Macron chce jednat o roli jaderných zbraní v rámci evropské obrany

List Le Monde ve svém článku v této souvislosti připomněl, že po brexitu a odchodu Británie z Evropské unie disponuje Francie jako jediný členský stát nástroji pro jaderné odstrašování.

Macron ve zmíněném rozhovoru vyslovil podporu diskusi o evropské obraně, která by "zahrnovala protiraketovou obranu, palbu ze zbraní s dlouhým doletem a jaderné zbraně pro ty, kteří je vlastní nebo mají americké jaderné zbraně na svém území".

Francouzský prezident vyzval k posouzení, co "nás skutečně důvěryhodně chrání", a zdůraznil, že Francie si zachovává svou specifičnost, ale je připravena více přispět k obraně evropského území.

Rozhovor proběhl v pátek během Macronovy návštěvy Štrasburku.

Ve svém čtvrtečním projevu na pařížské Sorbonně Macron upozornil na existenční hrozbu ruské agrese a vyzval k vytvoření obranné strategie méně závislé na Spojených státech.

Macron dodal: "Být důvěryhodný znamená mít i rakety dlouhého doletu, které mají Rusy odradit... A pak jsou tu jaderné zbraně: Francouzská doktrína říká, že je můžeme použít, když jsou ohroženy naše životní zájmy." Macron také zdůraznil, že tyto životně důležité zájmy mají evropský rozměr.

Vytvoření společné evropské obranné politiky bylo dlouhodobým cílem Francie, ovšem narazila na odpor ostatních členských zemí EU, které preferovaly ochranu ze strany aliance NATO.

Invaze ruské armády na Ukrajinu a možný návrat izolacionistické politiky Donalda Trumpa jako amerického prezidenta podpořily volání po větší evropské obranné autonomii.