Zájem o očkování proti covidu-19 je obrovský. Centra bez registrace se potýkají s náporem zájemců a první nemocnice už hlásí, že dávají přednost výhradně registrovaným osobám. Lidé stojí hodinové fronty a čekají, ideálně na jednodávkovou vakcínu. Podařilo se konečně vládě přimět lidi k očkování? Částečně ano. Je to tedy výhra? Absolutně ne.
Pamatujete, s jakou pompou se otevírala velká očkovací centra? Prakticky v každém větším městě se nějaká hala či velká místnost proměnila v místo připomínající katastrofické filmy. Zástupy obyčejných lidí si spořádaně chodili pro vakcíny, někde za dozoru příslušníků Armády České republiky, a v přesně vymezených časových harmonogramech se i oni zařadili mezi zdraví dbalé občany.
Je to naprosto v pořádku. Vakcína je v současnosti jedinou zbraní, kterou můžeme pandemii covidu-19 čelit, a dnes už nikdo nepochybuje o tom, že očkování sice není stoprocentní, ale funguje. Ještě před pár měsíci navíc Česko, potažmo celý svět, katastrofický scénář skutečně zažívaly, a naočkovat během jara a léta co nejvíce lidí byl cíl, který si vytyčily snad všechny vlády na Zemi.
Od té doby ale pár měsíců uplynulo a situace se změnila. Kdo se chtěl nechat naočkovat kvůli svému zdraví, ten tak dávno učinil. Vakcíny se daly doslova sehnat všude a z původně nedostatkového zboží nabývajícího na černém trhu na hodnotě se stala natolik běžná záležitost, jako odběr krve. Bohužel, plán aspoň té české vlády se nenaplnil.
Potřebnou procentuální hranici se splnit nepovedlo a léto se postupně přelilo v podzim. Počty nakažených rapidně narůstají, reprodukční číslo trhá roční rekord, a kapacity nemocnic se povážlivě plní. Česko míří do další vlny, a má jednu z posledních možností naočkovat co nejvíce lidí, než podzimní vlna opět propukne naplno.
Zdálo by se, že vše funguje jak má. Zájem o vakcínu je, a dosud neočkované ke změně názoru velmi často přiměly nově zaváděné restrikce. Nedělejme si iluze, že by tomu tak nebylo, po více než půl roce od začátku vakcinace se opravdu mohl nechat naočkovat úplně každý, kdo chtěl. Kdo tak neučinil, zřejmě to vzhledem ke svému zdraví či zdraví okolí nepovažoval za nutné.
To ale bohužel neznamená, že je vše v pořádku. Vlastně je to úplně naopak a současný stav věci opět ukazuje, že naštěstí končící vláda nedomýšlí důsledky svých rozhodnutí. Nikoho totiž asi nepřekvapí, že počty nakažených po návratu žáků do škol a zaměstnanců do práce spolu s postupným příchodem podzimu stoupají. A nikoho zřejmě nepřekvapuje, že se opatření posilují.
Nikoho by tedy nemělo překvapovat, že pokud se restrikce zaměří výhradně proti neočkovaným, což je přesně plán vlády, že se zájem lidí o očkování zvedne. Bohužel ale už zdravotníkům nikdo neřekl, že se opatření podobného rázu chystají, a že se mají připravit na enormní počet zájemců o vakcinaci. Neřekl, protože to očividně nikdo nevěděl.
Z tohoto pohledu se proto jeví jednání vlády až jako diletantské. Zřejmě už v létě nepovažovala za nutné se těsně před koncem svého funkčního období jakkoliv snažit, jinak bychom nějaké plány na přípravu na podzimní vlnu viděli už před týdny, ne-li měsíci. Nic takového se ale v zásadě nestalo, a opatření se zavádějí ze dne na den podle toho, jak se pohybují čísla. Dalo se to pochopit v době, kdy Česko bojovalo s první, druhou vlnou covidu. Teď už ne.
Ano, provoz velkých očkovacích center je drahý. Na druhou stranu pokud vláda jedná tak, aby co nejvíce lidí přiměla se nechat očkovat, má také za úkol, či přímo za povinnost, očkovací kapacity zajistit. A to se nestalo. Není proto výjimkou, že lidé na vakcínu čekají několik hodin i dní, ačkoliv ještě před týdnem dvěma zela místa bez registrace prázdnotou. Ze dne na den přišla opatření, ze dne na den se zvedl zájem lidí o vakcínu, ale na tu třetí složku, a sice očkovací místa, se téměř nesáhlo.
Někdo by mohl namítnout, že je to naprostý blábol, jelikož se konečně podařilo zajistit, aby mohli praktičtí lékaři očkovat u nás nejpoužívanějším Pfizerem. Tady ale do hry vstupuje druhé obrovské selhání vlády. Aktuální vlna lidí, která si přichází pro vakcínu, netouží ani tak po ochraně svého zdraví, ale po zeleném covid pasu. A k tomu jim nejrychleji dopomůže jednodávkový Janssen.
O tento typ vakcíny je zájem z prostého důvodu. Lidé nemusí podstupovat druhou dávku a rychleji tak získají certifikát potvrzující bezinfekčnost. Nějaký Pfizer u praktiků je proto příliš netankuje. Ačkoliv by měl, protože poslední studie ukazují, že co do účinnosti Janssen na Pfizer a Modernu prostě nestačí.
Kdo tedy touží po skutečně co nejvyšší možné ochraně, vybere si jednu ze zmíněných dvoudávkových vakcín. Kdo to chce mít jen rychle za sebou, sáhne po Janssenu. V této souvislosti je ale potřeba zmínit, že i u něj se v zahraničí hovoří o potřebě přeočkování druhou dávkou. Jedna dávka Janssenu zkrátka dlouhodobě nestačí.
Nárůst zájemců o očkování je sice z lékařského pohledu úspěchem, každopádně to není žádná výhra z politického hlediska. Vláda sice konečně našla (či spíše okoukala ze zahraničí) recept, jak lidi k vakcinaci přimět, ti tak ale nečiní proto, že by to považovali za nutné kvůli svému zdraví. Naopak, aktuální hlad po vakcíně potvrzuje selhání politiků v oblasti informovanosti veřejnosti.
Pokud by se aktivně vyvracely dezinformace, více vysvětlovalo například jak očkování a covid fungují, jednoduše pokud by komunikace mezi státem a jeho občany fungovala, zájem o očkování by byl masivní několik měsíců po příchodu vakcín do Česka a nebyla by potřeba zavádět zpřísnění aktuálního rázu, případně by se díky nim šly naočkovat už jen poslední zbytky odmítačů. To, že tomu tak není, jen opět dokládá, že odcházející vláda pandemii prostě nezvládla.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.