Zájem o očkování proti covidu-19 je obrovský. Centra bez registrace se potýkají s náporem zájemců a první nemocnice už hlásí, že dávají přednost výhradně registrovaným osobám. Lidé stojí hodinové fronty a čekají, ideálně na jednodávkovou vakcínu. Podařilo se konečně vládě přimět lidi k očkování? Částečně ano. Je to tedy výhra? Absolutně ne.
Pamatujete, s jakou pompou se otevírala velká očkovací centra? Prakticky v každém větším městě se nějaká hala či velká místnost proměnila v místo připomínající katastrofické filmy. Zástupy obyčejných lidí si spořádaně chodili pro vakcíny, někde za dozoru příslušníků Armády České republiky, a v přesně vymezených časových harmonogramech se i oni zařadili mezi zdraví dbalé občany.
Je to naprosto v pořádku. Vakcína je v současnosti jedinou zbraní, kterou můžeme pandemii covidu-19 čelit, a dnes už nikdo nepochybuje o tom, že očkování sice není stoprocentní, ale funguje. Ještě před pár měsíci navíc Česko, potažmo celý svět, katastrofický scénář skutečně zažívaly, a naočkovat během jara a léta co nejvíce lidí byl cíl, který si vytyčily snad všechny vlády na Zemi.
Od té doby ale pár měsíců uplynulo a situace se změnila. Kdo se chtěl nechat naočkovat kvůli svému zdraví, ten tak dávno učinil. Vakcíny se daly doslova sehnat všude a z původně nedostatkového zboží nabývajícího na černém trhu na hodnotě se stala natolik běžná záležitost, jako odběr krve. Bohužel, plán aspoň té české vlády se nenaplnil.
Potřebnou procentuální hranici se splnit nepovedlo a léto se postupně přelilo v podzim. Počty nakažených rapidně narůstají, reprodukční číslo trhá roční rekord, a kapacity nemocnic se povážlivě plní. Česko míří do další vlny, a má jednu z posledních možností naočkovat co nejvíce lidí, než podzimní vlna opět propukne naplno.
Zdálo by se, že vše funguje jak má. Zájem o vakcínu je, a dosud neočkované ke změně názoru velmi často přiměly nově zaváděné restrikce. Nedělejme si iluze, že by tomu tak nebylo, po více než půl roce od začátku vakcinace se opravdu mohl nechat naočkovat úplně každý, kdo chtěl. Kdo tak neučinil, zřejmě to vzhledem ke svému zdraví či zdraví okolí nepovažoval za nutné.
To ale bohužel neznamená, že je vše v pořádku. Vlastně je to úplně naopak a současný stav věci opět ukazuje, že naštěstí končící vláda nedomýšlí důsledky svých rozhodnutí. Nikoho totiž asi nepřekvapí, že počty nakažených po návratu žáků do škol a zaměstnanců do práce spolu s postupným příchodem podzimu stoupají. A nikoho zřejmě nepřekvapuje, že se opatření posilují.
Nikoho by tedy nemělo překvapovat, že pokud se restrikce zaměří výhradně proti neočkovaným, což je přesně plán vlády, že se zájem lidí o očkování zvedne. Bohužel ale už zdravotníkům nikdo neřekl, že se opatření podobného rázu chystají, a že se mají připravit na enormní počet zájemců o vakcinaci. Neřekl, protože to očividně nikdo nevěděl.
Z tohoto pohledu se proto jeví jednání vlády až jako diletantské. Zřejmě už v létě nepovažovala za nutné se těsně před koncem svého funkčního období jakkoliv snažit, jinak bychom nějaké plány na přípravu na podzimní vlnu viděli už před týdny, ne-li měsíci. Nic takového se ale v zásadě nestalo, a opatření se zavádějí ze dne na den podle toho, jak se pohybují čísla. Dalo se to pochopit v době, kdy Česko bojovalo s první, druhou vlnou covidu. Teď už ne.
Ano, provoz velkých očkovacích center je drahý. Na druhou stranu pokud vláda jedná tak, aby co nejvíce lidí přiměla se nechat očkovat, má také za úkol, či přímo za povinnost, očkovací kapacity zajistit. A to se nestalo. Není proto výjimkou, že lidé na vakcínu čekají několik hodin i dní, ačkoliv ještě před týdnem dvěma zela místa bez registrace prázdnotou. Ze dne na den přišla opatření, ze dne na den se zvedl zájem lidí o vakcínu, ale na tu třetí složku, a sice očkovací místa, se téměř nesáhlo.
Někdo by mohl namítnout, že je to naprostý blábol, jelikož se konečně podařilo zajistit, aby mohli praktičtí lékaři očkovat u nás nejpoužívanějším Pfizerem. Tady ale do hry vstupuje druhé obrovské selhání vlády. Aktuální vlna lidí, která si přichází pro vakcínu, netouží ani tak po ochraně svého zdraví, ale po zeleném covid pasu. A k tomu jim nejrychleji dopomůže jednodávkový Janssen.
O tento typ vakcíny je zájem z prostého důvodu. Lidé nemusí podstupovat druhou dávku a rychleji tak získají certifikát potvrzující bezinfekčnost. Nějaký Pfizer u praktiků je proto příliš netankuje. Ačkoliv by měl, protože poslední studie ukazují, že co do účinnosti Janssen na Pfizer a Modernu prostě nestačí.
Kdo tedy touží po skutečně co nejvyšší možné ochraně, vybere si jednu ze zmíněných dvoudávkových vakcín. Kdo to chce mít jen rychle za sebou, sáhne po Janssenu. V této souvislosti je ale potřeba zmínit, že i u něj se v zahraničí hovoří o potřebě přeočkování druhou dávkou. Jedna dávka Janssenu zkrátka dlouhodobě nestačí.
Nárůst zájemců o očkování je sice z lékařského pohledu úspěchem, každopádně to není žádná výhra z politického hlediska. Vláda sice konečně našla (či spíše okoukala ze zahraničí) recept, jak lidi k vakcinaci přimět, ti tak ale nečiní proto, že by to považovali za nutné kvůli svému zdraví. Naopak, aktuální hlad po vakcíně potvrzuje selhání politiků v oblasti informovanosti veřejnosti.
Pokud by se aktivně vyvracely dezinformace, více vysvětlovalo například jak očkování a covid fungují, jednoduše pokud by komunikace mezi státem a jeho občany fungovala, zájem o očkování by byl masivní několik měsíců po příchodu vakcín do Česka a nebyla by potřeba zavádět zpřísnění aktuálního rázu, případně by se díky nim šly naočkovat už jen poslední zbytky odmítačů. To, že tomu tak není, jen opět dokládá, že odcházející vláda pandemii prostě nezvládla.
Britský princ Harry a jeho manželka Meghan Markle v srpnu podle sousedů nečekaně opustili své sídlo v kalifornském Montecitu a vrátili se do Spojeného království. Jejich náhlý odchod přišel tak rychle, že o něm předem nevěděla ani škola, kterou navštěvovaly jejich děti, píše Page Six. Podle místních obyvatel se pár vytratil doslova přes noc, aniž by o svém rozhodnutí informoval komunitu. Rodina v kalifornském sídle žila od roku 2020, kdy se vzdala svých oficiálních královských povinností.
Kanadská zpěvačka Céline Dion se po šestileté pauze vrací na koncertní pódia a v Paříži odehraje svůj první plnohodnotný koncert. Legendární interpretka byla nucena přerušit svou kariéru kvůli vzácnému neurologickému onemocnění známému jako syndrom ztuhlého člověka. Nemoc způsobuje nekontrolovatelné svalové křeče a výrazně ovlivňuje schopnost zpívat i pohybovat se. Její návrat před tisíce fanoušků představuje významný milník v jejím dlouholetém boji s touto těžkou chorobou.
Legenda country hudby Dolly Parton potěšila své příznivce novou skladbou pouhé dva týdny po své smrti. Zpěvačka zemřela 25. srpna ve věku osmdesáti let, její hlas však zní na novém vzpomínkovém albu. Skladba s názvem Bound to Ride je součástí desky Where the Soul Never Dies, která oslavuje osmdesát let působení bluegrassové dvojice The Stanley Brothers. Tento hudební počin vychází v příštím měsíci a představuje první posmrtně vydané dílo ikony americké hudební scény.
Americká herečka Angelina Jolie se v novém rozhovoru otevřeně vyjádřila k tématu výchovy svých dětí a podporování jejich samostatnosti. Její vyjádření přichází v době, kdy vyšlo najevo, že se většina jejích potomků rozhodla oficiálně odhodit příjmení svého otce Brada Pitta. Jednapadesátiletá filmová hvězda a její dvaašedesátiletý bývalý manžel spolu vychovávají celkem šest dětí, které postupně podnikají právní kroky k úpravě svých jmen. Vedle biologických dětí Shiloh a dvojčat Knoxe a Vivienne pár v minulosti adoptoval také Maddoxe, Paxe a Zaharu.
Hudební legenda Michael Jackson mohl v roce 2001 přijít o život při teroristických útocích v New Yorku. Od tragických událostí z 11. září, které navždy změnily moderní historii a vyžádaly si téměř tři tisíce obětí, uplynulo již čtvrtstoletí. Zpěvák měl v osudný den naplánovanou schůzku v horních patrech jednoho z mrakodrapů Světového obchodního centra. Na schůzku však nakonec nedorazil, protože v ranních hodinách zaspal.
Americká zpěvačka Lady Gaga a její snoubenec Michael Polansky se stali poprvé rodiči. Čtyřicetiletou popovou hvězdu a dvačtyřicetiletého podnikatele zachytili fotografové na veřejnosti poprvé od chvíle, kdy deník Page Six potvrdil narození jejich prvního dítěte.
Televizní diváci se mohou těšit na třetí řadu psychologické reality show Zrádci, která se opět odehrává v kulisách hradu Křivoklát. Vedení celé hry se podruhé ujme moderátor Vojtěch Kotek, přičemž atmosféra na sídle má být temnější a nemilosrdnější než v předchozích ročnících. Účastníci tentokrát přicházejí s jasnými taktikami, promyšlenými strategiemi a odhodláním obětovat pro vítězství kohokoliv. Nová série sází na poučené soutěžící, pro které je důvěra nejcennější i nejnebezpečnější komoditou celého klání.
Lela Vémola se opět vyjádřila ke sporu o výživné, který vede s manželem Karlosem. Před lidmi se pokusila odůvodnit, proč požaduje tolik peněz, kolik požaduje. Připustila také možné stěhování pryč z České republiky.
Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení.
Král a královna míří do Česka. Prahu příští týden navštíví jordánský panovník se svou ženou, informoval Pražský hrad ve čtvrtek na webových stránkách.
Radka Třeštíková se rozhodla zbavit jednoho z výrazných prvků své image a připustila, že tímto krokem potěší některé své kritiky na sociálních sítích. V domácnosti se naopak dozvěděla, že by nejnovější změnu měla ještě zvážit.
Česko se příští týden rozloučí se zpěvákem Richardem Tesaříkem, tváří úspěšné kapely Yo Yo Band. Tesařík zemřel během uplynulého víkendu, podle dostupných informací podlehl vážné nemoci. Bylo mu 80 let.