Lékaři kvůli pokračující pandemii covidu-19 zažívají obrovský nápor. Přeplněné jsou nejen nemocnice, ale i ordinace praktických lékařů, kterým dochází trpělivost. Dokládá to například rázné vyjádření lékaře z Kutnohorska, který svým pacientům adresoval jasný vzkaz, v němž si nebral servítky.
Zájem o očkování proti covidu-19 je obrovský. Centra bez registrace se potýkají s náporem zájemců a první nemocnice už hlásí, že dávají přednost výhradně registrovaným osobám. Lidé stojí hodinové fronty a čekají, ideálně na jednodávkovou vakcínu. Podařilo se konečně vládě přimět lidi k očkování? Částečně ano. Je to tedy výhra? Absolutně ne.
Jedno z nejdůležitějších literárních děl vědeckofantastického žánru míří do kin. Duna, natočená podle knižní předlohy vizionáře Franka Herberta, se dočkala svého už několikátého zfilmování, a ačkoliv se z mnoha dobrých důvodů říká, že toto veledílo nelze přenést na plátna kin, zdá se, že nyní se to konečně povedlo. Podívejte se, proč byste si Dunu neměli nechat ujít, a to i v případě, kdy vám sci-fi žánr nic neříká.
Premiér Andrej Babiš dnes opět dokázal, že v politice nezná bratra a jakékoliv partnerství je pro něj udržitelné do doby, dokud je výhodné. Mocenský pakt Babiše s prezidentem Milošem Zemanem vzal za své. A pro premiéra je nyní výhodnější obrátit se proti Hradu.
Je reálné vytvořit funkční a bezpečnou vakcínu během jednoho roku? Ačkoliv společnosti jako AstraZeneca, Pfizer/BioNtech nebo Moderna ukazují, že zřejmě ano, mnoho lidí odrazuje nedůvěra vůči rychlému postupu při výrobě a testování, které často zneužívají i tvůrci a příznivci dezinformací. Nezřídka se proto ohánějí delším časovým horizontem, který by měl dle mnohých trvat i 10 let. Je ale zdlouhavý postup skutečně nutný, pokud přihlédneme k tomu, že vývoje vakcín jsou složeny nejen z vědeckého bádání a pokusů, ale i z dlouhých byrokratických průtahů a výrobních a distribučních komplikací? Podívejte se na příběh, který mapuje vznik vakcíny proti covid-19, a ukazuje, jak prvotřídní vědecké znalosti spolu s jistou dávkou štěstí daly vzniknout očkovací látce, která má původ v epidemii Eboly a v nose šimpanze.
Prezident Miloš Zeman už bude zřejmě navždy zapsán v historických análech jako pravá ruka Kremlu, příznivce čínského režimu, fanoušek Andreje Babiše nebo zkrátka jen člověk, který pro vulgarismy nejde ani ve veřejnoprávních médiích daleko. Jistý slavný fotbalista a trenér Jürgen Klopp ale prohlásil: "Není důležité, co si o vás lidé myslí, když nastupujete na nový post, ale co si budou myslet, až z něj budete odcházet." A Zeman, ale ani Hrad jako takový, nebudují jen pár měsíců před jeho koncem v pozici hlavy státu dobrou pověst.
Česko ani zdaleka není best in covid, jak se loni chvástal Andrej Babiš. Naopak, z hlediska dlouhodobých čísel jsme stále jedním z nejhorších států světa, co se pandemických úmrtí týče. Tato nelichotivá pozice by leckoho přiměla pečlivě plánovat další kroky, aby jakákoliv další vlna neměla takové následky, jako ty předchozí. Česká vláda je ale v tomto ohledu asi výjimkou.
Věří, že se do Sněmovny dostanou. A nejen to, přisuzují jim dokonce i 20 nebo 30 procent hlasů. Řeč je o příznivcích komického hnutí Volný blok, které chce uspět v podzimních poslaneckých volbách. Jana Bobošíková, Lubomír Volný nebo Ilona Csáková ale reálně takovou šanci nemají, a podle průzkumů se do Sněmovny nedostanou vůbec. Ačkoliv ale své voliče krmí opačnou představou, sami si možná uvědomují, o co skutečně jde.
Ačkoliv by se zdálo, že v zemi, v níž má přes 80 % lidí přístup k internetu, bude šíření dezinformací těžké až nemožné, opak je pravdou. Lháři, kteří šíří dezinformace napříč sociálními sítěmi, jednoduše spoléhají na to, že si lidé nebudou chtít ověřovat pravdu, i když to zabere jen několik málo vteřin. A bohužel jim to vychází.