Z některých států východní Evropy se stávají stále více, chce se říct „bolestivé rány“ kontinentu, plné zbytečných problémů. Stačí se třeba podívat na evropskou mapu „promořenosti“ zákeřným koronavirem kvůli antivaxerským náladám a postojům obyvatel a brzy zjistíte, kde jsou na „starém kontinentu“ ty největší obtíže. Anebo nejnověji pohled na mapu nejdražších mobilních služeb. A hned vám bude jasné, kdo v Evropě platí „jako mourovatej“ za služby, které jinde na tomto kontinentu dokážou nabídnout o dost levněji. Je jasné, že nejsem proto, aby něco někdo diktoval a že jsem pro zachování různorodosti cen, ale co je moc, to je moc. Bohužel je to tak. Čechy nejsou nejen best in covid, ale i „most expensive in mobile services“. Tedy nejdražší v mobilních službách.
Specializovaný server, zaměřený na technologie, Živě.cz k vydané zprávě Evropské komise o cenách za mobilní služby doslova napsal: „Česko „kraluje“ žebříčku zemí s nejdražšími mobilními službami. Evropská komise srovnala ceny ve všech 27 zemích EU a když se nepočítají neomezené tarify, vychází nabídky našich operátorů (rozuměj firem působících v České republice) katastrofálně.“ Už doslova drahně let se tato situace dokola opakuje, takže i nezaujatý čtenář se dokola ptá: Proč?
Aby bylo jasno o čem je řeč, z celé Unie jsme na posledním místě, a to ve všech porovnávaných cenových koších, tedy v kombinaci objemu volných minut a dat. Až na jeden jsme skončili s nejhorší možnou známkou. Tato zpráva má sice dovětek o tom, že srovnání cenových košů nezahrnovaly datově, ani hlasově neomezené tarify.
„Data jsou za kalendářní rok 2020 a i když se během roku 2021 mobilní tarify v Česku změnily, pro paušály s nízkým počtem volných minut a nízkým objemem dat (cca jednotky gigabajtů) k žádnému zásadnímu zlepšení nedošlo – operátoři navyšovali objemy dat hlavně u vyšších tarifů a cenová hladina neklesal,“ dodává analýza zmíněného serveru.
Dokladem toho, jak český stát dokáže hájit zájmy lidí, je příběh, doufejme, že už navždy exministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové, v té době zářící hvězdy levicových populistů z ANO, která na kritiku o tom, že Češi platí zbytečně drahá data, tenkrát řekla České televizi: „Když budete prostě někomu pořád dokola opakovat: Máme drahá data, máme drahá data, tak co uděláte, tak vezmete mobil, nepřipojíte se na internet přes data, ale budete hledat volnou wifinu. A tady jsme u toho.
Čím méně se těch dat používá, protože se jim vyhýbáme, tak tím nepřispíváme k tomu, aby byla levnější.“ "Tvl", jak by řekl nyní mladý hlas ulice. A tohle si necháme líbit? Smutné je, že místo tlaku lidí na politiky, aby se prosazovalo systémové nastavení podmínek podnikání, které by podobné situace řešilo a na stanovení jasných postupů a jejich vymáhání u firem státními orgány, tu podobné situace dokola řešíme neustále sami.
Jistě, existuje řada návodů a rad, jak snížit ceny za mobilní služby, třeba v pravidelných intervalech měnit operátora, nebo chodit osobně vyjednat lepší podmínky. Ale upřímně, bude vás to neustále bavit? A to jsme jen u cen za mobilní služby. Příběhy z posledních týdnů u energií a dalších položek jsou stále živým příkladem toho, že to v téhle zemi „systémově“ moc nefunguje, ne?
Když si člověk vyhledá reakce odpovědných lidí za tento stav, přijde mu, že řešení je v nedohlednu. Pořád jenom slyšíme bezbřehé výmluvy, stále musíme na něco čekat a nic se viditelně nemění. Možná je pravdou ale i to, co říká druhá strana. Že v cenách za mobilní služby nejsou jen ona „data“, ale i kvalita sítě, ceny hovorů a já nevím co ještě. Na druhou stranu, proč za podobných podmínek dokážou mít o poznání levnější ceny těchto služeb třeba ve Španělsku, nebo blíž, v Polsku? Mají tam horší sítě? Nebo jim při telefonování víc šumí v přístroji?
O tom, že jsme přestali umět nacházet řešení a prosazovat je nejen v krizových situacích může dokládat i to, jak fungujeme. Místo toho, abychom se skutečně postavili problému čelem, tu hledáme doslova jen stohy dalších analýz, které vyvrátí zjištěná data a fakta, jindy zase kritizujeme ty, kteří s něčím, co se nelíbí, přišli. Ale málokdy začneme s tím, abychom našli možné cesty, jak problém vyřešit a zvolili tu ideální.
Tohle jsme si, možná kvůli vlastní pohodlnosti, odvykli. Musíme se spoléhat sami na sebe a rezignovali jsme na fungování státu. Nedivme se pak, že jsme spíše k pláči než pro smích. A že platíme jak „mourovatí“ za to, že nedokážeme vyřešit správně problém.
Nedávno odpečetěné soudní dokumenty vnesly nečekané světlo do soukromí dvou největších hvězd současnosti. Textové zprávy mezi herečkou Blake Lively a zpěvačkou Taylor Swift z prosince 2024 odhalují, jak hluboce ovlivnila právní bitva Lively s režisérem Justinem Baldonim jejich dlouholeté přátelství. Intimní výměna názorů ukazuje na krizi důvěry a proměnu v jejich komunikaci.
Taylor Swift dnes opět přepsala dějiny hudebního průmyslu. Ve svých 36 letech se stala nejmladší ženou v historii, která byla uvedena do prestižní Síně slávy písničkářů (Songwriters Hall of Fame). Tato zpráva byla oficiálně oznámena ve Spojených státech s tím, že slavnostní ceremoniál proběhne 11. června 2026 v New Yorku.
Možný letní návrat prince Harryho a Meghan Markle do Velké Británie staví královskou rodinu před nelehké rozhodnutí. Podle expertů by tato cesta, plánovaná na červenec u příležitosti odpočtu k hrám Invictus Games 2027, mohla být buď začátkem rodinného usmíření, nebo dalším prohloubením krize. Klíčovým faktorem je přítomnost dětí, Archieho a Lilibet, které král Karel III. neviděl téměř čtyři roky.
David Beckham se poprvé objevil na veřejnosti poté, co jeho syn Brooklyn zveřejnil šokující obvinění o „kontrole“ a snaze zničit jeho manželství. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však bývalý fotbalista nedal na své náladě nic znát. Podle expertky na řeč těla Judi James jeho vystupování potvrzuje, že „značka Beckham“ zůstává neotřesená i tváří v tvář rodinnému skandálu.
Ivana Gottová v úterý oslavila padesáté narozeniny. V tichosti a soukromí. Šlo zároveň o její první kulatiny po smrti milovaného manžela Karla Gotta. Jeho fanoušci možná čekali, že se vdova během včerejšího dne ozve. Čekali však marně.
Policie pokračuje s vyšetřováním pondělní tragické střelby na městském úřadě v Chřibské na Děčínsku, kterou nepřežil jeden muž. Strážci zákona zveřejnili podrobnosti o pachateli, přičemž se ukázalo, že jde o recidivistu, jehož jednáním už se policie v minulosti zabývala.
Karlos Vémola se prostřednictvím týmu rozhodl reagovat na informace zveřejněné po vydání policejní zprávy o případu, který se má týkat jeho osoby. Podle spolupracovníků stále není jasné, z čeho je zápasník podezřelý.
Česko oběhla během probíhajícího týdne jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič. Televizní diváci si ho dnes budou moci připomenout na obrazovkách jedné z tuzemských televizí.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Veronika Žilková má početnou rodinu. Může za to i její nejstarší dcera Agáta Hanychová, která má tři děti. Otcem nejstaršího z potomků je Agátin současný manžel Mirek Dopita, jenž o uplynulém víkendu vyrazil s tchyní do společnosti.
Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teď to vypadá na konec všech sporů, když soud posvětil dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o dceru Rozárku. Jenže dcera herečky Veroniky Žilkové se už dopředu domnívá, že válka s bývalým partnerem bude mít další dějství.