Zájem o očkování proti covidu-19 je obrovský. Centra bez registrace se potýkají s náporem zájemců a první nemocnice už hlásí, že dávají přednost výhradně registrovaným osobám. Lidé stojí hodinové fronty a čekají, ideálně na jednodávkovou vakcínu. Podařilo se konečně vládě přimět lidi k očkování? Částečně ano. Je to tedy výhra? Absolutně ne.
Pamatujete, s jakou pompou se otevírala velká očkovací centra? Prakticky v každém větším městě se nějaká hala či velká místnost proměnila v místo připomínající katastrofické filmy. Zástupy obyčejných lidí si spořádaně chodili pro vakcíny, někde za dozoru příslušníků Armády České republiky, a v přesně vymezených časových harmonogramech se i oni zařadili mezi zdraví dbalé občany.
Je to naprosto v pořádku. Vakcína je v současnosti jedinou zbraní, kterou můžeme pandemii covidu-19 čelit, a dnes už nikdo nepochybuje o tom, že očkování sice není stoprocentní, ale funguje. Ještě před pár měsíci navíc Česko, potažmo celý svět, katastrofický scénář skutečně zažívaly, a naočkovat během jara a léta co nejvíce lidí byl cíl, který si vytyčily snad všechny vlády na Zemi.
Od té doby ale pár měsíců uplynulo a situace se změnila. Kdo se chtěl nechat naočkovat kvůli svému zdraví, ten tak dávno učinil. Vakcíny se daly doslova sehnat všude a z původně nedostatkového zboží nabývajícího na černém trhu na hodnotě se stala natolik běžná záležitost, jako odběr krve. Bohužel, plán aspoň té české vlády se nenaplnil.
Potřebnou procentuální hranici se splnit nepovedlo a léto se postupně přelilo v podzim. Počty nakažených rapidně narůstají, reprodukční číslo trhá roční rekord, a kapacity nemocnic se povážlivě plní. Česko míří do další vlny, a má jednu z posledních možností naočkovat co nejvíce lidí, než podzimní vlna opět propukne naplno.
Zdálo by se, že vše funguje jak má. Zájem o vakcínu je, a dosud neočkované ke změně názoru velmi často přiměly nově zaváděné restrikce. Nedělejme si iluze, že by tomu tak nebylo, po více než půl roce od začátku vakcinace se opravdu mohl nechat naočkovat úplně každý, kdo chtěl. Kdo tak neučinil, zřejmě to vzhledem ke svému zdraví či zdraví okolí nepovažoval za nutné.
To ale bohužel neznamená, že je vše v pořádku. Vlastně je to úplně naopak a současný stav věci opět ukazuje, že naštěstí končící vláda nedomýšlí důsledky svých rozhodnutí. Nikoho totiž asi nepřekvapí, že počty nakažených po návratu žáků do škol a zaměstnanců do práce spolu s postupným příchodem podzimu stoupají. A nikoho zřejmě nepřekvapuje, že se opatření posilují.
Nikoho by tedy nemělo překvapovat, že pokud se restrikce zaměří výhradně proti neočkovaným, což je přesně plán vlády, že se zájem lidí o očkování zvedne. Bohužel ale už zdravotníkům nikdo neřekl, že se opatření podobného rázu chystají, a že se mají připravit na enormní počet zájemců o vakcinaci. Neřekl, protože to očividně nikdo nevěděl.
Z tohoto pohledu se proto jeví jednání vlády až jako diletantské. Zřejmě už v létě nepovažovala za nutné se těsně před koncem svého funkčního období jakkoliv snažit, jinak bychom nějaké plány na přípravu na podzimní vlnu viděli už před týdny, ne-li měsíci. Nic takového se ale v zásadě nestalo, a opatření se zavádějí ze dne na den podle toho, jak se pohybují čísla. Dalo se to pochopit v době, kdy Česko bojovalo s první, druhou vlnou covidu. Teď už ne.
Ano, provoz velkých očkovacích center je drahý. Na druhou stranu pokud vláda jedná tak, aby co nejvíce lidí přiměla se nechat očkovat, má také za úkol, či přímo za povinnost, očkovací kapacity zajistit. A to se nestalo. Není proto výjimkou, že lidé na vakcínu čekají několik hodin i dní, ačkoliv ještě před týdnem dvěma zela místa bez registrace prázdnotou. Ze dne na den přišla opatření, ze dne na den se zvedl zájem lidí o vakcínu, ale na tu třetí složku, a sice očkovací místa, se téměř nesáhlo.
Někdo by mohl namítnout, že je to naprostý blábol, jelikož se konečně podařilo zajistit, aby mohli praktičtí lékaři očkovat u nás nejpoužívanějším Pfizerem. Tady ale do hry vstupuje druhé obrovské selhání vlády. Aktuální vlna lidí, která si přichází pro vakcínu, netouží ani tak po ochraně svého zdraví, ale po zeleném covid pasu. A k tomu jim nejrychleji dopomůže jednodávkový Janssen.
O tento typ vakcíny je zájem z prostého důvodu. Lidé nemusí podstupovat druhou dávku a rychleji tak získají certifikát potvrzující bezinfekčnost. Nějaký Pfizer u praktiků je proto příliš netankuje. Ačkoliv by měl, protože poslední studie ukazují, že co do účinnosti Janssen na Pfizer a Modernu prostě nestačí.
Kdo tedy touží po skutečně co nejvyšší možné ochraně, vybere si jednu ze zmíněných dvoudávkových vakcín. Kdo to chce mít jen rychle za sebou, sáhne po Janssenu. V této souvislosti je ale potřeba zmínit, že i u něj se v zahraničí hovoří o potřebě přeočkování druhou dávkou. Jedna dávka Janssenu zkrátka dlouhodobě nestačí.
Nárůst zájemců o očkování je sice z lékařského pohledu úspěchem, každopádně to není žádná výhra z politického hlediska. Vláda sice konečně našla (či spíše okoukala ze zahraničí) recept, jak lidi k vakcinaci přimět, ti tak ale nečiní proto, že by to považovali za nutné kvůli svému zdraví. Naopak, aktuální hlad po vakcíně potvrzuje selhání politiků v oblasti informovanosti veřejnosti.
Pokud by se aktivně vyvracely dezinformace, více vysvětlovalo například jak očkování a covid fungují, jednoduše pokud by komunikace mezi státem a jeho občany fungovala, zájem o očkování by byl masivní několik měsíců po příchodu vakcín do Česka a nebyla by potřeba zavádět zpřísnění aktuálního rázu, případně by se díky nim šly naočkovat už jen poslední zbytky odmítačů. To, že tomu tak není, jen opět dokládá, že odcházející vláda pandemii prostě nezvládla.
Kabát nedávno odstartoval velké letošní turné, ale koncertní šňůru v Česku a na Slovensku zatím provázejí potíže. Hned několik členů jedné z nejpopulárnějších tuzemských kapel se potýká se zdravotními problémy. Například brněnské koncerty tak bylo nutné přeložit.
Dominika Gottová by měla pracovat na tom, aby poslední rozloučení s její maminkou Antonií Zacpalovou proběhlo bez větších problémů. Důstojný pohřeb bude pochopitelně nutné zaplatit. Není ale žádným tajemstvím, že dcera Karla Gotta na tom není v tomto ohledu nejlépe.
Dobré jméno Aničky Slováčkové se nejrůznější lidé v čele se členy rodiny snaží šířit i po jejím odchodu na dobrý břeh. Slouží k tomu i charitativní projekt, který úspěšně pokračuje. Dohlíží na to i jeden z jejích rodičů.
Karel Šíp se může spolehnout na dobré rodinné zázemí, které zajišťuje především jeho manželka Iva. Asi nikoho nepřekvapí, že oblíbeného moderátora a baviče si našla na televizním natáčení. Zaujmout ho dokázala na první dobrou.
Českou hereckou obec zasáhla během uplynulého říjnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel slavný herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla. Štěpnička byl znám i z televizní obrazovky a filmového plátna.
Zdeněk Pohlreich si na nějaký čas odpočinul od formátu, který ho na televizních obrazovkách nejvíce proslavil. Ano, šéfe už se však jistou dobu opět vysílá. Charismatický šéfkuchař navíc prozradil, jak to bude s pořadem do budoucna.
Oblíbená česká moderátorka a herečka Laďka Něrgešová čelí už déle než rok nejtěžší zkoušce svého života, když od května roku 2025 svádí statečný boj s agresivním typem nádoru mozku zvaným glioblastom. Přestože tato zákeřná diagnóza radikálně proměnila její každodenní život, známá tvář se s nepřízní osudu vyrovnává s obdivuhodnou otevřeností a vnitřní silou, s níž veřejnost pravidelně seznamuje s náročnými momenty probíhající léčby.
Irsko-americká hvězda projektu Lord of the Dance Michael Flatley, který je považován za nejslavnějšího žijícího tanečníka světa, se v sobotu rozloučil se svou manželkou Niamh O'Brien. Smuteční obřad se konal v kostele svaté Terezy v irském Mount Merrion nedaleko Dublinu. Dvaapadesátiletá někdejší tanečnice zemřela po předchozích vážných zdravotních problémech.
Britská zpěvačka a televizní osobnost Kelly Osbourne se po letech strávených v Hollywoodu definitivně vrátila do Velké Británie. Čtyřicetiletá hvězda pro Mirror označila uplynulé období za jedno z nejtěžších v životě, k čemuž přispěly osobní ztráty i rodinné tragédie. Odchod z Kalifornie má pro ni hluboký osobní význam a znamená novou kapitolu v jejím životě.
Americký zpěvák Barry Manilow vyvolal obavy mezi svými příznivci, když byl nucen nečekaně přerušit své živé vystoupení v Las Vegas a následně zrušit další naplánované koncerty v rámci svého dlouhodobého angažmá.
Princ Harry a Meghan Markle, kteří se po letech pobytu v Severní Americe v závěru léta vrátili se svými dětmi zpět do Velké Británie, dospěli k rozhodnutí o místu strávení nadcházejících vánočních svátků. Podle zjištění britských médií se pár rozhodl strávit sváteční období ve Spojených státech, čímž vyřešil diskuse o tom, zda svátky oslaví s královskou rodinou v Británii.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.