Prezident Miloš Zeman už bude zřejmě navždy zapsán v historických análech jako pravá ruka Kremlu, příznivce čínského režimu, fanoušek Andreje Babiše nebo zkrátka jen člověk, který pro vulgarismy nejde ani ve veřejnoprávních médiích daleko. Jistý slavný fotbalista a trenér Jürgen Klopp ale prohlásil: "Není důležité, co si o vás lidé myslí, když nastupujete na nový post, ale co si budou myslet, až z něj budete odcházet." A Zeman, ale ani Hrad jako takový, nebudují jen pár měsíců před jeho koncem v pozici hlavy státu dobrou pověst.
Druhý a poslední prezidentský mandát Zemanovi skončí v březnu roku 2023. Nepředpokládá se, že by se poté nadále věnoval politice, a proto má Zeman už pouze zhruba rok a půl na to, aby rozhodl, jak na něj budou lidé vzpomínat. A zatím se nezdá, že by o svou pověst dobrého prezidenta jakkoliv pečoval.
Faktem je, že Česko mělo i lepší prezidenty, resp. v případě Václava Havla výrazně lepší. Každá hlava státu ale má své chyby a i kvůli nim nikdy se nezavděčí všem, jak ostatně napovědělo i druhé kolo zatím posledních prezidentských voleb. Těsná většina, se kterou Zeman tehdy porazil Jiřího Drahoše, ukázala na výrazné rozdělení společnosti.
Žádná společnost si ale nezaslouží takové chování, které vůči ní zaujal jak Zeman, tak celý Hrad. Nutno dodat, že zdravotní stav prezidenta je čistě jeho soukromou záležitostí, tak jako zdravotní stav kteréhokoliv jiného občana. Ale podobně, jako má zaměstnavatel právo vědět, zda je zaměstnanec způsobilý výkonu povolání, mají i Češi právo vědět, jestli prezident může vykonávat svou funkci. Jsou to totiž oni, kdo ho platí. Stejně jako jeho Kancelář.
Zemanova "nemocenská" se ale zatím obešla bez jakýchkoliv oficialit. V posledních týdnech jsme se ústy jeho manželky nebo tiskového mluvčího dozvěděli jen to, že prezident je nemocný. A ještě co měl kdy k obědu...což prakticky vzato vlastně nikoho nezajímá. Věci, které politiky (o to více po volbách) zajímají stejně jako veřejnost, ale Hrad tají. Nepochopitelné a nelogické? Ale vůbec ne.
Šéf Sněmovny Radek Vondráček před pár dny prohlásil, že Zeman se baví zprávami o tom, že je mrtvý. Pomineme-li pochybnou návštěvu Vondráčka, kvůli které bude ještě živo, dozvídáme se vlastně to, co nám Jiří Ovčáček předkládá už nějakou dobu. Zeman má, stejně jako Hrad, ze "zoufalství" Česka jednoduše srandu. Baví se výstupy komentátorů, novinářů, senátorů, opozičních poslanců a dalších.
Ostatně lze si poměrně dobře povšimnout, že končící vládní strany mlhu kolem Zemana příliš nekomentují, a výroků se zdržuje i stále ještě předseda vlády Andrej Babiš. Dává to smysl, jestli je prezident schopen vykonávat své pravomoci či nikoliv, mu vlastně může být jedno. Z hlediska krátkodobých i dlouhodobých cílů to pro něj nepředstavuje překážku, a sám moc dobře ví, že i kdyby ho Zeman pověřil sestavením vlády, nemá šanci uspět.
Hrad si v čele se Zemanem a Ovčáčkem z Česka udělal své osobní hřiště, tak jako už mnohokrát v minulosti, tentokrát s pocitem, že není nikomu odpovědný. A pokud ho dětinské hry nepřestanou v brzké době bavit, zůstanou z celé situace jen dvě východiska. Aktivace článku 66 nebo totální ztráta zájmu o úřad prezidenta.
Druhá varianta není dlouhodobě schůdná, ale vítr z plachet by sebrala okamžitě. Ostatně sám Ovčáček přiznal, že si Zeman vyžádal každodenní monitoring tisku, a nedělejme si iluze, že se zprávami o sobě samém nebaví s představou, jak jsou jeho "nepřátelé" (novináři, politici) rudí vzteky, že neví co Zemanovi je. Ostatně to (například slovy o "budované lži o zcela nemohoucím panu prezidentovi") nepopírá ani sám mluvčí, jehož twitter je mimochodem v poslední době jeden velký cirkus.
Ve hře jsou ale ve skutečnosti úplně jiné emoce. Úřad prezidenta je dehonestován, potupen, a zostuzen. A tuto trapnou hru Hradu pak může efektivně ukončit první zmíněná možnost, a sice aktivace článku 66. Ta přitom neznamená sesazení hlavy státu, ale převedení pravomocí, a jako možnou realitu si ji uvědomuje už i Ovčáček.
Opět stačí zavítat na jeho twitter, kde se to buřičskými výroky jen hemží. "Vláda, která by byla jmenována za cenu v podstatě násilného sesazení prezidenta republiky podle článku 66, by možná byla legální. Ale rozhodně by nebyla legitimní." Nebo: "Článek 66 je určen pro situaci, kdy je prezident v kómatu nebo unesen. Pokud by byl hrubě zneužit proti člověku, který normálně komunikuje a myslí, prezident se fakticky stane státním vězněm. Absolutně izolován od všech, vydán na milost a nemilost uchvatitelům Hradu."
Je zkrátka a dobře očividné, že Hrad si chce hrát a nechce za to nést následky. Baví se tím, že prakticky nikdo neví, jestli je prezident schopen dostát svému úřadu, a na jednu stranu nechce sdělit pravdu, na stranu druhou také nechce čelit následkům svého mlčení. Zeman ale má stále na výběr.
Může skrze své lidi promluvit, odpovědět na nejpalčivější otázky současnosti, a přiznat, jestli je schopen vést svůj úřad či nikoliv. Nebo se může zapsat do historie jako první český prezident, v jehož úřadu byl článek 66 aktivován. Ne však kvůli kómatu, únosu či podobným překážkám ve funkci, ale čistě na základě tvrdohlavosti. Ostudnější důvod si už asi představit nelze.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.
Jedny z nejtěžších chvil ve svém životě prožívá osmatřicetilá Veronika Arichteva. Přišla totiž o milovaného tatínka Pavla Nového, respektovaného producenta. A jak prozradila, již proběhlo poslední rozloučení.
Aktuální předpověď počasí pro vodáky není moc příznivá, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. Vody v tuzemských řekách ubývá a vydatnější srážky jsou na většině území v nedohlednu.
Účast slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) na páteční vojenské přehlídce v Moskvě se komplikuje. Sám Fico prozradil, že jedna z pobaltských zemí zakázala přelet slovenského vládního letounu. Podle mediálních informací se podobně zachoval i další ze států v tomto regionu.