Ministerstvo obrany by mohlo mít příští rok o více než 20 miliard korun více

Ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany, foto: Michael Zelinka / INCORP images
ČTK 7. června 2022 14:00 | akt. 7. června 2022 14:43
Sdílej:

Ministerstvo obrany by podle předběžného pracovního návrhu státního rozpočtu na příští rok mělo dostat o téměř 21 miliard korun více než letos. Jeho výdaje by měly stoupnout z 89,1 miliardy na 110 miliard korun. Ministerstvo financí navrhuje celkový schodek rozpočtu 295 miliard korun. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun, ministerstvo financí ale plánuje v červenci vládě předložit jeho novelu.

Předběžný návrh podle tiskového odboru ministerstva obrany reflektuje změněnou bezpečnostní situaci a zároveň reaguje na dlouhodobý vnitřní dluh v případě armády. "Návrh je však třeba brát za vstupní čísla, která ještě mohou v započatém procesu sestavování rozpočtu doznat změn, a to i v souvislosti s deklarací závazku dvou procent na obranné výdaje," uvedl úřad. Doplnil, že souběžně pokračuje i příprav plánu nákupů na následující roky.

Česko se podle nedávného vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) snaží, aby země vydávala dvě procenta svého HDP na obranu již v roce 2024. Bylo by to o rok dříve, než se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Zástupci ČR podle Fialy komunikují s NATO, jakým způsobem chce Praha své závazky naplnit.

Premiér upozornil, že není jednoduché v tak krátké době financování armády zvýšit. Také ministerstvo obrany dlouhodobě upozorňuje, že významné zbrojní zakázky je obtížné připravit v krátké době a čerpání rozpočtu tak nelze z roku na rok podstatně navýšit.

Vláda v dubnu schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun. Zároveň kabinet schválil plán legislativních změn s cílem posílení a zvýšení schopnosti reakce českých ozbrojených sil na vojenské i nevojenské krize, uvedla tehdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

O zvyšování výdajů na obranu podle Fialy mluví v poslední době i ty evropské země, které se původně ke svému aliančnímu závazku ve výši dvou procent HDP nehlásily. Příčinou je především ruská agrese na Ukrajině, která trvá již více než 100 dní.

Stalo se