Lékaři přinášejí z návštěvy v Pásmu Gazy hrůzná svědectví

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie., foto: Pixabay
Libor Novák 12. listopadu 2024 9:46
Sdílej:

Lékaři z návštěvy v Gaze přinášejí hrůzná svědectví, která následují po obvinění OSN, že Izrael spáchal válečné zločiny útoky na zdravotní systém Pásma Gazy. Mezi mnoha horory, které chirurg Ammar Darwish z Manchesteru v Gaze zažil, patří k nejhorším trauma, které bombardování zanechává na dětech.

„Přenese se to na jejich děti, na jejich vnoučata… prostě to nezmizí,“ řekl pro Politico. V nemocničních odděleních viděl, jak se děti třesou strachy při zvuku letadel. Gazu tvoří převážně děti – skoro polovinu obyvatelstva – a už déle než rok zažívají neustálé bombardování.

Zdravotníci jsou jedni z mála, kteří mohou nabídnout přímé svědectví. Izrael omezuje vstup zahraničních novinářů a umožňuje jim přístup pouze v doprovodu izraelské armády. Po zveřejnění zprávy OSN, která obvinila Izrael z válečných zločinů, hovořilo Politico se čtyřmi lékaři z Velké Británie, kteří nedávno navštívili nemocnici Nasser v jižní Gaze díky charitě Medical Aid for Palestinians (MAP). Všichni poukázali na odolnost místních obyvatel a zdravotníků, zároveň ale podtrhli vyčerpání a zoufalství, které zde panuje.

Komise OSN předložila 30. října zprávu Valnému shromáždění, ve které uvedla, že Izrael usiluje o zničení zdravotnického systému Gazy, což označila za válečný zločin. Komise tvrdí, že izraelské síly vědomě zabíjely, zraňovaly a zatýkaly zdravotníky. Izrael tato tvrzení odmítá a obvinil OSN z předpojatosti, obhajujíc své právo na obranu obyvatel. Uvedl, že Hamas využívá nemocnice pro vojenské účely, což zástupci Hamasu a zahraniční lékaři popírají. IDF zveřejnila videa údajně dokládající přítomnost tunelů pod nemocnicí Al-Shifa.

Podle pozorovatelů ukazuje vysoký počet civilních obětí na kruté následky izraelských útoků. Oxfam uvedl, že za jediný rok Izrael v Gaze zabil více žen a dětí než jakýkoli jiný konflikt za poslední dvě desetiletí. „Vidíme systematické ničení populace na mnoha úrovních,“ uvedl chirurg Tahseen Qureshi z nemocnic v Dorsetu.

Ortopedický chirurg Ana Jeelani popisuje svou první návštěvu Gazy v březnu. Bylo zde světlo, život, děti si hrály na houpačkách. V září však našla jen trosky, prach a opuštěnost. Při své práci v nemocnici Nasser zjistila, že zde zoufale chybějí základní zdravotnické potřeby. Podle lékařů Izrael zdravotnický systém Gazy zbavil nezbytných zásob.

Londýnský chirurg Nizam Mamode popsal scény v nemocnici jako „nepředstavitelné“ – každý den čelil masivním přílivům raněných. Ve škole vedle nemocnice přebývaly tisíce uprchlíků, což jen prohloubilo obavy. OSN odhaduje, že více než 76 % škol v Gaze potřebuje kompletní rekonstrukci, což izraelská armáda odůvodňuje přítomností Hamasu.

Mamode uvedl, že většina jeho pacientů byly ženy a děti, stejně jako ve většině případů, s nimiž se setkali ostatní lékaři. Darwish upozornil, že zotavování po operacích je komplikováno vysokou podvýživou, kterou trpí i samotní lékaři. Jídlo, které lidé získají, často přenechávají svým dětem.

Nasserova nemocnice je v Gaze klíčová a podle WHO je „nepostradatelná“. Qureshi, který zde pracoval v lednu, popsal situace plné hrůzy. Když se jeho tým musel uchýlit do bezpečnostního domu, byl ten dům následujícího rána bombardován, přičemž naštěstí nedošlo k úmrtím.

Izraelské síly zůstaly v nemocnici Nasser až do dubna. Poté zde palestinské úřady objevily masový hrob se stovkami těl, včetně žen a dětí. Čtyři z dotazovaných lékařů chtějí do Gazy znovu, i když je jejich přístup blokován. Jak Jeelani říká, nejsmutnější pocity přišly, když musela Gazu opustit. „Je to etnická čistka,“ uvedla. 

Zahraničí
Ilustrační fotografie.

Nemocnice v Pásmu Gazy jsou bez paliva. Hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému

Buckinghamský palác Londýnský Buckinghamský palác je dnes oficiálním sídlem britských panovníků. Zároveň se jedná o největší královskou pracovnu na světě, slouží i jako prostor pro významné státní akce či pro veřejná vystoupení královské rodiny. Buckinghamský palác je rovněž často vyhledávaným turistickým cílem. Historie paláce sahá do roku 1633, kdy se mu říkalo podle tehdejšího majitele Goring House. Na počátku 18. století byla původní budova přestavena na přání Johna Sheffielda, 1. vévody z Buckinghamu a Normanby, který zastával vysoké funkce u královského dvora a výrazně se podílel na vládě. Rodu však sídlo dlouho nepatřilo, již roku 1762 ho zakoupil král Jiří III. a od té doby ho využívá britská královská rodina. Dnešní podoba Buckinghamského paláce se začala rodit během rekonstrukce započaté roku 1826, tehdy se pustilo i do luxusního vybavování interiérů, což se stalo terčem kritiky v dobovém tisku. Další stavební úpravy byly realizovány za vlády královny Viktorie, kdy došlo ke zpříjemnění komfortu bydlení. Značně zanedbaný palác prý tehdy nebylo možné ani celý vytopit – komíny byly ucpané, z krbů a kamen tak čoudilo. Ventilace také nefungovala. Absence vytápění i ventilace vedla k tomu, že v celé budově bylo chladno a zápach. To se roku 1840 naštěstí napravilo, a vzniklo tak nejenom pohodlné bydlení, ale také například známý balkon, z něhož dodnes vystupují a zdraví lid členové britské královské rodiny. Jako oficiální královské sídlo slouží Buckinghamský palác až od počátku 20. století. Budova ovšem není v majetku britské královské rodiny, ale státu. Kensingtonský palác V Londýně se nachází také další královská rezidence, Kensingtonský palác. Dnes je sídlem následníka trůnu, prince Williama a jeho rodiny. Objekt vznikl již v 17. století pro politika a právníka sira Heneage Finche. V roce 1689 se budova stala majetkem Viléma Oranžského, tehdejšího anglického panovníka, který zde také roku 1702 zemřel na následky nešťastného pádu z koně. Také jeho manželka strávila poslední dny života na Kensingtonském paláci – na konci roku 1694 zde podlehla nákaze pravých neštovic v pouhých 32 letech. Roku 1819 v paláci přišla na svět královna Viktorie, ta zde také absolvovala křest, a to v přepychové kupolovité síni, která vznikla roku 1722 a dodnes tvoří dominantu celé budovy. Windsor Královská rezidence Windsor se nachází v hrabství Berkshire nedaleko Londýna. Po Pražském hradě je druhým nejrozsáhlejším obývaným hradním komplexem na světě. Hrad Windsor má velmi dlouhou a zajímavou historii. Vznikl již v 11. století, někdy kolem roku 1070, a to pro tehdejšího krále Viléma I. Dobyvatele. Jeho syn Jindřich I. Anglický z hradu vytvořil oficiální královské sídlo. Ve 13. století začal s jeho přestavbami Jindřich III. Plantagenet a pokračoval v nich o století později i Eduard III. Za anglické občanské války palác zabral parlament a věznil zde krále Karla I. Stuarta. Po znovunastolení monarchie se na Windsor vrátil Karel II. Stuart, který mu dal barokní podobu. V 18. století objekt začal pomalu chátrat, následovaly proto stavební úpravy v rokokovém stylu. V moderní době hrad obývala britská královská rodina za druhé světové války, kdy jim poskytl útočiště při bombardování Londýna. Později byl Windsor spíše příležitostným sídlem a místem pro odpočinek nebo významné soukromé události. Členové královského rodu zde oslavovali narozeniny, roku 2005 se zde uskutečnil svatební obřad prince Charlese a Camilly Parker. Hrad se stal posledním místem pobytu prince Philipa, manžela Alžběty II., který zde skonal. V přilehlé hradní kapli sv. Jiří se tradičně uděluje velmi prestižní britské vyznamenání – Podvazkový řád. Kaple je také místem posledního odpočinku britských panovníků.

Témata:
Stalo se