Mafián Al Capone nebyl monstrum, ale dobrý chlap? Před 90 lety spadla klec. Co se přesně stalo?

Od roku 1920, kdy se Al Capone (1899-1947) stal nekorunovaným zločineckým králem, se ho soudy a policie pokoušely stíhat za vraždy, loupeže a pašování alkoholu. Jediné, čeho však za tu dobu dosáhly, bylo pouhé odsouzení gangstera za nedovolené držení zbraně.

Syn chudých přistěhovalců z italské Neapole se z prodavače cukrovinek vyšvihl až na post krále organizovaného zločinu 20. let minulého století, před kterým se třáslo nejen celé Chicago. Capone se pasoval na šéfa amerického podsvětí díky své pověstné krutosti na cestě za ziskem. Nemilosrdnými praktikami naháněl "netvor bez soucitu" velký strach i ostřílené konkurenci.

Neústupným bojem s mafií tehdy proslul chicagský starosta českého původu Anton Cermak (Čermák), během jehož éry byl Capone zatčen. Podle jedné z verzí stál mafián i za Cermakovou smrtí; politik zahynul v roce 1933 při atentátu na prezidenta Franklina Roosevelta. Atentátník ale mohl směřovat skutečně na Cermaka, jehož smrt si z vězení objednal Capone.

Capone se na svobodu přece jen dostal. V listopadu 1939 byl z důvodu pokročilého stadia syfilidy propuštěn z pověstného Alcatrazu a hospitalizován v nemocnici. Jako osamocená lidská troska pak Capone dožíval na své usedlosti na Floridě, kde také v lednu 1947 v osmačtyřiceti letech zemřel.