Meziroční růst české ekonomiky ve 4. čtvrtletí byl mírně vyšší, než se odhadovalo

Ten byl způsoben nuceným naskladňováním nedokončené výroby kvůli poruchám v dodavatelských řetězcích. Informoval o tom dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Meziroční růst české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu činil 3,6 procenta. Prognóza centrální banky pro čtvrté čtvrtletí počítala s růstem o 3,5 procenta.

I když podle Krále ve srovnání s prognózou ČNB spotřeba domácností rostla pomaleji, její růst zůstal robustní. Podle něj odrážel pandemií prakticky neomezené fungování služeb a obchodu v závěru roku. Stejně působila zlepšující se situace na trhu práce. "Zveřejněná data potvrzují, že zotavování české ekonomiky pokračovalo i v závěru loňského roku. Meziroční růst HDP byl tažen výhradně domácí poptávkou, především přírůstkem stavu zásob a výdaji na konečnou spotřebu domácností," uvedl.

Podle zimní prognózy ČNB bude česká ekonomika během letošního roku pokračovat ve svém zotavování z pandemie. "V souhrnu tak podle zimní prognózy centrální banky vzroste česká ekonomika letos – obdobně jako loni – přibližně o tři procenta. Koncem letošního roku by tak ekonomická aktivita měla dosáhnout předpandemické úrovně," uvedl Král.

Ten ale zároveň upozornil, že kvůli konfliktu na Ukrajině rostou nejistoty ohledně dalšího světového i domácího ekonomického vývoje. Bezprostřední dopad na domácí ekonomický růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude podle ČNB omezený.

"Lze však předpokládat proinflační dopady konfliktu zejména prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu i dalších energií a komodit. Stejným směrem bude na domácí cenovou hladinu působit kurz koruny, který je ve srovnání s předpoklady zimní prognózy aktuálně slabší. To by spolu s nejistotou ohledně dalšího vývoje situace ve východní Evropě a jejích globálních ekonomických dopadů mohlo negativně ovlivnit spotřebu českých domácností i investice tuzemských firem," uvedl Král.

Státní rozpočet ke konci února spadl do schodku 45,3 miliardy Kč

Hospodaření státu se ke konci února dostalo do schodku 45,3 miliardy korun po lednovém přebytku 3,9 miliardy korun. Loni v únoru skončil rozpočet v deficitu 86,1 miliardy korun, což byl nejhorší únorový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Stát od počátku letošního roku hospodaří v takzvaném rozpočtovém provizoriu, kdy kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Provizorium by mělo skončit podle ministerstva financí nejpozději na konci března.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci února meziročně stouply o 8,3 miliardy na 225,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 13,1 miliardy na 198 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci února pak meziročně klesly o 32,6 miliardy na 270,5 miliardy korun.

"První dva měsíce letošního roku jasně ukázaly, že navzdory rozpočtovému provizoriu stát hospodařil bez jakýchkoliv problémů. Výsledek hospodaření státu je navíc výrazně lepší než v minulém roce a jednoznačně odpovídá našemu avizovanému cíli mít na konci letošního roku schodek maximálně 280 miliard korun," řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Úřad dále uvedl, že za meziročním zlepšením výsledku rozpočtu je především specifikum rozpočtového provizoria doprovázené nižším předfinancováním příjemců prostředků ze státního rozpočtu a v částečně také daňové výnosy související s vývojem ekonomiky v předchozích měsících.

Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Návrh letošního rozpočtu, který vláda Petra Fialy (ODS) upravila, v prvním čtení schválila Sněmovna 18. února. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla schodek o 97 miliard Kč vyšší. Loňský schválený schodek činil 500 miliard Kč, hospodaření nakonec skončilo deficitem 420 miliard korun. Rozpočet počítá letos s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy Kč.

V historii samostatné ČR bylo rozpočtové provizorium dvakrát na začátku menšinové vlády Miloše Zemana. Současná vláda ale podle Stanjury jako první hospodaří v provizoriu podle zákona o rozpočtových pravidlech. Dřívější provizoria podle něj fungovala tak, že i přes neschválení rozpočtu Sněmovnou vláda hospodařila podle předloženého neschváleného návrhu.