Kvůli nedostatku čipů se v Česku letos nevyrobí minimálně 70.000 aut
V Česku se letos nevyrobí minimálně 70.000 osobních aut kvůli celosvětovému nedostatku čipů. Celkově letos tuzemské automobilky předpokládají produkci okolo 1,3 milionu vozů, což je o 150.000 více, než loni, kdy výrobu zasáhly výpadky kvůli koronaviru. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu. Nedostatek čipů je podle výkonného ředitele sdružení Zdeňka Petzla významný faktor, se kterým se odvětví potýká již přes půl roku.
V jednom autě je v současnosti průměrně 1500 polovodičů v úhrnné hodnotě okolo 500 USD, tedy asi 11.000 korun. Nejvyspělejší vozy mají čipů i dvojnásobně. S vyrovnáním převisu poptávky nad nabídkou automobilky počítají až na přelomu let 2022 a 2023.
"V dosavadním průběhu roku je cítit rostoucí poptávka po nových vozech, avšak nedostatek čipů nás brzdí - omezuje modelovou nabídku dealerů a prodlužuje dodací lhůty, v některých případech dokonce omezuje výrobu. Odhadujeme, že nebýt tohoto problému, produkce mohla být zhruba o dalších pět procent vyšší. Jde o vozidla, o která by měli zákazníci jinak zájem, ale automobilky nebudou schopné je dodat," podotkl Petzl.
Z celkové světové produkce polovodičů jich do automobilového průmyslu putuje zhruba desetina. Největšími výrobci čipů pro automobilky jsou Texas Instruments, STMicro, Infineon, NXP nebo Renesas. Mezi velké dodavatele zaměřené převážně na automobily patří i německý Bosch. V ČR vyrábí čipy například rožnovská firma ON Semiconductor.
Největším producentem čipů je Tchaj-wan následovaný Čínou a Japonskem. Tyto tři země mají globální podíl téměř 60 procent. Následují USA. Evropa, střední Východ a Afrika se na produkci podílí asi 13 procenty.
"Není předpoklad, že by v nejbližších letech poptávka po mikročipech polevila, a to ani za předpokladu odeznění současné pandemie, případně návratu ekonomiky do předkrizové etapy. (...) Lze předpokládat pokračující rostoucí trend poptávky po čipech i v následujících etapách," uvedl ekonom Cyrrusu Petr Pelc. Jediným uspokojivým dlouhodobým řešením je podle něj plynulé navyšování výrobních kapacit. Nejde však o drobné investice, ale o desítky miliard dolarů pro každou výrobnu.
Kvůli nedostatku čipů musely již letos sáhnout k omezení výroby jak největší tuzemská automobilka Škoda Auto, tak kolínská Toyota.
Navždy v našich srdcích. Ivana Gottová poprvé uctila Annu Slováčkovou (†29)
Spousta slavných Čechů od nedělního večera uctila památku zesnulé Anny Slováčkové. Chybět mezi nimi nemohli ani členové rodiny Karla Gotta. Je to logické.
Veřejné rozloučení s Annou Slováčkovou (†29)? Felix připustil, že budou dva obřady
Česko očekává informace o posledním rozloučení s Annou Slováčkovou, která v neděli prohrála dlouhý boj se zákeřnou rakovinou. Rodina nyní naznačila, že pohřeb nemusí být veřejně přístupný. Lidé by ale měli mít možnost se s Aničkou rozloučit.
Jarní počasí dorazí o víkendu do Česka, ukazuje předpověď
O víkendu se dočkáme pravého jarního počasí. Denní maxima totiž podle ČHMÚ.cz vyrostou nad 20 stupňů.
Anna Slováčková (†29) se měla dočkat svatby. Sen už si nesplní
Anna Slováčková se mohla v závěru života spolehnout i na přítele Matěje, který se zamlouval i jejím rodičům. Jeden z nich dokonce věřil, že vztah se posune na další úroveň a dojde ke svatbě. Jak víme, tenhle sen už se nesplní.
Má princ Harry nárok na ochranku? Spor s Británii skončil u soudu
Odvolací soud v Londýně dnes vyslechl tvrzení právního zástupce prince Harryho, podle kterého byl vévoda ze Sussexu nespravedlivě vyčleněn a podroben nižší a neodůvodněné úrovni bezpečnostní ochrany ve Spojeném království. Jde o nejnovější právní krok prince, který se snaží zvrátit rozhodnutí Nejvyššího soudu, jenž potvrdil, že Harry už nemá nárok na stejnou policejní ochranu, jakou mají ostatní aktivní členové královské rodiny.
Falešná Helena Vondráčková dává policii zabrat
Pověst slavných osobností může někdy utrpět bez jejich vědomí. Stačí třeba, aby se neznámí podvodníci vydávali za Helenu Vondráčkovou a vylákali z důvěřivých lidí peníze. Takový případ aktuálně řeší policisté z Královéhradeckého kraje. Informovali o tom na webu.
Fialův účet na sociální síti napadli hackeři. Případ má v gesci policie
Hackeři v úterý úspěšně napadli profil českého premiéra Petra Fialy (ODS) na sociální síti X, kde se nakrátko objevily nepravdivé příspěvky. Případem se zabývá policie, Fiala se strážci zákona spolupracuje na vyšetření incidentu.
Dynastie Orbán: Dokument o miliardách a moci láme rekordy v Maďarsku
Luxusní hotely, prestižní developerské projekty i skrytý klub s elitní klientelou. Dokumentární film Dynastie odhaluje, jak se István Tiborcz, zeť maďarského premiéra Viktora Orbána, vyšvihl mezi nejbohatší muže země. Klíčovou roli v jeho podnikatelském vzestupu sehrály veřejné zakázky a vazby na státní instituce. Investigativní novináři z několika redakcí přinášejí detailní obraz systému, v němž moc a byznys splývají v jedno. S jedním z autorů snímku jsme mluvili o tom, co všechno zjistili – a proč právě teď jejich práce rezonuje i za hranicemi Maďarska.
Co si řekly naposledy? Eva Burešová promluvila o rozhovoru se Slováčkovou
Evu Burešovou zasáhla v neděli večer zpráva o úmrtí Aničky Slováčkové v nezáviděníhodné situaci. Nacházela se totiž před televizními kamerami, které zachytily smutek v její tváři. Eva se pak v pondělí vyjádřila k odchodu kamarádky i na sociální síti.
Mrazivé počasí ještě neopustilo Česko. Platí výstraha
Přes den už sice teploty po uplynulém víkendu rostou, ale zima ještě stále vystrkuje růžky. Během následující noci klesnou minima až na -5 °C. Platí proto výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před mrazem ve vegetačním období.
První pietní místo pro Aničku Slováčkovou (†29). Kde vzniklo a kdo přišel?
Jsou to dva dny, co na věčnost odešla Anička Slováčková, která statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smutná zpráva zasáhla celou zemi, během pondělí spontánně vzniklo pietní místo u pražského domu jejích rodičů, tedy Felixe Slováčka a Dády Patrasové.
Proč věříme fake news a konspiračním teoriím? Roli hraje nejen strach a nedůvěra
Víra v dezinformace nebo konspirační teorie je rozšířený jev, který může mít různé příčiny. Patří mezi ně mimo jiné ztráta důvěry ve veřejné instituce či média, ale také přirozené psychologické faktory, jako je strach, potřeba jistoty nebo přesvědčení o vlastní výjimečnosti.
