KOMENTÁŘ: Covid, necovid, vláda si vzala prázdniny. Nicnedělání může vyústit v další mrtvé

Za zhruba tři týdny končí letní prázdniny. Žáci se vrátí do škol, pracující do práce, tropické léto pomalu skončí a začne se ochlazovat. Podmínky pro šíření viru se výrazně zlepší a než se nadějeme, můžeme se potýkat s další vlnou covidu.

Že nejde jen o bezduché strašení dokládají jak aktuální čísla z jiných států světa, tak i loňská zkušenost. Přesně před rokem mělo Česko touhle dobou kolem dvou až tří set nakažených za den. V září už jsme nakažené počítali v tisících a ke konci měsíce jsme dosáhli na číslo kolem 15 tisíc.

Většina z nás má ještě v živé paměti, co se tehdy odehrálo. Babiš si na kobereček pozval tehdejšího a i současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a bylo poměrně živo kvůli rouškám. To, že se proti nim část lidí bouřila, a bylo před volbami, je jistě věc jen čistě náhodná.

Uplynul rok a opatření vadí některým lidem stále více. Povinné respirátory sice letos zůstaly a očkování postupuje pomalými krůčky kupředu, do úspěšného zvládnutí pandemie je ale stále daleko. A hrozí, že nepodniknou-li se včas preventivní opatření, covid se připomene podzimní vlnou mutace delta.

Jakým způsobem s ní chce vláda bojovat se neví. Školám stále chybí závazná opatření, ačkoliv už nyní je jasné, že některé návrhy, jako například dodávky teplé vody, splnit nezvládnou. A i přeočkování třetí dávkou vakcíny kvůli klesajícím hladinám protilátek je také stále velkou neznámou, ačkoliv ve světě se k němu přistupuje stále častěji. Na druhou stranu si přiznejme, že vláda dlouhodobě ukazuje, že hladiny protilátek ji příliš nezajímají.

Očkování je ale kapitolou samo o sobě. Zatímco se s úspěchem ruší velká očkovací centra, proces vakcinace završila zhruba pouze polovina obyvatel. A to je žalostně málo, i vzhledem k variantě koronaviru, která v Česku dominuje. Či spíše její schopnosti se šířit a účinností vakcín proti ní.

Jakákoliv motivace, která by neočkované přiměla změnit názor, ale rovněž chybí. Od tenisek a dvoudenního volna vybraným zaměstnancům se po touze naočkovat co největší množství Čechů slehla zem. Přitom je dlouhodobě známo, že ani 70procentní proočkovanost covid nezastaví. A do tohoto čísla má Česko vážně daleko.

Problémem jsou také lidé, kteří opatření dodržovat nehodlají. Není jich úplně málo, částečně i proto, že jim nikdo kompetentní nebyl schopen vysvětlit, jaký smysl některé restrikce mají. Nelze se tedy divit, že reprodukční číslo je nad jedničkou. Jakákoliv preventivní či krizová koncepce i po roce a půl boje s koronavirem stále chybí. A Česko tak opět směřuje k tomu stát se worst in covid.