by německou povinností tuto vládu přijmout, a to i s ohledem na historickou odpovědnost," řekl Mölling. Poukázal přitom na skutečnost, že Německo nedokázalo držet krok s vývojem celého konfliktu, který vyvolal pád proruské vlády v Kyjevě. Ukrajinský autonomní poloostrov Krym v reakci na mocenské změny na Ukrajině Rusko v roce 2014 anektovalo a na východě země vypuklo povstání proruských separatistů. "V roce 2014 jsme Putina nebrali vážně, nynější situaci jsme tak způsobili," poznamenal Mölling s tím, že Německo ostřejší postup vůči Moskvě blokovalo.

Nyní Berlín učinil obrat, protože se zhroutil jeho dosavadní diplomatický přístup. "Putinovi se podařilo dostat Německo z komfortní zóny. To se dosud nepodařilo nikomu, ani žádnému americkému prezidentovi," řekl Mölling. Uvedl, že německý kancléř Olaf Scholz se v nedělním projevu na mimořádném zasedání Spolkového sněmu, kde ohlásil masivní investice do obrany, pokusil zodpovědět dlouhodobou geopolitickou otázku o postoji Berlína.

"Prozatím umlčel své kritiky a získal Německu mezinárodní důvěryhodnost," řekl analytik. Scholz v parlamentu agresivitu Ruska tvrdě odsoudil a slíbil okamžité zvýšení ročních výdajů na zbrojení nad dvě procenta hrubého domácího produktu. "K tomu ještě oznámil dodatečný zbrojní program ve výši sto miliard eur (2,5 bilionu korun). Ta suma není zase tak vysoká, když se uváží, co vše musí armáda pořídit, ale je to symbolické," uvedl. Poznamenal, že Scholz nyní musí tuto přeměnu uskutečnit v praxi. "Příští dva či tři roky ukážou, zda vláda a Scholz svou zprávu pochopili, nebo zda Scholzův projev byl jen obyčejnou nedělní řečí," řekl.

Změna bezpečnostního konceptu po ruské invazi na Ukrajinu podle Möllinga nečeká jen Německo, ale také na celou Severoatlantickou alianci. Je totiž přesvědčen, že ani pádem Ukrajiny konflikt neskončí, jen se přenese. "Putin posouvá hranice Ruska na západ, ačkoli sám obviňuje NATO, že aliance se rozšiřuje na východ," řekl. Bělorusko již nyní Mölling považuje za ruskou nárazníkovou zónu. "To se stane i Ukrajině a možná Moldavsku, protože Rusko kolem sebe bude chtít mít prstenec slabých a závislých států," dodal.