Ukrajina je šokována, že Spojené státy jí ještě neschválily balíček vojenské pomoci ve výši 60 miliard dolarů, prohlásil v úterý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Balík pomoci, který zahrnuje i podporu pro Izrael a Tchaj-wan, v únoru odsouhlasil Senát amerického Kongresu, ale ve Sněmovně reprezentantů ho republikáni nadále blokují.
"Je to důležité a šokuje nás, že toto rozhodnutí ještě nebylo přijato," uvedl Dmytro Kuleba na online briefingu pro zahraniční média.
"Blíží se konec března a jednání pokračují, jednání o otázce životně důležitých zájmů, strategických zájmů USA v Evropě," řekl Kuleba.
Prezident USA Joe Biden varoval už minulé úterý na setkání s polskými lídry ve Washingtonu, že Rusko se na Ukrajině nezastaví. Vyzval americký Kongres, aby schválil životně důležitou vojenskou pomoc pro Kyjev v jeho boji proti ruské invazi.
"Budeme muset jednat, než bude doslova příliš pozdě. Jak si Polsko dobře pamatuje, Rusko se na Ukrajině nezastaví. Putin bude pokračovat a ohrožovat Evropu, Spojené státy a celý svobodný svět," uvedl Biden na začátku setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudem a premiérem Donaldem Tuskem.
Tusk před setkáním s Bidenem v úterý prohlásil, že politický konsensus v Polsku v otázce bezpečnosti činí země nejstabilnějším partnerem USA. "Polsko má větší odpovědnost za to, co se děje ve světě než jiné evropské země," řekl pro polskou televizi TVN24 ve Washingtonu.
Dodal, že Polsko je zároveň největší zemí v regionu a vynakládá nejvíce prostředků na vlastní obranu.
"Chci, aby naši spojenci, včetně USA, mohli bez ohledu na politickou situaci nebo výsledek voleb, očekávat, že existují určité nedotknutelné hodnoty, včetně solidarity vyplývající z transatlantických vazeb," uzavřel.
Téměř 50 procent obyvatel Polska si myslí, že Rusko na jejich zemi v následujících letech možná zaútočí. V průzkumu pro server OKO.press 48 procent dotázaných odpovědělo "ano" na otázku, zda si myslí, že Rusko v blízké budoucnosti zaútočí na Polsko. Polský prezident Andrzej Duda je přitom přesvědčen o opaku.
Opačný názor mělo 41 dotázaných. Zbývajících 11 procent neumělo odpovídat. Průzkum provedla agentura Ipsos 22. až 26. února 2024 na reprezentativním vzorku 1000 dospělých Poláků.
Průzkum odráží obecné obavy o bezpečnost v Polsku, vyvolané válkou na Ukrajině, která nyní trvá již více než dva roky, píše PAP.
Polský prezident Andrzej Duda si přitom nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno. Řekl to ve čtvrtečním rozhovoru pro polský deník Fakt.
"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.
Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy Severoatlantické aliance (NATO), ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.
"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.
Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.
Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.
"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.
Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.
NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity.
Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.
Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.
Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal.
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.
Začíná poslední den tropické epizody, která sužovala Česko v dosavadním průběhu týdne. I dnes budou teploty na některých místech šplhat nad třicítku, dorazí však studená fronta, která přinese ochlazení či bouřky. Ty mohou být i velmi silné. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Červen je sice minulostí, ale vzpomínky na porážku Jaromíra Soukupa v zápase s influencerem Markem "Datlem" Valáškem jsou stále živé. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že známý podnikatel je nepoučitelný. Zdroje totiž potvrzují, že chce i přes pokročilý věk a nevalné výsledky v boxerské kariéře pokračovat.
Desítky nových případů svrabu měsíčně jsou evidovány v Praze. Na alarmující situaci se rozhodli upozornit městští hygienici, kteří nabádají lidi, aby se nepříjemné nákaze snažili předcházet. Mělo by totiž stačit dodržování několika základních věcí.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou hudební scénu v uplynulých dnech. Ve věku nedožitých 58 let zemřel Jiří Fiala, někdejší baskytarista legendární skupiny Mňága a Žďorp a mladší bratr jejího frontmana Petra Fialy. Rodina a přátelé se s ním rozloučí v příštím týdnu.
Česko nadále sužuje tropické počasí, přes 30 stupňů budou teploty šplhat i ve čtvrtek. Podle nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukončí vlnu veder bouřky, které mohou být i velmi silné. Hrozí ve čtvrtek odpoledne a večer.
Václav Neckář se nakonec pěvecké kariéry nevzdal a zpívá i po osmdesátce, i když už bez doprovodu mladšího bratra Jana, který o staršího sourozence jinak vzorně pečuje. Tentokrát se mu ale Václav vrátil z pódia ve zhoršeném zdravotním stavu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále.
Financování britské královské rodiny prošlo pravidelnou kontrolu, v jejímž rámci padlo velké rozhodnutí týkající se dopravy zástupců monarchie. Královský vlak bude nejpozději v roce 2027 vyřazen z provozu. Jde o jedno z úsporných opatření, které oznámil Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC.