Zájem o očkování proti covidu-19 je obrovský. Centra bez registrace se potýkají s náporem zájemců a první nemocnice už hlásí, že dávají přednost výhradně registrovaným osobám. Lidé stojí hodinové fronty a čekají, ideálně na jednodávkovou vakcínu. Podařilo se konečně vládě přimět lidi k očkování? Částečně ano. Je to tedy výhra? Absolutně ne.
Pamatujete, s jakou pompou se otevírala velká očkovací centra? Prakticky v každém větším městě se nějaká hala či velká místnost proměnila v místo připomínající katastrofické filmy. Zástupy obyčejných lidí si spořádaně chodili pro vakcíny, někde za dozoru příslušníků Armády České republiky, a v přesně vymezených časových harmonogramech se i oni zařadili mezi zdraví dbalé občany.
Je to naprosto v pořádku. Vakcína je v současnosti jedinou zbraní, kterou můžeme pandemii covidu-19 čelit, a dnes už nikdo nepochybuje o tom, že očkování sice není stoprocentní, ale funguje. Ještě před pár měsíci navíc Česko, potažmo celý svět, katastrofický scénář skutečně zažívaly, a naočkovat během jara a léta co nejvíce lidí byl cíl, který si vytyčily snad všechny vlády na Zemi.
Od té doby ale pár měsíců uplynulo a situace se změnila. Kdo se chtěl nechat naočkovat kvůli svému zdraví, ten tak dávno učinil. Vakcíny se daly doslova sehnat všude a z původně nedostatkového zboží nabývajícího na černém trhu na hodnotě se stala natolik běžná záležitost, jako odběr krve. Bohužel, plán aspoň té české vlády se nenaplnil.
Potřebnou procentuální hranici se splnit nepovedlo a léto se postupně přelilo v podzim. Počty nakažených rapidně narůstají, reprodukční číslo trhá roční rekord, a kapacity nemocnic se povážlivě plní. Česko míří do další vlny, a má jednu z posledních možností naočkovat co nejvíce lidí, než podzimní vlna opět propukne naplno.
Zdálo by se, že vše funguje jak má. Zájem o vakcínu je, a dosud neočkované ke změně názoru velmi často přiměly nově zaváděné restrikce. Nedělejme si iluze, že by tomu tak nebylo, po více než půl roce od začátku vakcinace se opravdu mohl nechat naočkovat úplně každý, kdo chtěl. Kdo tak neučinil, zřejmě to vzhledem ke svému zdraví či zdraví okolí nepovažoval za nutné.
To ale bohužel neznamená, že je vše v pořádku. Vlastně je to úplně naopak a současný stav věci opět ukazuje, že naštěstí končící vláda nedomýšlí důsledky svých rozhodnutí. Nikoho totiž asi nepřekvapí, že počty nakažených po návratu žáků do škol a zaměstnanců do práce spolu s postupným příchodem podzimu stoupají. A nikoho zřejmě nepřekvapuje, že se opatření posilují.
Nikoho by tedy nemělo překvapovat, že pokud se restrikce zaměří výhradně proti neočkovaným, což je přesně plán vlády, že se zájem lidí o očkování zvedne. Bohužel ale už zdravotníkům nikdo neřekl, že se opatření podobného rázu chystají, a že se mají připravit na enormní počet zájemců o vakcinaci. Neřekl, protože to očividně nikdo nevěděl.
Z tohoto pohledu se proto jeví jednání vlády až jako diletantské. Zřejmě už v létě nepovažovala za nutné se těsně před koncem svého funkčního období jakkoliv snažit, jinak bychom nějaké plány na přípravu na podzimní vlnu viděli už před týdny, ne-li měsíci. Nic takového se ale v zásadě nestalo, a opatření se zavádějí ze dne na den podle toho, jak se pohybují čísla. Dalo se to pochopit v době, kdy Česko bojovalo s první, druhou vlnou covidu. Teď už ne.
Ano, provoz velkých očkovacích center je drahý. Na druhou stranu pokud vláda jedná tak, aby co nejvíce lidí přiměla se nechat očkovat, má také za úkol, či přímo za povinnost, očkovací kapacity zajistit. A to se nestalo. Není proto výjimkou, že lidé na vakcínu čekají několik hodin i dní, ačkoliv ještě před týdnem dvěma zela místa bez registrace prázdnotou. Ze dne na den přišla opatření, ze dne na den se zvedl zájem lidí o vakcínu, ale na tu třetí složku, a sice očkovací místa, se téměř nesáhlo.
Někdo by mohl namítnout, že je to naprostý blábol, jelikož se konečně podařilo zajistit, aby mohli praktičtí lékaři očkovat u nás nejpoužívanějším Pfizerem. Tady ale do hry vstupuje druhé obrovské selhání vlády. Aktuální vlna lidí, která si přichází pro vakcínu, netouží ani tak po ochraně svého zdraví, ale po zeleném covid pasu. A k tomu jim nejrychleji dopomůže jednodávkový Janssen.
O tento typ vakcíny je zájem z prostého důvodu. Lidé nemusí podstupovat druhou dávku a rychleji tak získají certifikát potvrzující bezinfekčnost. Nějaký Pfizer u praktiků je proto příliš netankuje. Ačkoliv by měl, protože poslední studie ukazují, že co do účinnosti Janssen na Pfizer a Modernu prostě nestačí.
Kdo tedy touží po skutečně co nejvyšší možné ochraně, vybere si jednu ze zmíněných dvoudávkových vakcín. Kdo to chce mít jen rychle za sebou, sáhne po Janssenu. V této souvislosti je ale potřeba zmínit, že i u něj se v zahraničí hovoří o potřebě přeočkování druhou dávkou. Jedna dávka Janssenu zkrátka dlouhodobě nestačí.
Nárůst zájemců o očkování je sice z lékařského pohledu úspěchem, každopádně to není žádná výhra z politického hlediska. Vláda sice konečně našla (či spíše okoukala ze zahraničí) recept, jak lidi k vakcinaci přimět, ti tak ale nečiní proto, že by to považovali za nutné kvůli svému zdraví. Naopak, aktuální hlad po vakcíně potvrzuje selhání politiků v oblasti informovanosti veřejnosti.
Pokud by se aktivně vyvracely dezinformace, více vysvětlovalo například jak očkování a covid fungují, jednoduše pokud by komunikace mezi státem a jeho občany fungovala, zájem o očkování by byl masivní několik měsíců po příchodu vakcín do Česka a nebyla by potřeba zavádět zpřísnění aktuálního rázu, případně by se díky nim šly naočkovat už jen poslední zbytky odmítačů. To, že tomu tak není, jen opět dokládá, že odcházející vláda pandemii prostě nezvládla.
Ani únor se v českém šoubyznyse neobejde bez narozenin slavných osobností. Kulaté 50. narozeniny má hned v úvodu měsíce Laďka Něrgešová, jejíž život se v posledních měsících doslova otočil vzhůru nohama.
Plánování zimních radovánek vyžaduje přesné načasování. Jarní prázdniny v Česku republice trvají tradičně jeden týden, ale jejich termín se liší podle toho, v jakém okrese se nachází škola vašeho dítěte. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje republiku do šesti vln, které se střídají od začátku února až do poloviny března.
Začal únor, v jehož závěru se začne vysílat další řada československého Survivoru. Televizní diváci se v uplynulém týdnu dozvěděli jména prvních čtyř soutěžících. Jsou mezi nimi známé i méně známé tváře.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Každý rok se povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se týká statisíců poplatníků. Letos je poslední den lhůty pro podání přiznání dnes, tedy v pondělí 2. února. Finanční správa doporučuje využít portál MOJE daně, který umožňuje automatické předvyplnění formuláře.
Leden už je minulostí, ale v českém šoubyznyse ještě na poslední chvíli přinesl jeden rozchod, respektive dokonce rozpad manželství. Známý italský kuchař Emanuele Ridi se podle všeho připravuje na další rozvod.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Do Česka má letos namířeno jedna z největších hvězd akčního filmu. Lidé, kteří se dříve snažili k nám dostat Chucka Norrise, v červnu přivezou Arnolda Schwarzeneggera. Už dnes šly do prodeje vstupenky na jedinečnou akci.
Více než dva roky již uplynuly od smrti legendárního slovenského hitmakera Vaša Patejdla. Elán funguje i po jeho smrti, což nepochybně přispívá ke sporům mezi pozůstalými a slavnou kapelou. Vdova se o nich rozhodla promluvit.
Jan Kraus a Karel Šíp jsou v Česku průkopníky formátu talk show, i když začátky často nebyly jednoduché. Oba je prožili na České televizi a prvně jmenovaný se o nich po letech rozhodl promluvit.
Catherine O’Hara, která zemřela v pátek 30. ledna ve věku 71 let, se svým manželem Bo Welchem vychovala dva dospělé syny, Matthewa a Lukea. V únoru 2024 se v rozhovoru pro TMZ na letišti v Los Angeles svěřila, že si přeje, aby si ji lidé pamatovali především jako matku svých dětí. Když se tazatel snažil upřesnit, že mluví o hereckých rolích, vtipně ukázala na svého muže a dodala, že chce být vnímána jako jeho manželka.
Žena, která zažila zneužívání ze strany Jeffreyho Epsteina, vznesla závažná obvinění proti Andrewu Mountbattenu-Windsorovi, dříve známému jako princ Andrew. Podle jejího právního zástupce Brada Edwardse ji Epstein v roce 2010 poslal do Velké Británie právě za účelem sexuálního setkání s tehdejším princem. K incidentu mělo dojít v Andrewově tehdejším sídle Royal Lodge, kde žena, které v té době bylo přes dvacet let, údajně strávila noc.