Kulhánek odsoudil verdikt soudu, který Su Ťij uložil čtyřletý trest vězení

Dnes padly první verdikty v procesu s nejvyššími představiteli barmské vlády, kterou letos v únoru svrhla armáda. Čtyři roky vězení dostal také sesazený prezident Win Myin, informovala agentura Reuters.

"Důrazně odsuzujeme politicky motivovaný verdikt soudu, který je další ranou pro demokracii v Myanmaru. Absence řádného procesu je důkazem naprostého popření právního státu. Česká republiky plně stojí za Aun Schan Su Ťij a dalšími demokraticky zvolenými představiteli!" napsal Kulhánek.

Národní liga pro demokracii nositelky Nobelovy ceny za mír, šestasedmdesátileté Su Ťij, vyhrála s převahou volby loni v listopadu. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované, což ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.

Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním. Všechna jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách, napsala agentura AP. Ústava zakazuje komukoli, kdo byl poslán do vězení, zastávat vysoký státní úřad nebo se stát poslancem.

I deset měsíců po převratu pokračují v Barmě protesty obyvatel. Při nedělním pochodu proti vojenské vládě a za propuštění Su Ťij zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek.

Od 1. února, kdy junta svrhla demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci, zahynulo v Barmě více něž 1300 lidí. Asociace na pomoc politickým vězňům, která zaznamenává oběti zásahů barmských bezpečnostních sil, uvádí, že dalších 7750 lidí čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.

Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990. Podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů, což je muslimské etnikum, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.